હરિ સ્તોત્રમ્ Meaning — Line by Line
हरि स्तोत्रम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of હરિ સ્તોત્રમ્ with its English meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. Jagaj-jāla-pālaṃ chalat-kaṇṭha-mālaṃ
- Verse 2. Sadāmbhodhi-vāsaṃ galat-puṣpa-hāsaṃ
- Verse 3. Ramā-kaṇṭha-hāraṃ shruti-vrāta-sāraṃ
- Verse 4. Jarā-janma-hīnaṃ parānanda-pīnaṃ
- Verse 5. Kṛtāmnāya-gānaṃ khagādhīsha-yānaṃ
- Verse 6. Samastāmar-eshaṃ dvirephābha-keshaṃ
- Verse 7. Surāli-baliṣṭhaṃ tri-lokī-variṣṭhaṃ
- Verse 8. Ramā-vāma-bhāgaṃ talān-agra-nāgaṃ
- Verse 9. Idaṃ yas tu nityaṃ samādhāya chittaṃ
Jagaj-jāla-pālaṃ chalat-kaṇṭha-mālaṃ
जगज्जालपालं चलत्कण्ठमालं शरच्चन्द्रभालं महादैत्यकालम्। नभोनीलकायं दुरावारमायं सुपद्मासहायं भजेऽहं भजेऽहम्॥ १॥
Jagaj-jāla-pālaṃ chalat-kaṇṭha-mālaṃ Sharach-chandra-bhālaṃ mahā-daitya-kālam. Nabho-nīla-kāyaṃ durāvāra-māyaṃ Su-padmā-sahāyaṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (1)
Meaningજે સમસ્ત લોકોના જાળનું પાલન કરે છે, જેમના કંઠમાં માળા હાલતી રહે છે; જેમનું ભાલ શરદ્ ચંદ્રમા-સમ છે, જે મહાન દૈત્યો માટે કાળ છે. જેમનું શરીર આકાશ-સમ નીલ છે, જેમની માયા દુર્નિવાર છે, જે કમલવાસિની લક્ષ્મીના પ્રિય સહાયક છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Sadāmbhodhi-vāsaṃ galat-puṣpa-hāsaṃ
सदाम्भोधिवासं गलत्पुष्पहासं जगत्सन्निवासं शतादित्यभासम्। गदाचक्रशस्त्रं लसत्पीतवस्त्रं हसच्चारुवक्त्रं भजेऽहं भजेऽहम्॥ २॥
Sadāmbhodhi-vāsaṃ galat-puṣpa-hāsaṃ Jagat-sannivāsaṃ shatāditya-bhāsam. Gadā-chakra-shastraṃ lasat-pīta-vastraṃ Hasach-chāru-vaktraṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (2)
Meaningજે સદા સાગરમાં નિવાસ કરે છે, જેમની મુસ્કાન ખીલેલા પુષ્પો-સમ છે; જે સમસ્ત જગતના આશ્રય છે, સો સૂર્યો-સમ આભાવાળા છે. જે ગદા અને ચક્ર ધારણ કરે છે, દીપ્તિમાન પીતાંબર પહેરે છે, જેમનું સુંદર મુખ હાસ્યથી યુક્ત છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Ramā-kaṇṭha-hāraṃ shruti-vrāta-sāraṃ
रमाकण्ठहारं श्रुतिव्रातसारं जलान्तर्विहारं धराभारहारम्। चिदानन्दरूपं मनोज्ञस्वरूपं धृतानेकरूपं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ३॥
Ramā-kaṇṭha-hāraṃ shruti-vrāta-sāraṃ Jalāntar-vihāraṃ dharā-bhāra-hāram. Chid-ānanda-rūpaṃ manojña-svarūpaṃ Dhṛtāneka-rūpaṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (3)
Meaningજે રમા (લક્ષ્મી)ના કંઠના હાર છે, સમસ્ત વેદોના સાર છે; જે જળમાં વિહાર કરે છે, પૃથ્વીનો ભાર હરે છે. જેમનું સ્વરૂપ સચ્ચિદાનંદ છે, જેમનું રૂપ મનોહર છે, જે અનેક રૂપ ધારણ કરે છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Jarā-janma-hīnaṃ parānanda-pīnaṃ
जराजन्महीनं परानन्दपीनं समाधानलीनं सदैवानवीनम्। जगज्जन्महेतुं सुरानीककेतुं त्रिलोकैकसेतुं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ४॥
Jarā-janma-hīnaṃ parānanda-pīnaṃ Samādhāna-līnaṃ sadaivā-navīnam. Jagaj-janma-hetuṃ surānīka-ketuṃ Tri-lokaika-setuṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (4)
Meaningજે જરા અને જન્મથી રહિત છે, પરમ આનંદથી પરિપૂર્ણ છે; જે સમાધિમાં લીન રહે છે, સદા નવીન (અજર) છે. જે જગતની ઉત્પત્તિના કારણ છે, દેવતાઓની સેનાના ધ્વજ છે, ત્રણેય લોકના એકમાત્ર સેતુ છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Kṛtāmnāya-gānaṃ khagādhīsha-yānaṃ
कृताम्नायगानं खगाधीशयानं विमुक्तेर्निदानं हरारातिमानम्। स्वभक्तानुकूलं जगद्वृक्षमूलं निरस्तार्तशूलं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ५॥
Kṛtāmnāya-gānaṃ khagādhīsha-yānaṃ Vimukter-nidānaṃ harārāti-mānam. Sva-bhaktānukūlaṃ jagad-vṛkṣa-mūlaṃ Nirastārta-shūlaṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (5)
Meaningજે સમસ્ત વેદો દ્વારા ગવાય છે, જે પક્ષિરાજ ગરુડ પર સવાર થાય છે; જે મુક્તિના મૂળ કારણ છે, શત્રુઓના માનનો નાશ કરનાર છે. જે પોતાના ભક્તો પર સદા અનુકૂળ છે, જગત-રૂપી વૃક્ષના મૂળ છે, જે પીડાના શૂળને દૂર કરી દે છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Samastāmar-eshaṃ dvirephābha-keshaṃ
समस्तामरेशं द्विरेफाभकेशं जगद्बिम्बलेशं हृदाकाशदेशम्। सदा दिव्यदेहं विमुक्ताखिलेहं सुवैकुण्ठगेहं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ६॥
Samastāmar-eshaṃ dvirephābha-keshaṃ Jagad-bimba-leshaṃ hṛd-ākāsha-desham. Sadā divya-dehaṃ vimuktākhil-ehaṃ Su-vaikuṇṭha-gehaṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (6)
Meaningજે સમસ્ત દેવતાઓના સ્વામી છે, જેમના કેશ ભમરા-સમ શ્યામ છે; આ સંપૂર્ણ દૃશ્ય જગત જેમનો એક અંશમાત્ર છે, જે હૃદય-આકાશમાં નિવાસ કરે છે. જેમનું દિવ્ય દેહ સદા વિદ્યમાન છે, જે સમસ્ત કામનાઓથી રહિત છે, જેમનું ધામ પરમ વૈકુંઠ છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Surāli-baliṣṭhaṃ tri-lokī-variṣṭhaṃ
सुरालिबलिष्ठं त्रिलोकीवरिष्ठं गुरूणां गरिष्ठं स्वरूपैकनिष्ठम्। सदा युद्धधीरं महावीरवीरं महाम्भोधितीरं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ७॥
Surāli-baliṣṭhaṃ tri-lokī-variṣṭhaṃ Gurūṇāṃ gariṣṭhaṃ svarūpaika-niṣṭham. Sadā yuddha-dhīraṃ mahā-vīra-vīraṃ Mahāmbhodhi-tīraṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (7)
Meaningજે દેવતાઓની પંક્તિમાં સર્વાધિક બળવાન છે, ત્રણેય લોકમાં સર્વશ્રેષ્ઠ છે; જે ગુરુજનોમાં પણ ગરિષ્ઠ છે, પોતાના સ્વરૂપમાં જ એકનિષ્ઠ રહે છે. જે યુદ્ધમાં સદા ધીર છે, મહાવીરોમાં પણ મહાવીર છે, જે મહાસાગરના તટ પર બિરાજે છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Ramā-vāma-bhāgaṃ talān-agra-nāgaṃ
रमावामभागं तलानग्रनागं कृताधीनयागं गतारागरागम्। मुनीन्द्रैः सुगीतं सुरैः सम्परीतं गुणौघैरतीतं भजेऽहं भजेऽहम्॥ ८॥
Ramā-vāma-bhāgaṃ talān-agra-nāgaṃ Kṛtādhīna-yāgaṃ gatārāga-rāgam. Munīndraiḥ su-gītaṃ suraiḥ samparītaṃ Guṇaughair-atītaṃ bhaje'haṃ bhaje'ham. (8)
Meaningજેમના વામ ભાગમાં રમા (લક્ષ્મી) બિરાજે છે, જે શેષનાગ પર શયન કરે છે; જેમના અધીન સમસ્ત યજ્ઞ છે, જે રાગ અને આસક્તિથી સર્વથા રહિત છે. જે મુનીન્દ્રો દ્વારા સુંદર રીતે ગવાય છે, દેવતાઓથી ઘેરાયેલા રહે છે, જે સમસ્ત ગુણોના પ્રવાહથી અતીત છે — તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું.
Idaṃ yas tu nityaṃ samādhāya chittaṃ
इदं यस्तु नित्यं समाधाय चित्तं पठेदष्टकं कण्ठहारं मुरारेः। स विष्णोर्विशोकं ध्रुवं याति लोकं जराजन्मशोकं पुनर्विन्दते नो॥ ९॥
Idaṃ yas tu nityaṃ samādhāya chittaṃ Paṭhed aṣṭakaṃ kaṇṭha-hāraṃ murāreḥ. Sa viṣṇor vishokaṃ dhruvaṃ yāti lokaṃ Jarā-janma-shokaṃ punar vindate no. (9)
Meaningજે કોઈ એકાગ્ર ચિત્તથી પ્રતિદિન મુરારિ (વિષ્ણુ)ના આ કંઠહાર-રૂપી અષ્ટકનો પાઠ કરે છે, તે નિશ્ચય જ વિષ્ણુના શોકરહિત ધામને પ્રાપ્ત થાય છે, અને પછી ક્યારેય જરા, જન્મ અને શોકને પ્રાપ્ત થતો નથી.
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: A classical Sanskrit hymn to Vishnu
Author: Traditionally attributed to Swami Brahmananda
હરિ સ્તોત્રમ્ વિષ્ણુની અત્યંત પ્રિય ભક્તિરચના છે, જે સંસારભરમાં તેના આરંભિક શબ્દ 'જગજ્જાલપાલમ્' થી ઓળખાય છે. ભુજંગપ્રયાત છંદના નવ પ્રવાહમય શ્લોકોમાં તે સમાસયુક્ત વિશેષણોની ઝડી લગાવે છે — હરિ લોકોના ધારક, આકાશ-નીલ પ્રભુ જેમની માયા કોઈ પાર કરી શકતું નથી, લક્ષ્મીના પતિ, ત્રણ લોકોના એકમાત્ર સેતુ — અને દરેક શ્લોક હૃદયથી નીકળેલી ટેક 'ભજેઽહં ભજેઽહમ્', 'તેમને હું ભજું છું, તેમને હું ભજું છું' પર સમાપ્ત થાય છે. અંતિમ શ્લોક પાઠકને વિષ્ણુનું શોકરહિત ધામ અને પુનર્જન્મથી મુક્તિનું વચન આપે છે. તે પરંપરાગત રીતે સ્વામી બ્રહ્માનંદને આરોપિત છે અને ગુરુવાર અને એકાદશીની ઉપાસના માટે પ્રિય રહ્યું છે.
Frequently Asked Questions
હરિ સ્તોત્રમ્ શું છે?▼
'જગજ્જાલપાલમ્' નો અર્થ શું છે?▼
હરિ સ્તોત્રમ્ ના પાઠના શું લાભ છે?▼
હરિ સ્તોત્રમ્ નો પાઠ ક્યારે કરવો જોઈએ?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →