Mantra.Tips

హస్తామలకీయం (హస్తామలక స్తోత్రం) — Complete Lyrics

हस्तामलकीयम् (हस्तामलकस्तोत्रम्)

Sanskrit text with English transliteration and translation

Verse 1
कस्त्वं शिशो कस्य कुतोऽसि गन्ता किं नाम ते त्वं कुत आगतोऽसि। एतन्मयोक्तं वद चार्भक त्वं मत्प्रीतये प्रीतिविवर्धनोऽसि॥१॥
kastvaṃ śiśo kasya kuto'si gantā kiṃ nāma te tvaṃ kuta āgato'si | etan mayoktaṃ vada cārbhaka tvaṃ mat-prītaye prīti-vivardhano'si ||1||
(శంకరాచార్యులు అడుగుతారు:) ఓ బాలకా! నీవు ఎవరు? ఎవరివాడవు? ఎక్కడికి వెళ్ళుచున్నావు? నీ పేరేమి, ఎక్కడ నుండి వచ్చితివి? ఓ ప్రియ బాలకా, ఇదంతా నాకు చెప్పుము — నీవు నాకు ప్రియుడవు, నా ప్రీతిని పెంచుచున్నావు.
Verse 2
नाहं मनुष्यो देवयक्षौ ब्राह्मणक्षत्रियवैश्यशूद्राः। ब्रह्मचारी गृही वनस्थो भिक्षुर्न चाहं निजबोधरूपः॥२॥
nāhaṃ manuṣyo na ca deva-yakṣau na brāhmaṇa-kṣatriya-vaiśya-śūdrāḥ | na brahmacārī na gṛhī vanastho bhikṣur na cāhaṃ nija-bodha-rūpaḥ ||2||
(బాలకుడు బదులిచ్చును:) నేను మనుష్యుడను కాను, దేవుడను కాను, యక్షుడను కాను; బ్రాహ్మణుడను, క్షత్రియుడను, వైశ్యుడను, శూద్రుడను కాను; బ్రహ్మచారిని, గృహస్థుడను, వానప్రస్థుడను, సన్యాసిని కాను — నేను నా బోధస్వరూపమైన (నిజబోధరూప) ఆత్మనే.
Verse 3
निमित्तं मनश्चक्षुरादिप्रवृत्तौ निरस्ताखिलोपाधिराकाशकल्पः। रविर्लोकचेष्टानिमित्तं यथा यः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥३॥
nimittaṃ manaś-cakṣur-ādi-pravṛttau nirastākhilopādhir ākāśa-kalpaḥ | ravir loka-ceṣṭā-nimittaṃ yathā yaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||3||
మనస్సు, కన్ను మొదలగు వాని ప్రవృత్తికి నిమిత్తమై, అయినను సమస్త ఉపాధుల నుండి రహితమై, ఆకాశమువలె సూక్ష్మమై — సూర్యుడు ప్రపంచపు సమస్త చేష్టలకు (నిరపేక్ష) నిమిత్తమైనట్లే — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 4
यमग्न्युष्णवन्नित्यबोधस्वरूपं मनश्चक्षुरादीन्यबोधात्मकानि। प्रवर्तन्त आश्रित्य निष्कम्पमेकं नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥४॥
yam agny-uṣṇavan nitya-bodha-svarūpaṃ manaś-cakṣur-ādīny abodhātmakāni | pravartanta āśritya niṣkampam ekaṃ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||4||
అగ్ని నుండి ఉష్ణము అభిన్నమైనట్లే, నిత్యబోధస్వరూపమై, ఏ ఒక నిష్కంప తత్త్వమును ఆశ్రయించి అబోధాత్మక (జడ) మనస్సు-కన్ను మొదలగునవి ప్రవర్తించునో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 5
मुखाभासको दर्पणे दृश्यमानो मुखत्वात्पृथक्त्वेन नैवास्ति वस्तु। चिदाभासको धीषु जीवोऽपि तद्वत् नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥५॥
mukhābhāsako darpaṇe dṛśyamāno mukhatvāt pṛthaktvena naivāsti vastu | cid-ābhāsako dhīṣu jīvo'pi tadvat sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||5||
దర్పణములో కనిపించు ముఖప్రతిబింబము ముఖము నుండి వేరుగా ఏ వాస్తవ వస్తువు కాదు; అట్లే బుద్ధులలో చైతన్యపు ఆభాసమే జీవుడు — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 6
यथा दर्पणाभाव आभासहानौ मुखं विद्यते कल्पनाहीनमेकम्। तथा धीवियोगे निराभासको यः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥६॥
yathā darpaṇābhāva ābhāsa-hānau mukhaṃ vidyate kalpanā-hīnam ekam | tathā dhī-viyoge nirābhāsako yaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||6||
దర్పణము లేనప్పుడు ప్రతిబింబము లుప్తమైనను ఒక ముఖము కల్పనారహితముగా ఉండునట్లే, బుద్ధి వియోగమున ఏ నిరాభాసము శేషించునో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 7
मनश्चक्षुरादेर्वियुक्तः स्वयं यो मनश्चक्षुरादेर्मनश्चक्षुरादिः। मनश्चक्षुरादेरगम्यस्वरूपः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥७॥
manaś-cakṣur-āder viyuktaḥ svayaṃ yo manaś-cakṣur-āder manaś-cakṣur-ādiḥ | manaś-cakṣur-āder agamya-svarūpaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||7||
తాను మనస్సు-కన్ను మొదలగు వాని నుండి వియుక్తమై, అయినను మనస్సుకు మనస్సు, కంటికి కన్నయి, మనస్సు-ఇంద్రియములకు అగమ్యస్వరూపమైనది — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 8
एको विभाति स्वतः शुद्धचेताः प्रकाशस्वरूपोऽपि नानेव धीषु। शरावोदकस्थो यथा भानुरेकः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥८॥
ya eko vibhāti svataḥ śuddha-cetāḥ prakāśa-svarūpo'pi nāneva dhīṣu | śarāvodaka-stho yathā bhānur ekaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||8||
ఒక శుద్ధచేతనము స్వయముగా ప్రకాశించి, ప్రకాశస్వరూపమైనను బుద్ధులలో అనేకమువలె భాసించునో — నీటితో నిండిన అనేక పాత్రలలో ఒకే సూర్యునివలె — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 9
यथानेकचक्षुःप्रकाशो रविर्न क्रमेण प्रकाशीकरोति प्रकाश्यम्। अनेका धियो यस्तथैकः प्रबोधः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥९॥
yathāneka-cakṣuḥ-prakāśo ravir na krameṇa prakāśī-karoti prakāśyam | anekā dhiyo yas tathaikaḥ prabodhaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||9||
అనేక నేత్రముల ప్రకాశకుడైన సూర్యుడు ప్రకాశ్య పదార్థములను క్రమముగా కాక ఏకకాలమున ప్రకాశింపజేయునట్లే, ఏ ఒక ప్రబోధము అనేక బుద్ధులను ప్రకాశింపజేయునో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 10
विवस्वत्प्रभातं यथा रूपमक्षं प्रगृह्णाति नाभातमेवं विवस्वान्। यदाभात आभासयत्यक्षमेकः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥१०॥
vivasvat-prabhātaṃ yathā rūpam akṣaṃ pragṛhṇāti nābhātam evaṃ vivasvān | yad-ābhāta ābhāsayaty akṣam ekaḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||10||
నేత్రము సూర్యునిచే ప్రకాశితమైన రూపమును గ్రహించును కానీ తాను ప్రకాశితముకాని సూర్యుని కాదు, అట్లే ఎవని భాసనమున నేత్రము (మొదలగునవి) ప్రకాశితమై పనిచేయునో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 11
यथा सूर्य एकोऽप्स्वनेकश्चलासु स्थिरास्वप्यनन्यद्विभाव्यस्वरूपः। चलासु प्रभिन्नः सुधीष्वेक एव नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥११॥
yathā sūrya eko'psv aneka-ścalāsu sthirāsv apy ananyad vibhāvya-svarūpaḥ | calāsu prabhinnaḥ sudhīṣv eka eva sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||11||
ఒకే సూర్యుడు చంచల జలములలో అనేకముగా, స్థిర జలములో అనన్యముగా (ఒక్కటిగా) భాసించి, తన స్వరూపమున సదా ఒక్కటిగా ఉండునట్లే — చంచల బుద్ధులలో భిన్నమువలె, కానీ వివేకులలో ఒక్కటిగా — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 12
घनच्छन्नदृष्टिर्घनच्छन्नमर्कं यथा निष्प्रभं मन्यते चातिमूढः। तथा बद्धवद्भाति यो मूढदृष्टेः नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥१२॥
ghana-cchanna-dṛṣṭir ghana-cchannam arkaṃ yathā niṣprabhaṃ manyate cātimūḍhaḥ | tathā baddhavad bhāti yo mūḍha-dṛṣṭeḥ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||12||
మేఘములచే కప్పబడిన దృష్టి గల అతిమూఢుడు మేఘముచే కప్పబడిన సూర్యుని నిష్ప్రభముగా భావించునట్లే, మూఢ దృష్టికి ఏ (నిత్యముక్త ఆత్మ) బద్ధమువలె భాసించునో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 13
समस्तेषु वस्तुष्वनुस्यूतमेकं समस्तानि वस्तूनि यन्न स्पृशन्ति। वियद्वत्सदा शुद्धमच्छस्वरूपं नित्योपलब्धिस्वरूपोऽहमात्मा॥१३॥
samasteṣu vastuṣv anusyūtam ekaṃ samastāni vastūni yan na spṛśanti | viyadvat sadā śuddham accha-svarūpaṃ sa nityopalabdhi-svarūpo'ham ātmā ||13||
సమస్త వస్తువులలో అనుస్యూతమై ఒక్కటిగా ఉండి, సమస్త వస్తువులు దేనిని స్పృశించవో, ఆకాశమువలె సదా శుద్ధమై నిర్మలస్వరూపమైనదో — ఆ నిత్య-ఉపలబ్ధిస్వరూప ఆత్మ నేనే.
Verse 14
उपाधौ यथा भेदता सन्मणीनां तथा भेदता बुद्धिभेदेषु तेऽपि। यथा चन्द्रिकाणां जले चञ्चलत्वं तथा चञ्चलत्वं तवापीह विष्णो॥१४॥
upādhau yathā bhedatā san-maṇīnāṃ tathā bhedatā buddhi-bhedeṣu te'pi | yathā candrikāṇāṃ jale cañcalatvaṃ tathā cañcalatvaṃ tavāpīha viṣṇo ||14||
నిజమైన మణులలో భేదము వాని ఉపాధి (ఆధారము) వలననే తోచునట్లే, (నీలో) భేదము బుద్ధుల భేదమువలననే; మరియు నీటిలో చంద్రకిరణముల చంచలత్వము నీటివలననైనట్లే, ఓ విష్ణూ, ఈ చంచలత్వము నీలో కూడా (కేవలము ఆభాసమాత్రమే).

Want to understand every word?

Read Word-by-Word Meaning →