హిరణ్యగర్భ సూక్తం Meaning — Line by Line
हिरण्यगर्भ सूक्तम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of హిరణ్యగర్భ సూక్తం with its English meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt |
- Verse 2. Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ |
- Verse 3. Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva |
- Verse 4. Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ |
- Verse 5. Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ |
- Verse 6. Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne |
- Verse 7. Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim |
- Verse 8. Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam |
- Verse 9. Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna |
- Verse 10. Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva |
Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt |
हिरण्यगर्भः समवर्तताग्रे भूतस्य जातः पतिरेक आसीत् । स दाधार पृथिवीं द्यामुतेमां कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥१॥
Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt | sa dādhāra pṛthivīṃ dyāmutemāṃ kasmai devāya haviṣā vidhema ||1||
Meaningఆరంభంలో హిరణ్యగర్భుడు (స్వర్ణమయ గర్భం) ఆవిర్భవించెను; జన్మించి అతడే సమస్త భూతాలకు ఏకైక ప్రభువు అయ్యెను. అతడు ఈ భూమిని, ద్యులోకాన్ని ధరించెను — ఏ దేవునికి హవిస్సుతో మనం ఉపాసన చేయుదము?
Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ |
य आत्मदा बलदा यस्य विश्व उपासते प्रशिषं यस्य देवाः । यस्य छायामृतं यस्य मृत्युः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥२॥
Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ | yasya chāyāmṛtaṃ yasya mṛtyuḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||2||
Meaningఆత్మను, బలమును ఇచ్చువాడు, ఎవని ఆజ్ఞను సమస్త విశ్వము, దేవతలు కూడ పాటించుదురో, ఎవని ఛాయ అమృతమో, ఎవని ఛాయ మృత్యువో — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva |
यः प्राणतो निमिषतो महित्वैक इद्राजा जगतो बभूव । य ईशे अस्य द्विपदश्चतुष्पदः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥३॥
Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva | ya īśe asya dvipadaścatuṣpadaḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||3||
Meaningతన మహిమతో ప్రాణధారులు మరియు రెప్పపాటు గల (సమస్త జీవ) జగత్తుకు ఏకైక రాజైనవాడు, దాని ద్విపద మరియు చతుష్పద ప్రాణులకు ప్రభువైనవాడు — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ |
यस्येमे हिमवन्तो महित्वा यस्य समुद्रं रसया सहाहुः । यस्येमाः प्रदिशो यस्य बाहू कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥४॥
Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ | yasyemāḥ pradiśo yasya bāhū kasmai devāya haviṣā vidhema ||4||
Meaningఎవని మహిమను ఈ హిమాలయ పర్వతాలు ప్రకటించునో, ఎవని సముద్రము నదులతో సహా చెప్పబడునో, ఎవని ఈ దిక్కులు అతని భుజముల వంటివో — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ |
येन द्यौरुग्रा पृथिवी च दृळ्हा येन स्वः स्तभितं येन नाकः । यो अन्तरिक्षे रजसो विमानः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥५॥
Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ | yo antarikṣe rajaso vimānaḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||5||
Meaningఎవనిచేత ఉగ్ర ద్యులోకము, పృథివి దృఢమైనవో, ఎవనిచేత స్వర్లోకము, నాకము (ఆకాశం) స్థిరమైనవో, ఎవడు అంతరిక్షంలో రజస్సు విధాతయో — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne |
यं क्रन्दसी अवसा तस्तभाने अभ्यैक्षेतां मनसा रेजमाने । यत्राधि सूर उदितो विभाति कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥६॥
Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne | yatrādhi sūra udito vibhāti kasmai devāya haviṣā vidhema ||6||
Meaningఎవని సహాయంతో ధరింపబడిన ద్యావాపృథివులు, మనస్సులో కంపించుచు ఎవని వైపు చూచుచుండెనో, ఎక్కడ ఉదయించిన సూర్యుడు ప్రకాశించునో — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim |
आपो ह यद्बृहतीर्विश्वमायन्गर्भं दधाना जनयन्तीरग्निम् । ततो देवानां समवर्ततासुरेकः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥७॥
Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim | tato devānāṃ samavartatāsureka kasmai devāya haviṣā vidhema ||7||
Meaningమహా జలములు వచ్చినప్పుడు, విశ్వ గర్భాన్ని ధరించుచు, అగ్నిని జనింపజేయుచు, అప్పుడు దేవతల ఏక ప్రాణము (అసువు) ఆవిర్భవించెను — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam |
यश्चिदापो महिना पर्यपश्यद्दक्षं दधाना जनयन्तीर्यज्ञम् । यो देवेष्वधि देव एक आसीत्कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥८॥
Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam | yo deveṣvadhi deva eka āsītkasmai devāya haviṣā vidhema ||8||
Meaningతన మహిమతో సామర్థ్యమును ధరించి యజ్ఞమును జనింపజేయుచున్న ఆ జలములను చూచినవాడు, దేవతలలో కూడ ఏకైక అధిదేవుడైనవాడు — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna |
मा नो हिंसीज्जनिता यः पृथिव्या यो वा दिवं सत्यधर्मा जजान । यश्चापश्चन्द्रा बृहतीर्जजान कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥९॥
Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna | yaścāpaścandrā bṛhatīrjajāna kasmai devāya haviṣā vidhema ||9||
Meaningఅతడు మనకు హాని చేయకుండుగాక — ఎవడు పృథివికి జనకుడో, ఎవడు సత్యధర్ముడై ద్యులోకాన్ని రచించెనో, ఎవడు మహా ప్రకాశించు జలములను ఉత్పన్నం చేసెనో — ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?
Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva |
प्रजापते न त्वदेतान्यन्यो विश्वा जातानि परि ता बभूव । यत्कामास्ते जुहुमस्तन्नो अस्तु वयं स्याम पतयो रयीणाम् ॥१०॥
Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva | yatkāmāste juhumastanno astu vayaṃ syāma patayo rayīṇām ||10||
Meaningఓ ప్రజాపతీ! నీవు తప్ప మరెవరూ ఈ సమస్త ఉత్పన్న పదార్థాలను వ్యాపించలేకపోయిరి. ఏ కామనతో మేము నీకు ఆహుతి ఇచ్చుదుమో, అది మాకు లభించుగాక; మేము ధన-సంపదల ప్రభువులమగుదుము.
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Rigveda (Mandala 10, Sukta 121)
Author: Rishi Hiranyagarbha Prajapatya
Period: Vedic period (c. 1500-1000 BCE)
హిరణ్యగర్భ సూక్తం ఋగ్వేదపు పదవ మండలంలో వస్తుంది, సంప్రదాయికంగా ప్రజాపతి కుమారుడైన హిరణ్యగర్భ ఋషి దీని ద్రష్టగా భావింపబడుతారు. ఇది వేదపు శ్రేష్ఠ సృష్టి-సూక్తాలలో ఒకటి: అన్నిటికంటే ముందు ఆవిర్భవించి సృష్టికి ఏకైక ప్రభువు, జీవం, బల దాత, సమస్త ప్రాణధారుల రాజు, ద్యావాపృథివులు, పర్వతాలు, సముద్రాల ధారకుడైన ఆ స్వర్ణమయ గర్భాన్ని ఇది గానం చేస్తుంది. తొమ్మిది మంత్రాలలో ద్రష్ట ఈ గూఢ ప్రశ్నను పునరావృతం చేయుదురు — 'ఏ దేవునికి మనం ఉపాసన చేయుదము?' — ఏలయన సృష్టికర్త మనస్సు పట్టుకొను ప్రతి నామానికి అతీతుడు — మరియు పదవ మంత్రంలో మాత్రమే చివరికి ఆ దేవుడు ప్రజాపతిగా నామకరణం చేయబడుతాడు. ఇట్లు ఈ సూక్తం ప్రకట బ్రహ్మాండపు విస్మయం నుండి అన్నిటిలో వ్యాపించి అన్నిటిని మించిన ఆ ఏక దేవుని గుర్తింపు వైపు సాగుతుంది.
Frequently Asked Questions
హిరణ్యగర్భ సూక్తం అంటే ఏమిటి?▼
'హిరణ్యగర్భ' అంటే ఏమిటి?▼
'కస్మై దేవాయ హవిషా విధేమ' ధ్రువపదం అర్థం ఏమిటి?▼
హిరణ్యగర్భ సూక్తం ఎప్పుడు, ఎందుకు జపించబడుతుంది?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →