Mantra.Tips

ಏವಂ ಭಗವತೀ ದೇವೀ ಸಾ ನಿತ್ಯಾಪಿ Meaning — Line by Line

एवं भगवती देवी सा नित्यापि

Every verse and every word explained in English & Hindi

Meaning — Line by Line

Every verse of ಏವಂ ಭಗವತೀ ದೇವೀ ಸಾ ನಿತ್ಯಾಪಿ with its English meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.

Jump to a verse ▾
  1. Verse 1. evaṃ bhagavatī devī sā nityāpi punaḥ punaḥ
  2. Verse 2. tayaitanmohyate viśvaṃ saiva viśvaṃ prasūyate
  3. Verse 3. vyāptaṃ tayaitatsakalaṃ brahmāṇḍaṃ manujeśvara
  4. Verse 4. saiva kāle mahāmārī saiva sṛṣṭirbhavatyajā
  5. Verse 5. bhavakāle nṛṇāṃ saiva lakṣmīrvṛddhipradā gṛhe
  6. Verse 6. stutā sampūjitā puṣpairgandhadhūpādibhistathā
Verse 1#

evaṃ bhagavatī devī sā nityāpi punaḥ punaḥ

एवं भगवती देवी सा नित्यापि पुनः पुनः सम्भूय कुरुते भूप जगतः परिपालनम्

evaṃ bhagavatī devī sā nityāpi punaḥ punaḥ sambhūya kurute bhūpa jagataḥ paripālanam

Meaningಈ ರೀತಿ ಆ ಭಗವತೀ ದೇವಿ ನಿತ್ಯಳಾದರೂ ಮತ್ತೆ ಮತ್ತೆ ಆವಿರ್ಭವಿಸಿ ಜಗತ್ತನ್ನು ಪಾಲಿಸುತ್ತಾಳೆ, ಓ ರಾಜನೇ.

Verse 2#

tayaitanmohyate viśvaṃ saiva viśvaṃ prasūyate

तयैतन्मोह्यते विश्वं सैव विश्वं प्रसूयते सा याचिता विज्ञानं तुष्टा ऋद्धिं प्रयच्छति

tayaitanmohyate viśvaṃ saiva viśvaṃ prasūyate sā yācitā ca vijñānaṃ tuṣṭā ṛddhiṃ prayacchati

Meaningಅವಳಿಂದಲೇ ಈ ವಿಶ್ವ ಮೋಹಿತಗೊಳ್ಳುತ್ತದೆ; ಅವಳೇ ವಿಶ್ವವನ್ನು ಪ್ರಸವಿಸುತ್ತಾಳೆ. ಪ್ರಾರ್ಥಿಸಿದಾಗ ಅವಳು ವಿಜ್ಞಾನವನ್ನು ನೀಡುತ್ತಾಳೆ, ಪ್ರಸನ್ನಳಾಗಿ ಸಮೃದ್ಧಿಯನ್ನು (ಋದ್ಧಿಯನ್ನು) ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ.

Verse 3#

vyāptaṃ tayaitatsakalaṃ brahmāṇḍaṃ manujeśvara

व्याप्तं तयैतत्सकलं ब्रह्माण्डं मनुजेश्वर महादेव्या महाकाली महामारीस्वरूपया

vyāptaṃ tayaitatsakalaṃ brahmāṇḍaṃ manujeśvara mahādevyā mahākālī mahāmārīsvarūpayā

Meaningಓ ಮನುಜೇಶ್ವರನೇ! ಮಹಾಕಾಳಿ ಮತ್ತು ಮಹಾಮಾರಿ ಸ್ವರೂಪಳಾದ ಆ ಮಹಾದೇವಿಯಿಂದಲೇ ಈ ಸಮಸ್ತ ಬ್ರಹ್ಮಾಂಡ ವ್ಯಾಪ್ತವಾಗಿದೆ.

Verse 4#

saiva kāle mahāmārī saiva sṛṣṭirbhavatyajā

सैव काले महामारी सैव सृष्टिर्भवत्यजा स्थितिं करोति भूतानां सैव काले सनातनी

saiva kāle mahāmārī saiva sṛṣṭirbhavatyajā sthitiṃ karoti bhūtānāṃ saiva kāle sanātanī

Meaningಅವಳೇ ಕಾಲ ಬಂದಾಗ ಮಹಾಮಾರಿ; ಅವಳೇ ಅಜನ್ಮ ಸೃಷ್ಟಿ; ಆ ಸನಾತನಿಯೇ ಕಾಲಾನುಗುಣವಾಗಿ ಪ್ರಾಣಿಗಳ ಸ್ಥಿತಿಯನ್ನು (ಪಾಲನೆಯನ್ನು) ಮಾಡುತ್ತಾಳೆ.

Verse 5#

bhavakāle nṛṇāṃ saiva lakṣmīrvṛddhipradā gṛhe

भवकाले नृणां सैव लक्ष्मीर्वृद्धिप्रदा गृहे सैवाभावे तथालक्ष्मीर्विनाशायोपजायते

bhavakāle nṛṇāṃ saiva lakṣmīrvṛddhipradā gṛhe saivābhāve tathālakṣmīrvināśāyopajāyate

Meaningಅಭ್ಯುದಯ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳೇ ಮನುಷ್ಯರ ಮನೆಗಳಲ್ಲಿ ವೃದ್ಧಿ ನೀಡುವ ಲಕ್ಷ್ಮಿ; ಅಭಾವ (ದುರ್ಭಾಗ್ಯ) ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳೇ ಅಲಕ್ಷ್ಮಿಯಾಗಿ ವಿನಾಶಕ್ಕಾಗಿ ಆವಿರ್ಭವಿಸುತ್ತಾಳೆ.

Verse 6#

stutā sampūjitā puṣpairgandhadhūpādibhistathā

स्तुता सम्पूजिता पुष्पैर्गन्धधूपादिभिस्तथा ददाति वित्तं पुत्रांश्च मतिं धर्मे गतिं शुभाम्

stutā sampūjitā puṣpairgandhadhūpādibhistathā dadāti vittaṃ putrāṃśca matiṃ dharme gatiṃ śubhām

Meaningಪುಷ್ಪ, ಗಂಧ, ಧೂಪ ಮೊದಲಾದವುಗಳಿಂದ ಸ್ತುತಿಸಲ್ಪಟ್ಟು, ಪೂಜಿಸಲ್ಪಟ್ಟಾಗ ಅವಳು ಧನವನ್ನು, ಪುತ್ರರನ್ನು, ಧರ್ಮದಲ್ಲಿ ಬುದ್ಧಿಯನ್ನು, ಶುಭ ಗತಿಯನ್ನು ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ.

Word-by-Word Breakdown

एवं भगवती देवी सा नित्या अपि
evaṃ bhagavatī devī sā nityā api
ಈ ರೀತಿ ಆ ಭಗವತೀ ದೇವಿ, ನಿತ್ಯಳಾದರೂ
पुनः पुनः सम्भूय
punaḥ punaḥ sambhūya
ಮತ್ತೆ ಮತ್ತೆ ಆವಿರ್ಭವಿಸಿ
कुरुते भूप जगतः परिपालनम्
kurute bhūpa jagataḥ paripālanam
ಜಗತ್ತನ್ನು ಪಾಲಿಸುತ್ತಾಳೆ, ಓ ರಾಜನೇ
तया एतत् मोह्यते विश्वं
tayā etat mohyate viśvaṃ
ಅವಳಿಂದ ಈ ವಿಶ್ವ ಮೋಹಿತಗೊಳ್ಳುತ್ತದೆ
सा एव विश्वं प्रसूयते
sā eva viśvaṃ prasūyate
ಅವಳೇ ವಿಶ್ವವನ್ನು ಪ್ರಸವಿಸುತ್ತಾಳೆ
सा याचिता च विज्ञानं
sā yācitā ca vijñānaṃ
ಪ್ರಾರ್ಥಿಸಿದಾಗ ಅವಳು ವಿಜ್ಞಾನವನ್ನು (ನೀಡುತ್ತಾಳೆ)
तुष्टा ऋद्धिं प्रयच्छति
tuṣṭā ṛddhiṃ prayacchati
ಪ್ರಸನ್ನಳಾಗಿ ಅವಳು ಸಮೃದ್ಧಿಯನ್ನು (ಋದ್ಧಿಯನ್ನು) ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ
व्याप्तं तया एतत् सकलं ब्रह्माण्डं
vyāptaṃ tayā etat sakalaṃ brahmāṇḍaṃ
ಅವಳಿಂದ ಈ ಸಮಸ್ತ ಬ್ರಹ್ಮಾಂಡ ವ್ಯಾಪ್ತವಾಗಿದೆ
महाकाली महामारीस्वरूपया
mahākālī mahāmārīsvarūpayā
ಮಹಾಕಾಳಿ ಮತ್ತು ಮಹಾಮಾರಿ ಸ್ವರೂಪಳಾದ ಮಹಾದೇವಿಯಿಂದ
सा एव काले महामारी
sā eva kāle mahāmārī
ಅವಳೇ ಕಾಲ ಬಂದಾಗ ಮಹಾಮಾರಿ
सा एव सृष्टिः भवति अजा
sā eva sṛṣṭiḥ bhavati ajā
ಅವಳೇ ಅಜನ್ಮ ಸೃಷ್ಟಿ
स्थितिं करोति भूतानां सा एव काले सनातनी
sthitiṃ karoti bhūtānāṃ sā eva kāle sanātanī
ಆ ಸನಾತನಿಯೇ ಕಾಲಾನುಗುಣವಾಗಿ ಪ್ರಾಣಿಗಳ ಸ್ಥಿತಿಯನ್ನು ಮಾಡುತ್ತಾಳೆ
भवकाले नृणां सा एव लक्ष्मीः वृद्धिप्रदा गृहे
bhavakāle nṛṇāṃ sā eva lakṣmīḥ vṛddhipradā gṛhe
ಅಭ್ಯುದಯ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳೇ ಮನೆಗಳಲ್ಲಿ ವೃದ್ಧಿ ನೀಡುವ ಲಕ್ಷ್ಮಿ
सा एव अभावे तथा अलक्ष्मीः विनाशाय उपजायते
sā eva abhāve tathā alakṣmīḥ vināśāya upajāyate
ಅಭಾವ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳೇ ಅಲಕ್ಷ್ಮಿಯಾಗಿ ವಿನಾಶಕ್ಕಾಗಿ ಆವಿರ್ಭವಿಸುತ್ತಾಳೆ
स्तुता सम्पूजिता पुष्पैः गन्धधूपादिभिः
stutā sampūjitā puṣpaiḥ gandhadhūpādibhiḥ
ಪುಷ್ಪ, ಗಂಧ, ಧೂಪ ಮೊದಲಾದವುಗಳಿಂದ ಸ್ತುತಿಸಲ್ಪಟ್ಟು, ಪೂಜಿಸಲ್ಪಟ್ಟಾಗ
ददाति वित्तं पुत्रांश्च
dadāti vittaṃ putrāṃśca
ಅವಳು ಧನವನ್ನು, ಪುತ್ರರನ್ನು ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ
मतिं धर्मे गतिं शुभाम्
matiṃ dharme gatiṃ śubhām
ಧರ್ಮದಲ್ಲಿ ಬುದ್ಧಿಯನ್ನು, ಶುಭ ಗತಿಯನ್ನು (ನೀಡುತ್ತಾಳೆ)

Origin & History

Source: Durga Saptashati Chapter 12

Author: Maharshi Markandeya (traditionally ascribed)

Period: Puranic period (c. 5th–6th century CE for the Devi Mahatmya)

ದೇವೀ ಮಾಹಾತ್ಮ್ಯ (ದುರ್ಗಾ ಸಪ್ತಶತಿ ಅಥವಾ ಚಂಡಿ), ಮಾರ್ಕಂಡೇಯ ಪುರಾಣದ ಭಾಗ, ಜಗನ್ಮಾತೆಯ ರಾಕ್ಷಸರ ಮೇಲಿನ ವಿಜಯಗಳನ್ನೂ, ಹನ್ನೆರಡನೆಯ ಅಧ್ಯಾಯದಲ್ಲಿ ಅವಳ ಉಪಾಸನೆಯ ಫಲಶ್ರುತಿಯನ್ನೂ ವರ್ಣಿಸುತ್ತದೆ. ಚಂಡಿಕೆ ದೇವತೆಗಳ ದೃಷ್ಟಿಯಿಂದ ಅಂತರ್ಧಾನವಾದ ನಂತರ, ಮೇಧ ಋಷಿ ರಾಜ ಸುರಥನಿಗೆ ಅವಳ ನಿತ್ಯ ಸ್ವರೂಪವನ್ನು ತಿಳಿಸುತ್ತಾ ಈ ಅಧ್ಯಾಯವನ್ನು ಸಮಾಪ್ತಿಗೊಳಿಸುತ್ತಾನೆ. ನಿತ್ಯಳಾದರೂ ಅವಳು ಜಗದ್ರಕ್ಷಣೆಗಾಗಿ ಮತ್ತೆ ಮತ್ತೆ ಆವಿರ್ಭವಿಸುತ್ತಾಳೆ; ಬ್ರಹ್ಮಾಂಡದಲ್ಲಿ ವ್ಯಾಪಿಸಿದ ಮಹಾಕಾಳಿ, ಕಾಲಾನುಗುಣವಾಗಿ ಸೃಷ್ಟಿ, ಸ್ಥಿತಿ, ಸಂಹಾರ, ಅಭ್ಯುದಯದಲ್ಲಿ ಲಕ್ಷ್ಮಿ, ವಿನಾಶದಲ್ಲಿ ಅಲಕ್ಷ್ಮಿ — ಭಕ್ತಿಯಿಂದ ಪೂಜಿಸಲ್ಪಟ್ಟು ಧನ, ಸಂತಾನ, ಧರ್ಮ ಬುದ್ಧಿ, ಶುಭ ಗತಿಯನ್ನು ನೀಡುವ ದಾತ್ರಿ.

Frequently Asked Questions

ಈ ಭಾಗ ಏನು?
ಇವು ದೇವೀ ಮಾಹಾತ್ಮ್ಯ (ದುರ್ಗಾ ಸಪ್ತಶತಿ) ಹನ್ನೆರಡನೆಯ ಅಧ್ಯಾಯದ ಸಮಾಪನ ಶ್ಲೋಕಗಳು 34–39, ಇಲ್ಲಿ ಮೇಧ ಋಷಿ ದೇವಿಯ ನಿತ್ಯ ಸ್ವರೂಪವನ್ನು ಬಯಲುಮಾಡುತ್ತಾನೆ — ಅವಳು ಜಗದ್ರಕ್ಷಣೆಗಾಗಿ ಮತ್ತೆ ಮತ್ತೆ ಅವತರಿಸುವವಳು, ಸಮಸ್ತ ಸೃಷ್ಟಿ, ಸ್ಥಿತಿ, ಸಂಹಾರಗಳ ಹಿಂದಿನ ಶಕ್ತಿ.
ಇಲ್ಲಿ ದೇವಿಯನ್ನು ಲಕ್ಷ್ಮಿ ಮತ್ತು ಅಲಕ್ಷ್ಮಿ ಎರಡೂ ಎಂದು ಏಕೆ ಕರೆಯಲಾಗಿದೆ?
ಒಂದೇ ದೇವಿ ಸೌಭಾಗ್ಯ ಮತ್ತು ದುರ್ಭಾಗ್ಯ ಎರಡರ ಹಿಂದಿನ ಏಕೈಕ ಶಕ್ತಿ ಎಂದು ಈ ಶ್ಲೋಕ ಬೋಧಿಸುತ್ತದೆ. ಅಭ್ಯುದಯ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳು ಮನೆಗಳಲ್ಲಿ ವೃದ್ಧಿ ನೀಡುವ ಲಕ್ಷ್ಮಿ; ವಿನಾಶ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ಅವಳು ಅಲಕ್ಷ್ಮಿಯಾಗುತ್ತಾಳೆ. ಇದು ಅವಳನ್ನು ಜೀವನದ ಬದಲಾಗುವ ಸ್ಥಿತಿಗಳ ಆಧಾರವಾದ ನಿತ್ಯ ಸತ್ಯವಾಗಿ ಬಯಲುಮಾಡುತ್ತದೆ.
ಪುಷ್ಪ ಧೂಪಗಳಿಂದ ಪೂಜಿಸಲ್ಪಟ್ಟಾಗ ದೇವಿ ಏನನ್ನು ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ?
ಸಮಾಪನ ಶ್ಲೋಕ ಹೀಗೆ ಘೋಷಿಸುತ್ತದೆ: ಪುಷ್ಪ, ಗಂಧ, ಧೂಪಗಳಿಂದ ಪೂಜಿಸಲ್ಪಟ್ಟು ಅವಳು ಧನ, ಸಂತಾನ, ಧರ್ಮದಲ್ಲಿ ತೊಡಗಿದ ಬುದ್ಧಿ, ಶುಭ ಗತಿಯನ್ನು ಪ್ರಸಾದಿಸುತ್ತಾಳೆ — ತನ್ನ ಭಕ್ತರ ಲೌಕಿಕ ಮತ್ತು ಆಧ್ಯಾತ್ಮಿಕ ಎರಡೂ ಆಕಾಂಕ್ಷೆಗಳನ್ನು ಪೂರೈಸುತ್ತಾಳೆ.

Ready to start chanting?

See Benefits & How to Chant →