ഭാഗ്യ സൂക്തം Meaning — Line by Line
भाग्य सूक्तम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of ഭാഗ്യ സൂക്തം with its English meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. Prātaragniṃ prātarindraṃ havāmahe prātarmitrāvaruṇā prātaraśvinā |
- Verse 2. Prātarjitaṃ bhagamugraṃ huvema vayaṃ putramaditeryo vidhartā |
- Verse 3. Bhaga praṇetarbhaga satyarādho bhagemāṃ dhiyamudavā dadannaḥ |
- Verse 4. Utedānīṃ bhagavantaḥ syāmota prapitva uta madhye ahnām |
- Verse 5. Bhaga eva bhagavāँ astu devāstena vayaṃ bhagavantaḥ syāma |
- Verse 6. Samadhvarāyoṣaso namanta dadhikrāveva śucaye padāya |
- Verse 7. Aśvāvatīrgomatīrna uṣāso vīravatīḥ sadamucchantu bhadrāḥ |
Prātaragniṃ prātarindraṃ havāmahe prātarmitrāvaruṇā prātaraśvinā |
प्रातरग्निं प्रातरिन्द्रं हवामहे प्रातर्मित्रावरुणा प्रातरश्विना । प्रातर्भगं पूषणं ब्रह्मणस्पतिं प्रातः सोममुत रुद्रं हुवेम ॥१॥
Prātaragniṃ prātarindraṃ havāmahe prātarmitrāvaruṇā prātaraśvinā | prātarbhagaṃ pūṣaṇaṃ brahmaṇaspatiṃ prātaḥ somamuta rudraṃ huvema ||1||
Meaningപ്രഭാതത്തിൽ ഞങ്ങൾ അഗ്നിയെ ആവാഹിക്കുന്നു, പ്രഭാതത്തിൽ ഇന്ദ്രനെ, പ്രഭാതത്തിൽ മിത്ര-വരുണന്മാരെ, പ്രഭാതത്തിൽ രണ്ട് അശ്വിനീകുമാരന്മാരെ; പ്രഭാതത്തിൽ ഭഗ, പൂഷ, ബ്രഹ്മണസ്പതിയെ ആവാഹിക്കുന്നു, പ്രഭാതത്തിൽ സോമനെയും രുദ്രനെയും.
Prātarjitaṃ bhagamugraṃ huvema vayaṃ putramaditeryo vidhartā |
प्रातर्जितं भगमुग्रं हुवेम वयं पुत्रमदितेर्यो विधर्ता । आध्रश्चिद्यं मन्यमानस्तुरश्चिद्राजा चिद्यं भगं भक्षीत्याह ॥२॥
Prātarjitaṃ bhagamugraṃ huvema vayaṃ putramaditeryo vidhartā | ādhraścidyaṃ manyamānasturaścidrājā cidyaṃ bhagaṃ bhakṣītyāha ||2||
Meaningപ്രഭാതത്തിൽ ഞങ്ങൾ എന്നും വിജയിയായ, ഉഗ്ര ഭഗനെ ആവാഹിക്കുന്നു — അദിതിയുടെ പുത്രനായ, എല്ലാവരെയും ധരിക്കുന്നവനെ; ആരോട് നിസ്സഹായനും വേഗവാനും രാജാവും എല്ലാവരും 'എനിക്ക് എന്റെ ഭാഗം തരൂ' എന്ന് അപേക്ഷിക്കുന്നുവോ.
Bhaga praṇetarbhaga satyarādho bhagemāṃ dhiyamudavā dadannaḥ |
भग प्रणेतर्भग सत्यराधो भगेमां धियमुदवा ददन्नः । भग प्र णो जनय गोभिरश्वैर्भग प्र नृभिर्नृवन्तः स्याम ॥३॥
Bhaga praṇetarbhaga satyarādho bhagemāṃ dhiyamudavā dadannaḥ | bhaga pra ṇo janaya gobhiraśvairbhaga pra nṛbhirnṛvantaḥ syāma ||3||
Meaningഹേ ഭഗ, ഞങ്ങളുടെ നായകാ! ഹേ സത്യ-ധനമുള്ള ഭഗ! ഹേ ഭഗ, ഞങ്ങളുടെ ഈ പ്രാർഥനയെ സഫലമാക്കൂ, ഞങ്ങൾക്ക് ഞങ്ങളുടെ അംശം നൽകി. ഹേ ഭഗ, ഞങ്ങളെ പശുക്കളാലും കുതിരകളാലും സമൃദ്ധമാക്കൂ; ഹേ ഭഗ, ഞങ്ങൾ വീര പുരുഷന്മാരോടു കൂടി, സന്താനവാന്മാരാകട്ടെ.
Utedānīṃ bhagavantaḥ syāmota prapitva uta madhye ahnām |
उतेदानीं भगवन्तः स्यामोत प्रपित्व उत मध्ये अह्नाम् । उतोदिता मघवन्सूर्यस्य वयं देवानां सुमतौ स्याम ॥४॥
Utedānīṃ bhagavantaḥ syāmota prapitva uta madhye ahnām | utoditā maghavansūryasya vayaṃ devānāṃ sumatau syāma ||4||
Meaningഞങ്ങൾ ഈ സമയത്തും ഭാഗ്യവാന്മാരാകട്ടെ, പൂർവാഹ്നത്തിലും, ദിനമധ്യത്തിലും; ഹേ ഐശ്വര്യവാനേ, സൂര്യോദയ സമയത്തും ഞങ്ങൾ ദേവന്മാരുടെ കൃപാദൃഷ്ടിയിൽ നിലനിൽക്കട്ടെ.
Bhaga eva bhagavāँ astu devāstena vayaṃ bhagavantaḥ syāma |
भग एव भगवाँ अस्तु देवास्तेन वयं भगवन्तः स्याम । तं त्वा भग सर्व इज्जोहवीति स नो भग पुरएता भवेह ॥५॥
Bhaga eva bhagavāँ astu devāstena vayaṃ bhagavantaḥ syāma | taṃ tvā bhaga sarva ijjohavīti sa no bhaga puraetā bhaveha ||5||
Meaningഹേ ദേവന്മാരേ, ഭഗ തന്നെ ഐശ്വര്യത്തിന്റെ ദാതാവാകട്ടെ, അവനിലൂടെ ഞങ്ങൾ ഭാഗ്യവാന്മാരാകട്ടെ. ഹേ ഭഗ, നിന്നെ എല്ലാവരും വിളിക്കുന്നു; ഹേ ഭഗ, നീ ഇവിടെ ഞങ്ങൾക്കു മുന്നിൽ നടക്കുന്ന അഗ്രണിയാകൂ.
Samadhvarāyoṣaso namanta dadhikrāveva śucaye padāya |
समध्वरायोषसो नमन्त दधिक्रावेव शुचये पदाय । अर्वाचीनं वसुविदं भगं नो रथमिवाश्वा वाजिन आ वहन्तु ॥६॥
Samadhvarāyoṣaso namanta dadhikrāveva śucaye padāya | arvācīnaṃ vasuvidaṃ bhagaṃ no rathamivāśvā vājina ā vahantu ||6||
Meaningപ്രഭാതത്തിലെ ഉഷസ്സുകൾ ഞങ്ങളുടെ യജ്ഞത്തിൽ നമിക്കട്ടെ, പവിത്ര സ്ഥാനത്തേക്ക് ദധിക്രാവിനെപ്പോലെ വന്ന്; രഥം വലിക്കുന്ന വേഗമേറിയ കുതിരകളെപ്പോലെ, അവ ധനം നൽകുന്ന ഭഗനെ ഞങ്ങളുടെ അടുത്തേക്ക് കൊണ്ടുവരട്ടെ.
Aśvāvatīrgomatīrna uṣāso vīravatīḥ sadamucchantu bhadrāḥ |
अश्वावतीर्गोमतीर्न उषासो वीरवतीः सदमुच्छन्तु भद्राः । घृतं दुहाना विश्वतः प्रपीता यूयं पात स्वस्तिभिः सदा नः ॥७॥
Aśvāvatīrgomatīrna uṣāso vīravatīḥ sadamucchantu bhadrāḥ | ghṛtaṃ duhānā viśvataḥ prapītā yūyaṃ pāta svastibhiḥ sadā naḥ ||7||
Meaningകല്യാണമയമായ ഉഷസ്സുകൾ എന്നും ഞങ്ങളുടെ മേൽ ഉദിക്കട്ടെ, കുതിര, പശു, വീര സന്താനത്തെ കൊണ്ടുവന്ന്, നെയ്യ് ഒഴുക്കി, എല്ലായിടത്തും പരിപൂർണമായി. ഹേ ദേവന്മാരേ, നിങ്ങൾ എന്നും നിങ്ങളുടെ കല്യാണങ്ങളാൽ ഞങ്ങളെ രക്ഷിക്കൂ.
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Rigveda (Mandala 7, Sukta 41)
Author: Rishi Vasishtha Maitravaruni
Period: Vedic period (c. 1500-1000 BCE)
ഭാഗ്യ സൂക്തം ഋഗ്വേദത്തിലെ ഏഴാം മണ്ഡലത്തിലെ ഭഗ-സൂക്തമാണ്, ഇത് പാരമ്പര്യപ്രകാരം മഹർഷി വസിഷ്ഠന് ആരോപിക്കപ്പെടുന്നു. ഇത് ഒരു പ്രഭാത സൂക്തമാണ് (പ്രാതരനുവാകം): ആദ്യ വെളിച്ചത്തിന്റെ സമയത്ത് ഋഷി സമസ്ത തേജോമയ ദേവന്മാരെയും — അഗ്നി, ഇന്ദ്ര, മിത്ര-വരുണ, അശ്വിനികൾ, പൂഷ, ബ്രഹ്മണസ്പതി, സോമ, രുദ്ര — ആവാഹിച്ച്, പിന്നെ സൗഭാഗ്യത്തിന്റെ ആദിത്യനായ ഭഗന്റെ നേർക്ക് തിരിഞ്ഞ് പ്രാർഥിക്കുന്നു — അദ്ദേഹം ഉപാസകന് പശു, കുതിര, വീര സന്താനം, ദേവന്മാരുടെ ചിരസ്ഥായി സദ്ഭാവം എന്ന തന്റെ ന്യായമായ ഭാഗം നൽകട്ടെ എന്ന്. ഭഗ വിധി, സമൃദ്ധിയുടെ സ്വരൂപമായതിനാൽ, ഈ സൂക്തം ധനം, വിജയം, ശുഭാരംഭങ്ങൾക്കായുള്ള പ്രിയപ്പെട്ട വൈദിക പ്രാർഥനയായി മാറി.
Frequently Asked Questions
ഭാഗ്യ സൂക്തം എന്നാൽ എന്ത്?▼
ഭഗ ആരാണ്?▼
ഭാഗ്യ സൂക്തം എപ്പോൾ, എന്തിന് പാരായണം ചെയ്യുന്നു?▼
ഭാഗ്യ സൂക്തത്തിന് ശ്രീ സൂക്തവുമായി എന്ത് ബന്ധം?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →