एभिः स्तवैश्च मां नित्यम् Meaning — Line by Line
एभिः स्तवैश्च मां नित्यम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of एभिः स्तवैश्च मां नित्यम् with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
devyuvāca
देव्युवाच एभिः स्तवैश्च मां नित्यं स्तोष्यते यः समाहितः । तस्याहं सकलां बाधां शमयिष्याम्यसंशयम् ॥
devyuvāca ebhiḥ stavaiśca māṃ nityaṃ stoṣyate yaḥ samāhitaḥ tasyāhaṃ sakalāṃ bādhāṃ śamayiṣyāmyasaṃśayam
Meaningदेवी बोलीं — जो एकाग्रचित्त होकर इन स्तुतियों से सदा मेरी स्तुति करेगा, उसकी समस्त बाधा मैं निःसंदेह शान्त कर दूँगी।
madhukaiṭabhanāśaṃ ca mahiṣāsuraghātanam
मधुकैटभनाशं च महिषासुरघातनम् । कीर्तयिष्यन्ति ये तद्वद्वधं शुम्भनिशुम्भयोः ॥
madhukaiṭabhanāśaṃ ca mahiṣāsuraghātanam kīrtayiṣyanti ye tadvadvadhaṃ śumbhaniśumbhayoḥ
Meaningऔर जो मधु-कैटभ के नाश, महिषासुर के वध, तथा वैसे ही शुम्भ-निशुम्भ के वध का कीर्तन करेंगे,
aṣṭamyāṃ ca caturdaśyāṃ navamyāṃ caikacetasaḥ
अष्टम्यां च चतुर्दश्यां नवम्यां चैकचेतसः । श्रोष्यन्ति चैव ये भक्त्या मम माहात्म्यमुत्तमम् ॥
aṣṭamyāṃ ca caturdaśyāṃ navamyāṃ caikacetasaḥ śroṣyanti caiva ye bhaktyā mama māhātmyamuttamam
Meaningऔर जो अष्टमी, चतुर्दशी तथा नवमी को एकचित्त होकर भक्तिपूर्वक मेरे इस उत्तम माहात्म्य को सुनेंगे —
na teṣāṃ duṣkṛtaṃ kiñcidduṣkṛtotthā na cāpadaḥ
न तेषां दुष्कृतं किञ्चिद्दुष्कृतोत्था न चापदः । भविष्यति न दारिद्र्यं न चैवेष्टवियोजनम् ॥
na teṣāṃ duṣkṛtaṃ kiñcidduṣkṛtotthā na cāpadaḥ bhaviṣyati na dāridryaṃ na caiveṣṭaviyojanam
Meaningउन्हें न कोई दुष्कर्म होगा, न दुष्कर्मों से उत्पन्न विपत्तियाँ; न दरिद्रता, और न ही प्रियजनों का वियोग।
śatrubhyo na bhayaṃ tasya dasyuto vā na rājataḥ
शत्रुभ्यो न भयं तस्य दस्युतो वा न राजतः । न शस्त्रानलतोयौघात्कदाचित् सम्भविष्यति ॥
śatrubhyo na bhayaṃ tasya dasyuto vā na rājataḥ na śastrānalatoyaughātkadācit sambhaviṣyati
Meaningउसे शत्रुओं से भय न होगा, न चोरों से, न राजा से; शस्त्र, अग्नि और जल-प्रवाह से भी कभी हानि न होगी।
tasmānmamaitanmāhātmyaṃ paṭhitavyaṃ samāhitaiḥ
तस्मान्ममैतन्माहात्म्यं पठितव्यं समाहितैः । श्रोतव्यं च सदा भक्त्या परं स्वस्त्ययनं महत् ॥
tasmānmamaitanmāhātmyaṃ paṭhitavyaṃ samāhitaiḥ śrotavyaṃ ca sadā bhaktyā paraṃ svastyayanaṃ mahat
Meaningइसलिए मेरा यह माहात्म्य एकाग्रचित्त होकर पढ़ना चाहिए और सदा भक्ति से सुनना चाहिए; यह परम और महान् कल्याणकारी है।
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Durga Saptashati Chapter 12
Author: Maharshi Markandeya (traditionally ascribed)
Period: Puranic period (c. 5th–6th century CE for the Devi Mahatmya)
देवी माहात्म्य (दुर्गा सप्तशती अथवा चण्डी), जो मार्कण्डेय पुराण का अंश है, दिव्य माता के तीन महान् विजय-चक्रों का वर्णन करता है — मधु-कैटभ पर, महिषासुर पर, और शुम्भ-निशुम्भ पर। बारहवें अध्याय में, नारायणी स्तुति के पश्चात्, देवी स्वयं फलश्रुति कहती हैं और उन फलों की घोषणा करती हैं जो उनके माहात्म्य का पाठ एवं श्रवण करने वालों को प्राप्त होते हैं। वे अपने भक्तों की समस्त बाधा शान्त करने का वचन देती हैं, इसके पाठ हेतु पवित्र तिथियाँ बताती हैं, और पाप, दरिद्रता, वियोग एवं समस्त भय से मुक्ति का आश्वासन देती हैं — अपने माहात्म्य को परम और महान् कल्याणकारी घोषित करती हुई।
Frequently Asked Questions
यह अंश क्या है?▼
अष्टमी, नवमी और चतुर्दशी तिथियों का उल्लेख क्यों है?▼
देवी यहाँ किस रक्षा का वचन देती हैं?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →