हिरण्यगर्भ सूक्तम् Meaning — Line by Line
हिरण्यगर्भ सूक्तम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of हिरण्यगर्भ सूक्तम् with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt |
- Verse 2. Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ |
- Verse 3. Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva |
- Verse 4. Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ |
- Verse 5. Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ |
- Verse 6. Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne |
- Verse 7. Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim |
- Verse 8. Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam |
- Verse 9. Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna |
- Verse 10. Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva |
Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt |
हिरण्यगर्भः समवर्तताग्रे भूतस्य जातः पतिरेक आसीत् । स दाधार पृथिवीं द्यामुतेमां कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥१॥
Hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patireka āsīt | sa dādhāra pṛthivīṃ dyāmutemāṃ kasmai devāya haviṣā vidhema ||1||
Meaningसृष्टि के आरम्भ में हिरण्यगर्भ (स्वर्णमय गर्भ) प्रकट हुआ; उत्पन्न होकर वह समस्त भूतों का एकमात्र स्वामी था। उसने इस पृथ्वी और द्युलोक को धारण किया — हम किस देव की हवि से उपासना करें?
Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ |
य आत्मदा बलदा यस्य विश्व उपासते प्रशिषं यस्य देवाः । यस्य छायामृतं यस्य मृत्युः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥२॥
Ya ātmadā baladā yasya viśva upāsate praśiṣaṃ yasya devāḥ | yasya chāyāmṛtaṃ yasya mṛtyuḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||2||
Meaningजो आत्मा और बल देता है, जिसकी आज्ञा का समस्त विश्व और देवगण भी पालन करते हैं, जिसकी छाया अमृत है और जिसकी छाया मृत्यु है — हम किस देव की उपासना करें?
Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva |
यः प्राणतो निमिषतो महित्वैक इद्राजा जगतो बभूव । य ईशे अस्य द्विपदश्चतुष्पदः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥३॥
Yaḥ prāṇato nimiṣato mahitvaika idrājā jagato babhūva | ya īśe asya dvipadaścatuṣpadaḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||3||
Meaningजो अपनी महिमा से प्राणधारी एवं पलक झपकाने वाले (समस्त जीवित) जगत् का एकमात्र राजा हुआ, जो इसके द्विपद और चतुष्पद प्राणियों का स्वामी है — हम किस देव की उपासना करें?
Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ |
यस्येमे हिमवन्तो महित्वा यस्य समुद्रं रसया सहाहुः । यस्येमाः प्रदिशो यस्य बाहू कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥४॥
Yasyeme himavanto mahitvā yasya samudraṃ rasayā sahāhuḥ | yasyemāḥ pradiśo yasya bāhū kasmai devāya haviṣā vidhema ||4||
Meaningजिसकी महिमा को ये हिमालय पर्वत प्रकट करते हैं, जिसका समुद्र रसा (नदियों) सहित कहा जाता है, जिसकी ये दिशाएँ उसकी भुजाओं के समान हैं — हम किस देव की उपासना करें?
Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ |
येन द्यौरुग्रा पृथिवी च दृळ्हा येन स्वः स्तभितं येन नाकः । यो अन्तरिक्षे रजसो विमानः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥५॥
Yena dyaurugrā pṛthivī ca dṛḷhā yena svaḥ stabhitaṃ yena nākaḥ | yo antarikṣe rajaso vimānaḥ kasmai devāya haviṣā vidhema ||5||
Meaningजिसके द्वारा उग्र द्युलोक और पृथ्वी दृढ़ हुए, जिसके द्वारा स्वर्लोक और नाक (आकाश) स्थिर हुए, जो अन्तरिक्ष में रज का विधाता है — हम किस देव की उपासना करें?
Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne |
यं क्रन्दसी अवसा तस्तभाने अभ्यैक्षेतां मनसा रेजमाने । यत्राधि सूर उदितो विभाति कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥६॥
Yaṃ krandasī avasā tastabhāne abhyaikṣetāṃ manasā rejamāne | yatrādhi sūra udito vibhāti kasmai devāya haviṣā vidhema ||6||
Meaningजिसकी सहायता से धारण किए हुए द्यावा-पृथिवी, मन में काँपते हुए जिसकी ओर देखते रहे, जहाँ उदित सूर्य प्रकाशित होता है — हम किस देव की उपासना करें?
Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim |
आपो ह यद्बृहतीर्विश्वमायन्गर्भं दधाना जनयन्तीरग्निम् । ततो देवानां समवर्ततासुरेकः कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥७॥
Āpo ha yadbṛhatīrviśvamāyangarbhaṃ dadhānā janayantīragnim | tato devānāṃ samavartatāsureka kasmai devāya haviṣā vidhema ||7||
Meaningजब महान जल आए, विश्व के गर्भ को धारण करते हुए और अग्नि को जन्म देते हुए, तब देवों का एक प्राण (असु) प्रकट हुआ — हम किस देव की उपासना करें?
Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam |
यश्चिदापो महिना पर्यपश्यद्दक्षं दधाना जनयन्तीर्यज्ञम् । यो देवेष्वधि देव एक आसीत्कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥८॥
Yaścidāpo mahinā paryapaśyaddakṣaṃ dadhānā janayantīryajñam | yo deveṣvadhi deva eka āsītkasmai devāya haviṣā vidhema ||8||
Meaningजिसने अपनी महिमा से उन जलों को देखा जो सामर्थ्य धारण किए हुए थे और यज्ञ को जन्म दे रहे थे, जो देवों में भी एकमात्र अधिदेव था — हम किस देव की उपासना करें?
Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna |
मा नो हिंसीज्जनिता यः पृथिव्या यो वा दिवं सत्यधर्मा जजान । यश्चापश्चन्द्रा बृहतीर्जजान कस्मै देवाय हविषा विधेम ॥९॥
Mā no hiṃsījjanitā yaḥ pṛthivyā yo vā divaṃ satyadharmā jajāna | yaścāpaścandrā bṛhatīrjajāna kasmai devāya haviṣā vidhema ||9||
Meaningवह हमें हानि न पहुँचाए — जो पृथ्वी का जनक है, जिसने सत्य धर्म वाला होकर द्युलोक की रचना की, और जिसने महान चमकते जल उत्पन्न किए — हम किस देव की उपासना करें?
Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva |
प्रजापते न त्वदेतान्यन्यो विश्वा जातानि परि ता बभूव । यत्कामास्ते जुहुमस्तन्नो अस्तु वयं स्याम पतयो रयीणाम् ॥१०॥
Prajāpate na tvadetānyanyo viśvā jātāni pari tā babhūva | yatkāmāste juhumastanno astu vayaṃ syāma patayo rayīṇām ||10||
Meaningहे प्रजापते! तुम्हारे अतिरिक्त अन्य कोई इन समस्त उत्पन्न पदार्थों को नहीं व्याप्त कर सका। जिस कामना से हम तुम्हें आहुति देते हैं, वह हमें प्राप्त हो; हम धन-सम्पदा के स्वामी बनें।
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Rigveda (Mandala 10, Sukta 121)
Author: Rishi Hiranyagarbha Prajapatya
Period: Vedic period (c. 1500-1000 BCE)
हिरण्यगर्भ सूक्तम् ऋग्वेद के दसवें मण्डल में आता है और परम्परागत रूप से प्रजापति के पुत्र, ऋषि हिरण्यगर्भ को इसका द्रष्टा माना जाता है। यह वेद के श्रेष्ठ सृष्टि-सूक्तों में से एक है: यह उस स्वर्णमय गर्भ का गान करता है जो सबसे पहले प्रकट हुआ और सृष्टि का एकमात्र स्वामी, जीवन और बल का दाता, समस्त प्राणधारियों का राजा, द्यावा-पृथिवी, पर्वतों और समुद्रों का धारक बना। नौ मन्त्रों में द्रष्टा यह गूढ़ प्रश्न दोहराते हैं — 'हम किस देव की उपासना करें?' — क्योंकि सृष्टिकर्ता मन के पकड़ में आने वाले प्रत्येक नाम से परे है — और केवल दसवें मन्त्र में अन्ततः उस देव को प्रजापति के रूप में नामित किया जाता है। इस प्रकार यह सूक्त प्रकट ब्रह्माण्ड के विस्मय से उस एक देव की पहचान की ओर बढ़ता है जो सबमें व्याप्त है और सबसे परे है।
Frequently Asked Questions
हिरण्यगर्भ सूक्तम् क्या है?▼
'हिरण्यगर्भ' का क्या अर्थ है?▼
'कस्मै देवाय हविषा विधेम' ध्रुवपद का क्या अर्थ है?▼
हिरण्यगर्भ सूक्तम् कब और क्यों जपा जाता है?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →