प्रश्नोत्तररत्नमालिका Meaning — Line by Line
प्रश्नोत्तररत्नमालिका
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of प्रश्नोत्तररत्नमालिका with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. kaḥ khalu nālaṅkriyate dṛṣṭādṛṣṭārtha-sādhana-paṭīyān |
- Verse 2. bhagavan kim upādeyaṃ guru-vacanaṃ heyam api kim akāryam |
- Verse 3. tvaritaṃ kiṃ kartavyaṃ viduṣāṃ saṃsāra-santati-cchedaḥ |
- Verse 4. kaḥ pathyataro dharmaḥ kaḥ śucir iha yasya mānasaṃ śuddham |
- Verse 5. kiṃ saṃsāre sāraṃ bahuśo'pi vicintyamānam idam eva |
- Verse 6. madireva moha-janakaḥ kaḥ snehaḥ ke ca dasyavo viṣayāḥ |
- Verse 7. kasmād bhayam iha maraṇād andhād iha ko viśiṣyate rāgī |
- Verse 8. pātuṃ karṇāñjalibhiḥ kim amṛtam iha yujyate sad-upadeśaḥ |
- Verse 9. kiṃ gahanaṃ strī-caritaṃ kaś caturo yo na khaṇḍitas tena |
- Verse 10. kiṃ jīvitam anavadyaṃ kiṃ jāḍyaṃ pāṭhato'py anabhyāsaḥ |
- Verse 11. nalinī-dala-gata-jalavat taralaṃ kiṃ yauvanaṃ dhanaṃ cāyuḥ |
kaḥ khalu nālaṅkriyate dṛṣṭādṛṣṭārtha-sādhana-paṭīyān |
कः खलु नालङ्क्रियते दृष्टादृष्टार्थसाधनपटीयान्। अमुया कण्ठस्थितया प्रश्नोत्तररत्नमालिकया॥१॥
kaḥ khalu nālaṅkriyate dṛṣṭādṛṣṭārtha-sādhana-paṭīyān | amuyā kaṇṭha-sthitayā praśnottara-ratna-mālikayā ||1||
Meaningइस लोक और परलोक दोनों के साधनों में निपुण ऐसा कौन है जो कण्ठ में धारण की हुई (कण्ठस्थ) इस प्रश्नोत्तर-रत्नमालिका से अलंकृत (सुशोभित) नहीं होता? (१)
bhagavan kim upādeyaṃ guru-vacanaṃ heyam api kim akāryam |
भगवन् किमुपादेयं गुरुवचनं हेयमपि किमकार्यम्। को गुरुरधिगततत्त्वः शिष्यहितायोद्यतः सततम्॥२॥
bhagavan kim upādeyaṃ guru-vacanaṃ heyam api kim akāryam | ko gurur adhigata-tattvaḥ śiṣya-hitāyodyataḥ satatam ||2||
Meaningहे भगवन्! ग्रहण करने योग्य क्या है? — गुरु का वचन। त्यागने योग्य क्या है? — प्रत्येक अकार्य (न करने योग्य कर्म)। सच्चा गुरु कौन है? — जो तत्त्व को जान चुका है और सदा शिष्यों के हित में तत्पर रहता है। (२)
tvaritaṃ kiṃ kartavyaṃ viduṣāṃ saṃsāra-santati-cchedaḥ |
त्वरितं किं कर्तव्यं विदुषां संसारसन्ततिच्छेदः। किं मोक्षतरोर्बीजं सम्यग्ज्ञानं क्रियासिद्धम्॥३॥
tvaritaṃ kiṃ kartavyaṃ viduṣāṃ saṃsāra-santati-cchedaḥ | kiṃ mokṣa-taror bījaṃ samyag-jñānaṃ kriyā-siddham ||3||
Meaningविद्वानों को शीघ्र क्या करना चाहिए? — संसार की परम्परा (जन्म-मरण की शृंखला) को काटना। मोक्षरूपी वृक्ष का बीज क्या है? — क्रिया से सिद्ध सम्यक् ज्ञान। (३)
kaḥ pathyataro dharmaḥ kaḥ śucir iha yasya mānasaṃ śuddham |
कः पथ्यतरो धर्मः कः शुचिरिह यस्य मानसं शुद्धम्। कः पण्डितो विवेकी किं विषमवधीरणा गुरुषु॥४॥
kaḥ pathyataro dharmaḥ kaḥ śucir iha yasya mānasaṃ śuddham | kaḥ paṇḍito vivekī kiṃ viṣam avadhīraṇā guruṣu ||4||
Meaningसबसे हितकर धर्म कौन-सा है? (जो किसी को पीड़ा न दे)। यहाँ शुद्ध (पवित्र) कौन है? — जिसका मन शुद्ध है। पण्डित कौन है? — विवेकी। विष क्या है? — गुरुजनों का अनादर। (४)
kiṃ saṃsāre sāraṃ bahuśo'pi vicintyamānam idam eva |
किं संसारे सारं बहुशोऽपि विचिन्त्यमानमिदमेव। किं मनुजेष्विष्टतमं स्वपरहितायोद्यतं जन्म॥५॥
kiṃ saṃsāre sāraṃ bahuśo'pi vicintyamānam idam eva | kiṃ manujeṣv iṣṭatamaṃ sva-para-hitāyodyataṃ janma ||5||
Meaningबार-बार विचार करने पर भी संसार में सार क्या है? — यही (यहाँ बताया गया ज्ञान)। मनुष्यों में सबसे इष्ट क्या है? — अपने और दूसरों के हित में लगा हुआ जन्म। (५)
madireva moha-janakaḥ kaḥ snehaḥ ke ca dasyavo viṣayāḥ |
मदिरेव मोहजनकः कः स्नेहः के च दस्यवो विषयाः। का भववल्ली तृष्णा को वैरी यस्त्वनुद्योगः॥६॥
madireva moha-janakaḥ kaḥ snehaḥ ke ca dasyavo viṣayāḥ | kā bhava-vallī tṛṣṇā ko vairī yas tv anudyogaḥ ||6||
Meaningमदिरा के समान मोह उत्पन्न करने वाला स्नेह (आसक्ति) कौन है? — अत्यधिक प्रेम। दस्यु (चोर) कौन हैं? — विषय। संसाररूपी लता क्या है? — तृष्णा। शत्रु कौन है? — अनुद्योग (आलस्य)। (६)
kasmād bhayam iha maraṇād andhād iha ko viśiṣyate rāgī |
कस्माद्भयमिह मरणादन्धादिह को विशिष्यते रागी। कः शूरो यो ललनालोचनबाणैर्न च व्यथितः॥७॥
kasmād bhayam iha maraṇād andhād iha ko viśiṣyate rāgī | kaḥ śūro yo lalanā-locana-bāṇair na ca vyathitaḥ ||7||
Meaningयहाँ किससे भय करना चाहिए? — मरण (बन्धन) से। अन्धे से भी अधिक अन्धा कौन है? — रागी (विषयासक्त) पुरुष। शूर कौन है? — जो स्त्रियों के नेत्र-बाणों से व्यथित नहीं होता। (७)
pātuṃ karṇāñjalibhiḥ kim amṛtam iha yujyate sad-upadeśaḥ |
पातुं कर्णाञ्जलिभिः किममृतमिह युज्यते सदुपदेशः। किं गुरुताया मूलं यदेतदप्रार्थनं नाम॥८॥
pātuṃ karṇāñjalibhiḥ kim amṛtam iha yujyate sad-upadeśaḥ | kiṃ gurutāyā mūlaṃ yad etad aprārthanaṃ nāma ||8||
Meaningकानों की अञ्जलि से पीने योग्य अमृत क्या है? — सदुपदेश। गुरुता (महत्ता) का मूल क्या है? — अप्रार्थन अर्थात् किसी से कुछ न माँगना। (८)
kiṃ gahanaṃ strī-caritaṃ kaś caturo yo na khaṇḍitas tena |
किं गहनं स्त्रीचरितं कश्चतुरो यो न खण्डितस्तेन। किं दुःखमसन्तोषः किं लाघवमधमतो याच्ञा॥९॥
kiṃ gahanaṃ strī-caritaṃ kaś caturo yo na khaṇḍitas tena | kiṃ duḥkham asantoṣaḥ kiṃ lāghavam adhamato yācñā ||9||
Meaningगहन (दुर्बोध) क्या है? — स्त्री-चरित्र। चतुर कौन है? — जो उससे खण्डित (ठगा) न जाए। दुःख क्या है? — असन्तोष। लाघव (अपमान) क्या है? — नीच से याचना। (९)
kiṃ jīvitam anavadyaṃ kiṃ jāḍyaṃ pāṭhato'py anabhyāsaḥ |
किं जीवितमनवद्यं किं जाड्यं पाठतोऽप्यनभ्यासः। को जागर्ति विवेकी का निद्रा मूढता जन्तोः॥१०॥
kiṃ jīvitam anavadyaṃ kiṃ jāḍyaṃ pāṭhato'py anabhyāsaḥ | ko jāgarti vivekī kā nidrā mūḍhatā jantoḥ ||10||
Meaningनिर्दोष जीवन क्या है? (जो दोषरहित हो)। जड़ता क्या है? — पढ़कर भी अभ्यास न करना। जागता हुआ कौन है? — विवेकी। प्राणी की निद्रा क्या है? — उसकी मूढ़ता। (१०)
nalinī-dala-gata-jalavat taralaṃ kiṃ yauvanaṃ dhanaṃ cāyuḥ |
नलिनीदलगतजलवत्तरलं किं यौवनं धनं चायुः। कथय पुनः के शशिनः किरणसमाः सज्जना एव॥११॥
nalinī-dala-gata-jalavat taralaṃ kiṃ yauvanaṃ dhanaṃ cāyuḥ | kathaya punaḥ ke śaśinaḥ kiraṇa-samāḥ sajjanā eva ||11||
Meaningकमल के पत्ते पर पड़े जल के समान चंचल क्या है? — यौवन, धन और आयु। और फिर कहो, चन्द्रमा की किरणों के समान (शीतल) कौन हैं? — सज्जन ही। (११)
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Didactic prakarana ascribed to Adi Shankaracharya
Author: Adi Shankaracharya (traditional attribution)
Period: Classical (traditionally 8th century CE)
The Prasnottara Ratna Malika is a beloved short work of Sanskrit gnomic verse cast as a dialogue of questions and answers. Tradition attributes it to Adi Shankaracharya, who is said to have composed it as a 'garland of gems' of wisdom that any seeker might wear at the throat — that is, keep ever in memory. Each crisp answer crystallizes a lesson of ethics, discrimination or the spiritual path. Its blend of worldly prudence and Vedantic insight has kept it popular for centuries as a guide for students and seekers alike; some manuscripts also associate it with the Jain teacher Vimala or with King Amoghavarsha, but the Advaita tradition holds it as Shankara's.
Frequently Asked Questions
What is the Prasnottara Ratna Malika?▼
How is it structured?▼
What are some of its famous teachings?▼
Who is the author?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →