श्री वृन्दादेव्यष्टकम् Meaning — Line by Line
श्री वृन्दादेव्यष्टकम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of श्री वृन्दादेव्यष्टकम् with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. gāṅgeya-cāmpeya-taḍid-vinindi-rociḥ-pravāha-snapitātma-vṛnde |
- Verse 2. bimbādharoditvara-manda-hāsya-nāsāgra-muktā-dyuti-dīpitāsye |
- Verse 3. samasta-vaikuṇṭha-śiromaṇau śrī-kṛṣṇasya vṛndāvana-dhanya-dhāmni |
- Verse 4. tvad-ājñayā pallava-puṣpa-bhṛṅga-mṛgādibhir mādhava-keli-kuñjāḥ |
- Verse 5. tvadīya-dūtyena nikuñja-yūnor atyutkayoḥ keli-vilāsa-siddhiḥ |
- Verse 6. rāsābhilāṣo vasatiś ca vṛndāvane tvad-īśāṅghri-saroja-sevā |
- Verse 7. tvaṁ kīrtyase sātvata-tantra-vidbhir līlābhidhānā kila kṛṣṇa-śaktiḥ |
- Verse 8. bhaktyā vihīnā aparādha-lakṣaiḥ kṣiptāś ca kāmādi-taraṅga-madhye |
- Verse 9. vṛndāṣṭakaṁ yaḥ śṛṇuyāt paṭhed vā vṛndāvanādhīśa-padābja-bhṛṅgaḥ |
gāṅgeya-cāmpeya-taḍid-vinindi-rociḥ-pravāha-snapitātma-vṛnde |
गाङ्गेयचाम्पेयतडिद्विनिन्दिरोचिःप्रवाहस्नपितात्मवृन्दे । बन्धूकबन्धुद्युतिदिव्यवासो वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ १॥
gāṅgeya-cāmpeya-taḍid-vinindi-rociḥ-pravāha-snapitātma-vṛnde | bandhūka-bandhu-dyuti-divya-vāso vṛnde namas te caraṇāravindam || 1||
Meaningहे वृन्दे, जिनकी कान्ति स्वर्ण, स्वर्णिम चम्पा और विद्युत् को भी लज्जित कर देती है और जो उस प्रभा से अपने समस्त संगियों को स्नात करती हैं, जो बन्धूक पुष्प के समान अरुण दिव्य वस्त्र धारण करती हैं — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
bimbādharoditvara-manda-hāsya-nāsāgra-muktā-dyuti-dīpitāsye |
बिम्बाधरोदित्वरमन्दहास्यनासाग्रमुक्ताद्युतिदीपितास्ये । विचित्ररत्नाभरणश्रियाढ्ये वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ २॥
bimbādharoditvara-manda-hāsya-nāsāgra-muktā-dyuti-dīpitāsye | vicitra-ratnābharaṇa-śrīyāḍhye vṛnde namas te caraṇāravindam || 2||
Meaningहे वृन्दे, जिनका मुख बिम्बफल-सदृश अधर, उदित होती मन्द मुस्कान और नासाग्र के मोती की द्युति से प्रकाशित है, जो विचित्र रत्नाभूषणों की शोभा से समृद्ध हैं — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
samasta-vaikuṇṭha-śiromaṇau śrī-kṛṣṇasya vṛndāvana-dhanya-dhāmni |
समस्तवैकुण्ठशिरोमणौ श्रीकृष्णस्य वृन्दावनधन्यधाम्नि । दत्ताधिकारे वृषभानुपुत्र्या वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ३॥
samasta-vaikuṇṭha-śiromaṇau śrī-kṛṣṇasya vṛndāvana-dhanya-dhāmni | dattādhikāre vṛṣabhānu-putryā vṛnde namas te caraṇāravindam || 3||
Meaningहे वृन्दे, जिन्हें वृषभानुनन्दिनी (श्री राधा) ने समस्त वैकुण्ठों के शिरोमणि श्रीकृष्ण के धन्य धाम वृन्दावन का अधिकार सौंपा है — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
tvad-ājñayā pallava-puṣpa-bhṛṅga-mṛgādibhir mādhava-keli-kuñjāḥ |
त्वदाज्ञया पल्लवपुष्पभृङ्गमृगादिभिर्माधवकेलिकुञ्जाः । मध्वादिभिर्भान्ति विभूष्यमाणा वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ४॥
tvad-ājñayā pallava-puṣpa-bhṛṅga-mṛgādibhir mādhava-keli-kuñjāḥ | madhv-ādibhir bhānti vibhūṣyamāṇā vṛnde namas te caraṇāravindam || 4||
Meaningहे वृन्दे, जिनकी आज्ञा से माधव की केलि-कुंजें नवपल्लव, पुष्प, भ्रमर, मृग, मधु आदि से सुसज्जित होकर शोभायमान होती हैं — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
tvadīya-dūtyena nikuñja-yūnor atyutkayoḥ keli-vilāsa-siddhiḥ |
त्वदीयदूत्येन निकुञ्जयूनोरत्युत्कयोः केलिविलाससिद्धिः । त्वत्सौभगं केन निरुच्यतां तद् वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ५॥
tvadīya-dūtyena nikuñja-yūnor atyutkayoḥ keli-vilāsa-siddhiḥ | tvat-saubhagaṁ kena nirucyatāṁ tad vṛnde namas te caraṇāravindam || 5||
Meaningहे वृन्दे, जिनके दूतीकर्म से निकुंज के अत्यन्त उत्सुक युगल की केलि-विलास की सिद्धि होती है — आपके सौभाग्य का वर्णन भला कौन कर सके? — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
rāsābhilāṣo vasatiś ca vṛndāvane tvad-īśāṅghri-saroja-sevā |
रासाभिलाषो वसतिश्च वृन्दावने त्वदीशाङ्घ्रिसरोजसेवा । लभ्या च पुंसां कृपया तवैव वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ६॥
rāsābhilāṣo vasatiś ca vṛndāvane tvad-īśāṅghri-saroja-sevā | labhyā ca puṁsāṁ kṛpayā tavaiva vṛnde namas te caraṇāravindam || 6||
Meaningहे वृन्दे, रासलीला की अभिलाषा, वृन्दावन में निवास और आपके प्रभु-प्रभुनी के चरणकमलों की सेवा — ये सब केवल आपकी कृपा से ही मनुष्यों को प्राप्त होते हैं — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
tvaṁ kīrtyase sātvata-tantra-vidbhir līlābhidhānā kila kṛṣṇa-śaktiḥ |
त्वं कीर्त्यसे सात्वततन्त्रविद्भिर्लीलाभिधाना किल कृष्णशक्तिः । तवैव मूर्तिस्तुलसी नृलोके वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ७॥
tvaṁ kīrtyase sātvata-tantra-vidbhir līlābhidhānā kila kṛṣṇa-śaktiḥ | tavaiva mūrtis tulasī nṛ-loke vṛnde namas te caraṇāravindam || 7||
Meaningहे वृन्दे, सात्वत-तन्त्र के ज्ञाता आपको 'लीला' नामक कृष्णशक्ति के रूप में कीर्तित करते हैं; और मनुष्यलोक में आपकी ही मूर्ति तुलसी है — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
bhaktyā vihīnā aparādha-lakṣaiḥ kṣiptāś ca kāmādi-taraṅga-madhye |
भक्त्या विहीना अपराधलक्षैः क्षिप्ताश्च कामादितरङ्गमध्ये । कृपामयि त्वां शरणं प्रपन्ना वृन्दे नमस्ते चरणारविन्दम् ॥ ८॥
bhaktyā vihīnā aparādha-lakṣaiḥ kṣiptāś ca kāmādi-taraṅga-madhye | kṛpāmayi tvāṁ śaraṇaṁ prapannā vṛnde namas te caraṇāravindam || 8||
Meaningहे कृपामयी वृन्दे, भक्तिहीन और लाखों अपराधों से काम आदि की तरंगों के बीच फेंका हुआ मैं आपकी शरण में आया हूँ — हे वृन्दे, मैं आपके चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ।
vṛndāṣṭakaṁ yaḥ śṛṇuyāt paṭhed vā vṛndāvanādhīśa-padābja-bhṛṅgaḥ |
वृन्दाष्टकं यः शृणुयात्पठेद्वा वृन्दावनाधीशपदाब्जभृङ्गः । स प्राप्य वृन्दावननित्यवासं तत्प्रेमसेवां लभते कृतार्थः ॥
vṛndāṣṭakaṁ yaḥ śṛṇuyāt paṭhed vā vṛndāvanādhīśa-padābja-bhṛṅgaḥ | sa prāpya vṛndāvana-nitya-vāsaṁ tat-prema-sevāṁ labhate kṛtārthaḥ ||
Meaningजो भी इस वृन्दाष्टक का श्रवण या पाठ करता है, वह वृन्दावनाधीश के चरणकमलों का भ्रमर बनकर वृन्दावन में नित्य वास तथा कृतार्थ होकर वहाँ की प्रेममयी सेवा प्राप्त करता है।
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Stavamrita-lahari of Srila Vishwanatha Chakravarti Thakura
Author: Srila Vishwanatha Chakravarti Thakura
Period: c. 17th–18th century CE
Srila Vishwanatha Chakravarti Thakura, one of the most revered Gaudiya Vaishnava acharyas and commentators, composed the Vrindadevy-ashtakam in glorification of Vrinda Devi — the goddess who eternally directs the pastimes of Radha and Krishna in Vrindavan and who descends to the earth as the sacred Tulasi. The hymn praises her dazzling golden form, the authority over Vrindavan entrusted to her by Sri Radha, and her unique role as the messenger and stage-manager of the Divine Couple's love. Recognising that the rasa dance, residence in the holy dham, and service to Radha-Krishna all flow from her mercy, the poet humbly takes shelter at her lotus feet.
Frequently Asked Questions
Who is Vrinda Devi?▼
Who composed the Vrinda Devi Ashtakam?▼
What is the connection between Vrinda Devi and Tulasi?▼
What does the refrain mean?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →