य इदं शृणुयान्नित्यम् (विष्णु सहस्रनाम फलश्रुति) Meaning — Line by Line
य इदं शृणुयान्नित्यम् (विष्णु सहस्रनाम फलश्रुति)
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of य इदं शृणुयान्नित्यम् (विष्णु सहस्रनाम फलश्रुति) with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
- Verse 1. Ya idaṁ śṛṇuyānnityaṁ yaścāpi parikīrtayet |
- Verse 2. Vedāntago brāhmaṇaḥ syātkṣatriyo vijayī bhavet |
- Verse 3. Dharmārthī prāpnuyāddharmamarthārthī cārthamāpnuyāt |
- Verse 4. Bhaktimān yaḥ sadotthāya śucistadgatamānasaḥ |
- Verse 5. Yaśaḥ prāpnoti vipulaṁ jñātiprādhānyameva ca |
- Verse 6. Na bhayaṁ kvacidāpnoti vīryaṁ tejaśca vindati |
Ya idaṁ śṛṇuyānnityaṁ yaścāpi parikīrtayet |
य इदं शृणुयान्नित्यं यश्चापि परिकीर्तयेत् । नाशुभं प्राप्नुयात्किञ्चित्सोऽमुत्रेह च मानवः ॥
Ya idaṁ śṛṇuyānnityaṁ yaścāpi parikīrtayet | Nāśubhaṁ prāpnuyātkiñcitso'mutreha ca mānavaḥ ||
Meaningजो मनुष्य इन सहस्र नामों को प्रतिदिन सुनता है अथवा कीर्तन करता है, उसे इस लोक और परलोक में कोई अशुभ प्राप्त नहीं होता।
Vedāntago brāhmaṇaḥ syātkṣatriyo vijayī bhavet |
वेदान्तगो ब्राह्मणः स्यात्क्षत्रियो विजयी भवेत् । वैश्यो धनसमृद्धः स्याच्छूद्रः सुखमवाप्नुयात् ॥
Vedāntago brāhmaṇaḥ syātkṣatriyo vijayī bhavet | Vaiśyo dhanasamṛddhaḥ syācchūdraḥ sukhamavāpnuyāt ||
Meaningब्राह्मण वेदान्त का ज्ञाता हो जाता है, क्षत्रिय विजयी होता है, वैश्य धन से समृद्ध होता है और शूद्र सुख को प्राप्त करता है।
Dharmārthī prāpnuyāddharmamarthārthī cārthamāpnuyāt |
धर्मार्थी प्राप्नुयाद्धर्ममर्थार्थी चार्थमाप्नुयात् । कामानवाप्नुयात्कामी प्रजार्थी चाप्नुयात्प्रजाम् ॥
Dharmārthī prāpnuyāddharmamarthārthī cārthamāpnuyāt | Kāmānavāpnuyātkāmī prajārthī cāpnuyātprajām ||
Meaningधर्म की कामना करने वाला धर्म पाता है, अर्थ चाहने वाला अर्थ पाता है, कामना वाला अपनी कामनाएँ पूर्ण करता है और सन्तान चाहने वाला सन्तान पाता है।
Bhaktimān yaḥ sadotthāya śucistadgatamānasaḥ |
भक्तिमान् यः सदोत्थाय शुचिस्तद्गतमानसः । सहस्रं वासुदेवस्य नाम्नामेतत्प्रकीर्तयेत् ॥
Bhaktimān yaḥ sadotthāya śucistadgatamānasaḥ | Sahasraṁ vāsudevasya nāmnāmetatprakīrtayet ||
Meaningजो भक्तिमान् पुरुष प्रतिदिन उठकर, पवित्र होकर, उसी में मन लगाकर वासुदेव के इन सहस्र नामों का कीर्तन करता है,
Yaśaḥ prāpnoti vipulaṁ jñātiprādhānyameva ca |
यशः प्राप्नोति विपुलं ज्ञातिप्राधान्यमेव च । अचलां श्रियमाप्नोति श्रेयः प्राप्नोत्यनुत्तमम् ॥
Yaśaḥ prāpnoti vipulaṁ jñātiprādhānyameva ca | Acalāṁ śriyamāpnoti śreyaḥ prāpnotyanuttamam ||
Meaningवह विपुल यश, अपने बन्धुओं में प्रधानता, अचल लक्ष्मी और सर्वोत्तम श्रेय को प्राप्त करता है।
Na bhayaṁ kvacidāpnoti vīryaṁ tejaśca vindati |
न भयं क्वचिदाप्नोति वीर्यं तेजश्च विन्दति । भवत्यरोगो द्युतिमान् बलरूपगुणान्वितः ॥
Na bhayaṁ kvacidāpnoti vīryaṁ tejaśca vindati | Bhavatyarogo dyutimān balarūpaguṇānvitaḥ ||
Meaningउसे कहीं भय नहीं होता, वह वीर्य और तेज प्राप्त करता है, रोगरहित, कान्तिमान् तथा बल-रूप-गुण से सम्पन्न हो जाता है।
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Vishnu Sahasranama phalashruti, Anushasana Parva of the Mahabharata
Author: Sage Vyasa (revealed through Bhishma)
Period: Ancient (Mahabharata, Itihasa period)
When the Pandavas approached the dying Bhishma, lying on a bed of arrows after the great war of Kurukshetra, Yudhishthira asked him by what single hymn a person could be liberated from all sorrow. Bhishma taught the thousand names of Vishnu and then declared this phalashruti, describing the abundant fruits gained by anyone who hears or recites them with devotion.
Frequently Asked Questions
What is 'phalashruti'?▼
Who spoke these verses?▼
Can I recite the phalashruti without the full Sahasranama?▼
What does it promise the ordinary devotee?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →