वैराग्यपञ्चकम् Meaning — Line by Line
वैराग्यपञ्चकम्
Every verse and every word explained in English & Hindi
Meaning — Line by Line
Every verse of वैराग्यपञ्चकम् with its Hindi meaning. Tap any word to hear it, or ▶ to recite the verse.
Jump to a verse ▾
kṣoṇīkoṇaśatāṃśapālanakaladdurvāragarvānala-
क्षोणीकोणशतांशपालनकलद्दुर्वारगर्वानल- क्षुभ्यत्क्षुद्रनरेन्द्रचाटुरचनाधन्यान्न मन्यामहे । देवं सेवितुमेव निश्चिनुमहे योऽसौ दयालुः पुरा दानामुष्टिमुचे कुचेलमुनये दत्ते स्म वित्तेशताम् ॥ १ ॥
kṣoṇīkoṇaśatāṃśapālanakaladdurvāragarvānala- kṣubhyatkṣudranarendracāṭuracanādhanyānna manyāmahe | devaṃ sevitumeva niścinumahe yo'sau dayāluḥ purā dānāmuṣṭimuce kucelamunaye datte sma vitteśatām || 1 ||
Meaningजो राजा पृथ्वी के एक कोने के सौवें अंश के शासन मात्र से दुर्वार अहंकार की अग्नि से क्षुब्ध हैं — ऐसे क्षुद्र राजाओं की चाटुकारिता (खुशामद) की रचना को हम धन्य (श्रेष्ठ) नहीं मानते। हम तो केवल उन दयालु भगवान् की सेवा का निश्चय करते हैं, जिन्होंने पूर्वकाल में मुट्ठी भर पोहा (चिवड़ा) अर्पित करने वाले दीन कुचेल (सुदामा) मुनि को धनेश (कुबेर) का पद प्रदान कर दिया।
śilaṃ kimanalaṃ bhavedanalamaudaraṃ bādhituṃ
शिलं किमनलं भवेदनलमौदरं बाधितुं पयः प्रसृतिपूरकं किमु न धारकं सारसम् । अयत्नमलमल्पकं पथि पटच्चरं कच्चरं भजन्ति विबुधा मुधा ह्यहह कुक्षितः कुक्षितः ॥ २ ॥
śilaṃ kimanalaṃ bhavedanalamaudaraṃ bādhituṃ payaḥ prasṛtipūrakaṃ kimu na dhārakaṃ sārasam | ayatnamalamalpakaṃ pathi paṭaccaraṃ kaccaraṃ bhajanti vibudhā mudhā hyahaha kukṣitaḥ kukṣitaḥ || 2 ||
Meaningक्या उदर-अग्नि (भूख) शान्त करने के लिए गिरे हुए दाने बीनना पर्याप्त नहीं? क्या सरोवरों का जल पीने के लिए पर्याप्त नहीं? क्या मार्ग में अनायास मिले मैले-कुचैले चीथड़े शरीर ढकने को पर्याप्त नहीं? हाय! हाय! विद्वान् लोग व्यर्थ ही (राजाओं की) सेवा करते हैं — केवल पेट के लिए, पेट के लिए!
jvalatu jaladhikroḍakrīḍatkṛpīḍabhavaprabhā-
ज्वलतु जलधिक्रोडक्रीडत्कृपीडभवप्रभा- प्रतिभटपटुज्वालामालाकुलो जठरानलः । तृणमपि वयं सायं सम्फुल्लमल्लिमतल्लिका- परिमलमुचा वाचा याचामहे न महीश्वरान् ॥ ३ ॥
jvalatu jaladhikroḍakrīḍatkṛpīḍabhavaprabhā- pratibhaṭapaṭujvālāmālākulo jaṭharānalaḥ | tṛṇamapi vayaṃ sāyaṃ samphullamallimatallikā- parimalamucā vācā yācāmahe na mahīśvarān || 3 ||
Meaningसमुद्र की गोद में क्रीड़ा करती बड़वानल की प्रभा के समान प्रचण्ड ज्वालामाला से युक्त यह जठराग्नि भले ही जलती रहे; फिर भी, पूर्ण खिले मल्लिका (चमेली) की सुगन्ध बिखेरती वाणी से, हम पृथ्वीपतियों (राजाओं) से तिनका तक नहीं माँगेंगे।
durīśvaradvārabahirvitardikā-
दुरीश्वरद्वारबहिर्वितर्दिका- दुरासिकायै रचितोऽयमञ्जलिः । यदञ्चनाभं निरपायमस्ति मे धनञ्जयस्यन्दनभूषणं धनम् ॥ ४ ॥
durīśvaradvārabahirvitardikā- durāsikāyai racito'yamañjaliḥ | yadañcanābhaṃ nirapāyamasti me dhanañjayasyandanabhūṣaṇaṃ dhanam || 4 ||
Meaningयह मेरा अञ्जलि (हाथ जोड़कर विदा) है किसी दुष्ट राजा के द्वार के बाहर के चबूतरे पर बैठने के दुःख के प्रति — क्योंकि मेरे पास अञ्जन (काजल) के समान श्याम, अविनाशी धन है: वह भगवान् जो अर्जुन (धनञ्जय) के रथ के आभूषण थे।
śarīrapatanāvadhi prabhuniṣevaṇāpādanā-
शरीरपतनावधि प्रभुनिषेवणापादना- दबिन्धनधनञ्जयप्रशमदं धनं दन्दशूकम् । धनञ्जयविवर्धनं धनमुदूढगोवर्धनं सुसाधनमबाधनं सुमनसां समाराधनम् ॥ ५ ॥
śarīrapatanāvadhi prabhuniṣevaṇāpādanā- dabindhanadhanañjayapraśamadaṃ dhanaṃ dandaśūkam | dhanañjayavivardhanaṃ dhanamudūḍhagovardhanaṃ susādhanamabādhanaṃ sumanasāṃ samārādhanam || 5 ||
Meaningजो धन शरीर के पतनपर्यन्त भगवान् की सेवा प्रदान करके, बिना किसी ईंधन के दरिद्रता-रूपी अग्नि का शमन करता है; जो धन दरिद्रता के लिए विषधर (सर्प) है किन्तु सच्चे ऐश्वर्य में सदा वर्धमान है; जो धन गोवर्धन उठाने वाला है — वह उत्तम, अबाधित साधन, सुमनस्क (सज्जनों एवं देवों) का परम आराध्य — वही मेरा धन है।
Word-by-Word Breakdown
Origin & History
Source: Vairagya Panchakam (five verses on dispassion)
Author: Vedanta Desika (Venkatanatha)
Period: 13th-14th century CE
Swami Vedanta Desika lived in Kanchipuram in great simplicity, sustaining himself by unchavritti — gathering fallen grain. When a king, impressed by his fame, sent an emissary to summon him to court with the promise of riches, Desika composed and sent back these five verses instead. In them he refuses to flatter or beg petty rulers, holds up the Lord's enriching of poor Sudama, and proclaims that his sole, unfailing wealth is Lord Varadaraja of Hastigiri — the Lord who lifted Govardhana. The hymn became a classic statement of Sri Vaishnava vairagya and self-respect.
Frequently Asked Questions
What is the story behind the Vairagya Panchakam?▼
Why is the word 'dhana' (wealth) repeated so often?▼
Who is the 'dark, unfailing wealth' mentioned in the fourth verse?▼
What is the central message of the Vairagya Panchakam?▼
Ready to start chanting?
See Benefits & How to Chant →