𑌗𑍗𑌰𑍀𑌦𑌶𑌕𑌮𑍍
गौरीदशकम् in Grantha · 𑌗𑍍𑌰𑌨𑍍𑌥
Read in your language / script
Origin & Story
Devotional hymn attributed to Adi Shankaracharya (Shakta / Advaita tradition) · Adi Shankaracharya · c. 8th century CE (traditional attribution)
The Gauri Dashakam reflects Adi Shankaracharya's vision of the Goddess as Brahman itself in its dynamic, creative aspect (Shakti). While teaching the non-dual Absolute, Shankara composed many hymns to the Divine Mother; here he praises Gauri as the lotus-eyed Mother who is at once the transcendent Sat-Chit-Ananda sought by yogis and the gracious deity dwelling with Shiva on Kailasa. The hymn weaves together Advaitic metaphysics, Kundalini yoga and tender devotion.
✦ As told in scripture
Devotees and traditional commentators hold that, true to its phala-shruti, sincere daily recitation of the Gauri Dashakam at dawn confers vak-siddhi — the power of effective, truthful speech — so that the words of the reciter come to carry weight and bear fruit, along with prosperity and unwavering devotion to Shiva.
Complete Text with Meaning
Tap any line — or the ▶ button — to hear it recited
𑌲𑍀𑌲𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑌿𑌤𑌲𑍁𑌪𑍍𑌤𑌾𑌖𑌿𑌲𑌲𑍋𑌕𑌾𑌂 𑌲𑍋𑌕𑌾𑌤𑍀𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑍋𑌗𑌿𑌭𑌿𑌰𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚𑌿𑌰𑌮𑍃𑌗𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 । 𑌬𑌾𑌲𑌾𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌶𑍍𑌰𑍇𑌣𑌿𑌸𑌮𑌾𑌨𑌦𑍍𑌯𑍁𑌤𑌿𑌪𑍁𑌞𑍍𑌜𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௧॥
līlārabdhasthāpitaluptākhilalokāṃ lokātītairyogibhirantaściramṛgyām | bālādityaśreṇisamānadyutipuñjāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 1||
Meaning:1. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो लीलामात्र से समस्त लोकों की सृष्टि, स्थिति और संहार करती हैं, जिन्हें लोकातीत योगी अपने अन्तःकरण में चिरकाल खोजते हैं, और जो उदित सूर्यों की पंक्ति-सी द्युतिपुंज हैं।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌹𑌾𑌰𑌧𑍍𑌯𑌾𑌨𑌸𑌮𑌾𑌧𑌿𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌿𑌭𑌾𑌜𑌾𑌂 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑌿𑌕𑌾𑌷𑍍𑌠𑌾𑌂 𑌕𑌲𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀𑌮𑍍 । 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑍀𑌂 𑌤𑌾𑌂 𑌤𑌨𑍁𑌰𑍂𑌪𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௨॥
pratyāhāradhyānasamādhisthitibhājāṃ nityaṃ citte nirvṛtikāṣṭhāṃ kalayantīm | satyajñānānandamayīṃ tāṃ tanurūpāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 2||
Meaning:2. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो प्रत्याहार-ध्यान-समाधि में स्थित साधकों के चित्त में नित्य परम निर्वृति (आनन्द) की काष्ठा हैं — जो सत्-चित्-आनन्दमयी होते हुए भी सुन्दर रूप धारण करती हैं।
𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌪𑍀𑌡𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌿𑌤𑌮𑌨𑍍𑌦𑌸𑍍𑌮𑌿𑌤𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌂 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌪𑍀𑌡𑌾𑌲𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑌨𑍀𑌲𑌾𑌲𑌕𑌭𑌾𑌰𑌾𑌮𑍍 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋𑌪𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌦𑍍𑌯𑌰𑍍𑌚𑌿𑌤𑌪𑌾𑌦𑌾𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௩॥
candrāpīḍānanditamandasmitavaktrāṃ candrāpīḍālaṅkṛtanīlālakabhārām | indropendrādyarcitapādāmburuhāṃ tāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 3||
Meaning:3. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जिनका मुख मन्द मुस्कान से प्रफुल्ल और चन्द्र से अलंकृत है, जिनके नील केशपाश को चन्द्रकला सुशोभित करती है, और जिनके चरणकमल इन्द्र-उपेन्द्र आदि देवों से पूजित हैं।
𑌆𑌦𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑌕𑍍𑌷𑌰𑌮𑍂𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌲𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀𑌂 𑌭𑍂𑌤𑍇 𑌭𑍂𑌤𑍇 𑌭𑍂𑌤𑌕𑌦𑌮𑍍𑌬𑌪𑍍𑌰𑌸𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑍀𑌮𑍍 । 𑌶𑌬𑍍𑌦𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑍀𑌂 𑌤𑌾𑌂 𑌤𑌟𑌿𑌦𑌾𑌭𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௪॥
ādikṣāntāmakṣaramūrtyā vilasantīṃ bhūte bhūte bhūtakadambaprasavitrīm | śabdabrahmānandamayīṃ tāṃ taṭidābhāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 4||
Meaning:4. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो 'अ' से 'क्ष' तक समस्त अक्षरों के स्वरूप में विलसित हैं, जो प्रत्येक भूत में भूतसमूह की प्रसविता हैं, जो शब्दब्रह्म-आनन्दमयी एवं विद्युत्-सी प्रभावाली हैं।
𑌮𑍂𑌲𑌾𑌧𑌾𑌰𑌾𑌦𑍁𑌤𑍍𑌥𑌿𑌤𑌰𑍂𑌪𑌾𑌂 𑌶𑌶𑌿𑌨𑌾𑌡𑍀- 𑌮𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌶𑍇 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌮𑌰𑍀𑌚𑌿𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌕𑌟𑌨𑍍𑌤𑍀𑌮𑍍 । 𑌹𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌮𑍁𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌕𑍍𑌷𑌵𑌲𑍀𑌂 𑌪𑍁𑌸𑍍𑌤𑌕𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௫॥
mūlādhārādutthitarūpāṃ śaśināḍī- madhyākāśe śuddhamarīciṃ prakaṭantīm | haste mudrāmakṣavalīṃ pustakamambāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 5||
Meaning:5. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जिनका रूप मूलाधार से ऊर्ध्व उठता है, जो शशिनाडी (सुषुम्ना) के मध्याकाश में शुद्ध किरण रूप में प्रकट होती हैं, और जो हाथों में मुद्रा, अक्षमाला और पुस्तक धारण करती हैं।
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌃 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑌲 𑌏𑌕𑍋 𑌜𑌗𑌦𑍀𑌶𑌃 𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀 𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌗𑌵𑌿𑌧𑍗 𑌸𑌂𑌹𑌰𑌣𑍇 𑌚 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌕𑍍𑌰𑍀𑌡𑌨𑌲𑍋𑌲𑌾𑌂 𑌶𑌿𑌵𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௬॥
nityaḥ śuddho niṣkala eko jagadīśaḥ sākṣī yasyāḥ sargavidhau saṃharaṇe ca | viśvatrāṇakrīḍanalolāṃ śivapatnīṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 6||
Meaning:6. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो उस नित्य-शुद्ध-निष्कल-एक जगदीश्वर (शिव) की पत्नी हैं, जो उनकी सृष्टि-संहार की लीला में केवल साक्षी हैं — और जो विश्व के परित्राण की क्रीड़ा में लीन रहती हैं।
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌕𑍍𑌷𑍗 𑌲𑍀𑌨𑌮𑌖𑌣𑍍𑌡𑌂 𑌜𑌗𑌦𑌣𑍍𑌡𑌂 𑌭𑍂𑌯𑍋 𑌭𑍂𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌦𑍁𑌰𑌭𑍂𑌦𑍁𑌤𑍍𑌥𑌿𑌤𑌮𑍇𑌵 । 𑌪𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑌾𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌤𑌾𑌂 𑌰𑌜𑌤𑌾𑌦𑍍𑌰𑍗 𑌨𑌿𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௭॥
yasyāḥ kukṣau līnamakhaṇḍaṃ jagadaṇḍaṃ bhūyo bhūyaḥ prādurabhūdutthitameva | patyā sārdhaṃ tāṃ rajatādrau nivasantīṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 7||
Meaning:7. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जिनके उदर में अखण्ड ब्रह्माण्ड लीन हो जाता है और बार-बार उससे पुनः प्रकट होता है — जो अपने पति के साथ रजताद्रि (कैलास) पर निवास करती हैं।
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍋𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌤𑌮𑌶𑍇𑌷𑌂 𑌮𑌣𑌿𑌮𑌾𑌲𑌾- 𑌸𑍂𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌯𑌦𑍍𑌵𑌤𑍍𑌕𑍍𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌚𑌰𑌂 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌚𑌰𑌂 𑌚 । 𑌤𑌾𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑌾𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌗𑌤𑌾𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌵𑌿𑌰𑍂𑌪𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௮॥
yasyāmotaṃ protamaśeṣaṃ maṇimālā- sūtre yadvatkvāpi caraṃ cāpyacaraṃ ca | tāṃ sarvajñāṃ sarvagatāṃ satyavirūpāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 8||
Meaning:8. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जिनमें समस्त चर और अचर ओत-प्रोत हैं, जैसे एक सूत्र में मणिमाला पिरोई हो — जो सर्वज्ञा, सर्वव्यापिनी और सत्यस्वरूपा हैं।
𑌨𑌾𑌨𑌾𑌕𑌾𑌰𑍈𑌃 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌕𑌦𑌮𑍍𑌬𑍈𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌵𑍈𑌰𑌂 𑌕𑍍𑌰𑍀𑌡𑌤𑌿 𑌯𑍈𑌷𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌮𑍇𑌕𑌾 । 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑍀𑌂 𑌤𑌾𑌂 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌲𑌤𑌾𑌮𑌾𑌨𑌤𑌿𑌭𑌾𑌜𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௯॥
nānākāraiḥ śaktikadambairbhuvanāni vyāpya svairaṃ krīḍati yaiṣā svayamekā | kalyāṇīṃ tāṃ kalpalatāmānatibhājāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 9||
Meaning:9. मैं उस कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो अकेली एवं एक होकर भी विविध शक्तिसमूहों द्वारा समस्त भुवनों में व्याप्त होकर स्वच्छन्द क्रीड़ा करती हैं — जो कल्याणी हैं और नमन करने वालों के लिए कल्पलता-सी हैं।
𑌆𑌶𑌾𑌪𑌾𑌶𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑌵𑌿𑌨𑌾𑌶𑌂 𑌵𑌿𑌦𑌧𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌾𑌦𑌾𑌮𑍍𑌭𑍋𑌜𑌧𑍍𑌯𑌾𑌨𑌪𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌣𑌾𑌮𑍍 । 𑌈𑌶𑌾𑌮𑍀𑌶𑌾𑌰𑍍𑌧𑌾𑌙𑍍𑌗𑌹𑌰𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌮𑌭𑌿𑌰𑌾𑌮𑌾𑌂 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌮𑌮𑍍𑌬𑌾𑌮𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌹𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀𑌮𑌹𑌮𑍀𑌡𑍇 ॥ ௧௦॥
āśāpāśakleśavināśaṃ vidadhānāṃ pādāmbhojadhyānaparāṇāṃ puruṣāṇām | īśāmīśārdhāṅgaharāṃ tāmabhirāmāṃ gaurīmambāmamburuhākṣīmahamīḍe || 10||
Meaning:10. मैं उस सुन्दर कमलनयना माता गौरी की स्तुति करता हूँ, जो उनके चरणकमल के ध्यान में रत पुरुषों के आशा-पाश रूपी क्लेश का नाश करती हैं — जो ईश्वरी हैं और जो शिव के अर्धांग को धारण करती हैं (अर्धनारीश्वर रूप)।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌃𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌭𑌾𑌵𑌵𑌿𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣𑌿𑌧𑌾𑌨𑌾𑌤𑍍 𑌭𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌜𑌲𑍍𑌪𑌤𑌿 𑌗𑍗𑌰𑍀𑌦𑌶𑌕𑌂 𑌯𑌃 । 𑌵𑌾𑌚𑌾𑌂 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌦𑌮𑌗𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌶𑌿𑌵𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍𑌯𑌚𑌿𑌰𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾𑌤𑍃𑌸𑌮𑍇𑌤𑌾 ॥ ௧௧॥
prātaḥkāle bhāvaviśuddhaḥ praṇidhānāt bhaktyā nityaṃ jalpati gaurīdaśakaṃ yaḥ | vācāṃ siddhiṃ sampadamagryāṃ śivabhaktiṃ tasya prayacchatyacirānmātṛsametā || 11||
Meaning:11. जो शुद्ध भाव से प्रातःकाल नित्य भक्ति एवं प्रणिधान से इस गौरीदशक का पाठ करता है, उसे माता (स्वामी सहित) शीघ्र ही वाक्-सिद्धि, श्रेष्ठ सम्पत्ति और शिवभक्ति प्रदान करती हैं।
Word-by-Word Meaning
Click any word to hear its pronunciation
Benefits of Chanting गौरीदशकम्
Grants mastery and power of speech (vacham siddhi), as promised in the phala-shruti verse
Bestows foremost prosperity (sampadam agryam) and steadfast devotion to Shiva
A deep philosophical hymn uniting Advaita (Sat-Chit-Ananda) with devotion to the Divine Mother
Aids meditation and the inner ascent of Kundalini through the chakras (verse five)
Cultivates a pure, concentrated mind when recited at dawn with devotion
Invokes Gauri as both the transcendent Brahman-Shakti and the gracious, lotus-eyed Mother
Removes the bondage and torment of worldly desire (asha-pasha) for sincere seekers
How to Chant गौरीदशकम्
As stated in the closing verse, recite the Gauri Dashakam at dawn (pratahkale) with a purified heart (bhava-vishuddha) and one-pointed concentration (pranidhana). Sit facing east before an image of Gauri/Parvati, recite the ten verses slowly while contemplating their meaning, and finish with the eleventh phala-shruti verse. Daily recitation is the traditional practice for gaining its fruits of eloquence, prosperity and devotion.
Frequently Asked Questions
You May Also Like
ॐ
Read the full गौरीदशकम् with verse-by-verse meaning, or explore more sacred texts