ઉમામહેશ્વર સ્તોત્રમ્
उमामहेश्वर स्तोत्रम् in Gujarati · ગુજરાતી
તમારી ભાષા/લિપિમાં વાંચો
ઉત્પત્તિ અને કથા
Umāmaheśvara Stotram, attributed to Adi Shankaracharya · Adi Shankaracharya · 8th century CE
Adi Shankaracharya, though celebrated for his Advaita philosophy, composed numerous devotional hymns to the personal forms of the divine. In the Umamaheshwara Stotram he extols Shiva and Parvati not separately but as one inseparable divine couple — the cosmic parents (Jagat-Pitarau) whose union of consciousness and power upholds creation. The dual grammatical forms throughout ('to the two') express the Acharya's vision that Shiva and Shakti are ultimately one reality, worshipped here in their most gracious, beautiful and approachable form.
✦ શાસ્ત્રોમાં કહ્યા પ્રમાણે
Devotees traditionally hold that because Shankaracharya sealed the hymn with a phalashruti promising 'all good fortune, a hundred years of life, and finally Shivaloka' to those who recite its twelve verses at the three sandhyas, sincere recitation harmonizes troubled marriages, removes domestic strife and inauspiciousness, and surrounds the household with the protective grace of the divine parents.
અર્થ સહિત સંપૂર્ણ પાઠ
કોઈપણ પંક્તિ અથવા ▶ બટન દબાવી સાંભળો
નમઃ શિવાભ્યાં નવયૌવનાભ્યાં પરસ્પરાશ્લિષ્ટવપુર્ધરાભ્યામ્। નગેન્દ્રકન્યાવૃષકેતનાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૧॥
Namaḥ śivābhyāṁ navayauvanābhyāṁ Parasparāśliṣṭavapurdharābhyām। Nagendrakanyāvṛṣaketanābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥1॥
અર્થ:नित्य नवयौवन से युक्त, परस्पर आलिङ्गित शरीर वाले, गिरिराज-पुत्री तथा वृषभ-ध्वज वाले उस मङ्गलमय युगल को नमस्कार है — शङ्कर और पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં સરસોત્સવાભ્યાં નમસ્કૃતાભીષ્ટવરપ્રદાભ્યામ્। નારાયણેનાર્ચિતપાદુકાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૨॥
Namaḥ śivābhyāṁ sarasotsavābhyāṁ Namaskṛtābhīṣṭavarapradābhyām। Nārāyaṇenārchitapādukābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥2॥
અર્થ:जो समस्त आनन्द के उत्सवस्वरूप हैं, नमस्कार करने वालों को अभीष्ट वर देते हैं, जिनकी पादुकाएँ नारायण से भी अर्चित हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં વૃષવાહનાભ્યાં વિરિઞ્ચિવિષ્ણ્વિન્દ્રસુપૂજિતાભ્યામ્। વિભૂતિપાટીરવિલેપનાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૩॥
Namaḥ śivābhyāṁ vṛṣavāhanābhyāṁ Viriñchiviṣṇvindrasupūjitābhyām। Vibhūtipāṭīravilepanābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥3॥
અર્થ:जो वृषभ-वाहन हैं, ब्रह्मा, विष्णु और इन्द्र से सुपूजित हैं, भस्म और चन्दन से विलेपित हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં જગદીશ્વરાભ્યાં જગત્પતિભ્યાં જયવિગ્રહાભ્યામ્। જમ્ભારિમુખ્યૈરભિવન્દિતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૪॥
Namaḥ śivābhyāṁ jagadīśvarābhyāṁ Jagatpatibhyāṁ jayavigrahābhyām। Jambhārimukhyairabhivanditābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥4॥
અર્થ:जो जगत् के ईश्वर और स्वामी हैं, जिनका विग्रह ही विजयस्वरूप है, जो इन्द्र आदि प्रमुख देवों से वन्दित हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં પરમૌષધાભ્યાં પઞ્ચાક્ષરીપઞ્જરરઞ્જિતાભ્યામ્। પ્રપઞ્ચસૃષ્ટિસ્થિતિસંહૃતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૫॥
Namaḥ śivābhyāṁ paramauṣadhābhyāṁ Pañchākṣarīpañjararañjitābhyām। Prapañchasṛṣṭisthitisaṁhṛtābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥5॥
અર્થ:जो संसाररूपी रोग की परम औषधि हैं, पञ्चाक्षर मन्त्र के पञ्जर में रमण करते हैं, जो सृष्टि-स्थिति-संहार के कर्ता हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યામતિસુન્દરાભ્યામ્ અત્યન્તમાસક્તહૃદમ્બુજાભ્યામ્। અશેષલોકૈકહિતઙ્કરાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૬॥
Namaḥ śivābhyāmatisundarābhyām Atyantamāsaktahṛdambujābhyām। Aśeṣalokaikahitaṅkarābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥6॥
અર્થ:जो अत्यन्त सुन्दर हैं, जिनके हृदय-कमल परस्पर अत्यन्त अनुरक्त हैं, जो समस्त लोकों के एकमात्र हितकारी हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં કલિનાશનાભ્યાં કઙ્કાલકલ્યાણવપુર્ધરાભ્યામ્। કૈલાસશૈલસ્થિતદેવતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૭॥
Namaḥ śivābhyāṁ kalināśanābhyāṁ Kaṅkālakalyāṇavapurdharābhyām। Kailāsaśailasthitadevatābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥7॥
અર્થ:जो कलि के पापों का नाश करते हैं, कङ्काल के बीच भी कल्याणमय रूप धारण करते हैं, जो कैलास पर्वत पर विराजमान देवता हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યામશુભાપહાભ્યામ્ અશેષલોકૈકવિશેષિતાભ્યામ્। અકુણ્ઠિતાભ્યાં સ્મૃતિસમ્ભૃતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૮॥
Namaḥ śivābhyāmaśubhāpahābhyām Aśeṣalokaikaviśeṣitābhyām। Akuṇṭhitābhyāṁ smṛtisambhṛtābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥8॥
અર્થ:जो समस्त अशुभ को दूर करने वाले हैं, समस्त लोकों में विशिष्ट हैं, अकुण्ठित हैं और भक्तों की स्मृति में सदा विद्यमान हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં રથવાહનાભ્યાં રવીન્દુવૈશ્વાનરલોચનાભ્યામ્। રાકાશશાઙ્કાભમુખામ્બુજાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૯॥
Namaḥ śivābhyāṁ rathavāhanābhyāṁ Ravīnduvaiśvānaralochanābhyām। Rākāśaśāṅkābhamukhāmbujābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥9॥
અર્થ:जिनका वाहन रथ है, जिनके नेत्र सूर्य, चन्द्र और अग्नि हैं, जिनके मुख-कमल पूर्ण चन्द्र के समान शोभायमान हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં જટિલન્ધરાભ્યાં જરામૃતિભ્યાં ચ વિવર્જિતાભ્યામ્। જનાર્દનાબ્જોદ્ભવપૂજિતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૧૦॥
Namaḥ śivābhyāṁ jaṭilandharābhyāṁ Jarāmṛtibhyāṁ cha vivarjitābhyām। Janārdanābjodbhavapūjitābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥10॥
અર્થ:जो जटाधारी हैं, जरा और मृत्यु से रहित हैं, जो विष्णु (जनार्दन) और कमलोद्भव ब्रह्मा से पूजित हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં વિષમેક્ષણાભ્યાં બિલ્વચ્છદામલ્લિકદામભૃદ્ભ્યામ્। શોભાવતીશાન્તવતીશ્વરાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૧૧॥
Namaḥ śivābhyāṁ viṣamekṣaṇābhyāṁ Bilvachchhadāmallikadāmabhṛdbhyām। Śobhāvatīśāntavatīśvarābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥11॥
અર્થ:जो विषम (तीन) नेत्र वाले हैं, बिल्वपत्र और मल्लिका की मालाएँ धारण करते हैं, जो शोभावती और शान्तवती के ईश्वर हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
નમઃ શિવાભ્યાં પશુપાલકાભ્યાં જગત્રયીરક્ષણબદ્ધહૃદ્ભ્યામ્। સમસ્તદેવાસુરપૂજિતાભ્યાં નમો નમઃ શઙ્કરપાર્વતીભ્યામ્॥૧૨॥
Namaḥ śivābhyāṁ paśupālakābhyāṁ Jagatrayīrakṣaṇabaddhahṛdbhyām। Samastadevāsurapūjitābhyāṁ Namo namaḥ śaṅkarapārvatībhyām॥12॥
અર્થ:जो समस्त प्राणियों के पालक हैं, जिनका हृदय तीनों लोकों की रक्षा में लगा है, जो समस्त देवों और असुरों से पूजित हैं — उन शङ्कर-पार्वती को बार-बार नमस्कार।
સ્તોત્રં ત્રિસન્ધ્યં શિવપાર્વતીભ્યાં ભક્ત્યા પઠેદ્દ્વાદશકં નરો યઃ। સ સર્વસૌભાગ્યફલાનિ ભુઙ્ક્તે શતાયુરાન્તે શિવલોકમેતિ॥૧૩॥
Stotraṁ trisandhyaṁ śivapārvatībhyāṁ Bhaktyā paṭheddvādaśakaṁ naro yaḥ। Sa sarvasaubhāgyaphalāni bhuṅkte Śatāyurānte śivalokameti॥13॥
અર્થ:जो मनुष्य भक्तिपूर्वक तीनों सन्ध्याओं में शिव-पार्वती के इन बारह श्लोकों का पाठ करता है, वह समस्त सौभाग्य के फलों का भोग करता है, सौ वर्ष की आयु पाता है और अन्त में शिवलोक को प्राप्त होता है।
શબ્દ-શબ્દ અર્થ
ઉચ્ચારણ સાંભળવા કોઈપણ શબ્દ પર ક્લિક કરો
उमामहेश्वर स्तोत्रम् પાઠના લાભ
Worships Shiva and Parvati together, invoking the harmony of the divine Shiva-Shakti union
Highly revered for blessing marital harmony, love and a happy family life
The phalashruti promises all auspiciousness (sarva-saubhagya) to the daily reciter
Said to bestow a long, healthy life of a hundred years and finally Shivaloka
Described as 'paramaushadha' — the supreme medicine for the disease of worldly existence
Composed by Adi Shankaracharya, carrying the grace and authority of the great Acharya
Removes inauspiciousness, sins of the Kali age, and grief from the devotee's life
उमामहेश्वर स्तोत्रम् જપ વિધિ
The phalashruti itself prescribes recitation 'trisandhyam' — three times a day at dawn, noon and dusk. Sit facing an image of Uma-Maheshwara (Shiva and Parvati together), with a clean body and mind, light a lamp and incense, and recite all twelve verses with devotion, letting the refrain 'Namo namaḥ Śaṅkara-Pārvatībhyām' settle the heart. Couples often recite it together for marital harmony. A single complete reading per sitting is traditional; once daily is the minimum, thrice daily the ideal.
વારંવાર પુછાતા પ્રશ્નો
આ પણ વાંચો
ॐ
સંપૂર્ણ उमामहेश्वर स्तोत्रम् શ્લોક-શ્લોક અર્થ સહિત વાંચો, અથવા વધુ પવિત્ર પાઠ જુઓ