ਗਣਪਤਿ ਸਹਸ੍ਰਨਾਮ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਮ੍
गणपति सहस्रनाम स्तोत्रम् in Punjabi (Gurmukhi) · ਪੰਜਾਬੀ
ਆਪਣੀ ਭਾਸ਼ਾ/ਲਿਪੀ ਵਿੱਚ ਪੜ੍ਹੋ
ਉਤਪਤੀ ਅਤੇ ਕਥਾ
Ganesha Purana, Upasana Khanda, chapter 46 (Ishvara-Ganesha samvada) · Traditionally revealed by Maha Ganapati himself; recorded in the Ganesha Purana · c. 600-1300 CE (Puranic period)
When Shiva set out to destroy the three cities of the demons, his chariot axle broke — he had begun the greatest of battles without worshipping Ganesha, the remover of obstacles. Realising the cause, Shiva worshipped Maha Ganapati with full devotion, and the pleased Lord himself taught the thousand names that destroy every obstacle and grant every desire. The hymn that Ganapati revealed sweeps through all of reality: his elephant form and his cosmic body, the alphabet from the vowels to the visarga, the numbers from one to the thirty-three crore gods, the planets, the sciences, the scriptures of every school, and time from the smallest instant to the great dissolution — declaring that all of it is Ganesha.
✦ ਸ਼ਾਸਤਰਾਂ ਵਿੱਚ ਦੱਸੇ ਅਨੁਸਾਰ
This sahasranama contains an entire map of Indian knowledge inside a hymn: the names run systematically through the letters of the Sanskrit alphabet, then through the numbers — two, three, four, up through eighteen Puranas, twenty-seven stars, sixty-four arts, eighty-four lakh species and thirty-three crore gods — presenting Ganesha as the deity of language and mathematics itself. Its frame story carries a striking teaching: even Shiva, the supreme god, faced obstacles when he skipped the worship of Ganesha — no one, human or divine, begins well without bowing to the Lord of beginnings.
ਅਰਥ ਸਹਿਤ ਪੂਰਾ ਪਾਠ
ਕਿਸੇ ਵੀ ਪੰਗਤੀ ਜਾਂ ▶ ਬਟਨ ਨੂੰ ਛੂਹ ਕੇ ਸੁਣੋ
ਮੁਨਿਰੁਵਾਚ ਕਥਂ ਨਾਮ੍ਨਾਂ ਸਹਸ੍ਰਂ ਤਂ ਗਣੇਸ਼ ਉਪਦਿਸ਼੍ਟਵਾਨ੍ । ਸ਼ਿਵਦਂ ਤਨ੍ਮਮਾਚਕ੍ਸ਼੍ਵ ਲੋਕਾਨੁਗ੍ਰਹਤਤ੍ਪਰ ॥ 1 ॥ ਬ੍ਰਹ੍ਮੋਵਾਚ ਦੇਵਃ ਪੂਰ੍ਵਂ ਪੁਰਾਰਾਤਿਃ ਪੁਰਤ੍ਰਯਜਯੋਦ੍ਯਮੇ । ਅਨਰ੍ਚਨਾਦ੍ਗਣੇਸ਼ਸ੍ਯ ਜਾਤੋ ਵਿਘ੍ਨਾਕੁਲਃ ਕਿਲ ॥ 2 ॥ ਮਨਸਾ ਸ ਵਿਨਿਰ੍ਧਾਰ੍ਯ ਦਦ੍ਰਿਸ਼ੇ ਵਿਘ੍ਨਕਾਰਣਮ੍ । ਮਹਾਗਣਪਤਿਂ ਭਕ੍ਤ੍ਯਾ ਸਮਭ੍ਯਰ੍ਚ੍ਯ ਯਥਾਵਿਧਿ ॥ 3 ॥ ਵਿਘ੍ਨਪ੍ਰਸ਼ਮਨੋਪਾਯਮਪ੍ਰਿਚ੍ਛਦਪਰਿਸ਼੍ਰਮਮ੍ । ਸਨ੍ਤੁਸ਼੍ਟਃ ਪੂਜਯਾ ਸ਼ਮ੍ਭੋਰ੍ਮਹਾਗਣਪਤਿਃ ਸ੍ਵਯਮ੍ ॥ 4 ॥ ਸਰ੍ਵਵਿਘ੍ਨਪ੍ਰਸ਼ਮਨਂ ਸਰ੍ਵਕਾਮਫਲਪ੍ਰਦਮ੍ । ਤਤਸ੍ਤਸ੍ਮੈ ਸ੍ਵਯਂ ਨਾਮ੍ਨਾਂ ਸਹਸ੍ਰਮਿਦਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 5 ॥ ਅਸ੍ਯ ਸ਼੍ਰੀਮਹਾਗਣਪਤਿਸਹਸ੍ਰਨਾਮਸ੍ਤੋਤ੍ਰਮਾਲਾਮਨ੍ਤ੍ਰਸ੍ਯ । ਗਣੇਸ਼ ਰਿਸ਼ਿਃ, ਮਹਾਗਣਪਤਿਰ੍ਦੇਵਤਾ, ਨਾਨਾਵਿਧਾਨਿਚ੍ਛਨ੍ਦਾਂਸਿ । ਹੁਮਿਤਿ ਬੀਜਮ੍, ਤੁਙ੍ਗਮਿਤਿ ਸ਼ਕ੍ਤਿਃ, ਸ੍ਵਾਹਾਸ਼ਕ੍ਤਿਰਿਤਿ ਕੀਲਕਮ੍ । ਸਕਲਵਿਘ੍ਨਵਿਨਾਸ਼ਨਦ੍ਵਾਰਾ ਸ਼੍ਰੀਮਹਾਗਣਪਤਿਪ੍ਰਸਾਦਸਿਦ੍ਧ੍ਯਰ੍ਥੇ ਜਪੇ ਵਿਨਿਯੋਗਃ ।
Muniruvacha Katham namnam sahasram tam ganesha upadishtavan | Shivadam tanmamachakshva lokanugrahatatpara || 1 || Brahmovacha Devah purvam puraratih puratrayajayodyame | Anarchanadganeshasya jato vighnakulah kila || 2 || Manasa sa vinirdharya dadrishe vighnakaranam | Mahaganapatim bhaktya samabhyarchya yathavidhi || 3 || Vighnaprashamanopayamaprichchhadaparishramam | Santushtah pujaya shambhormahaganapatih svayam || 4 || Sarvavighnaprashamanam sarvakamaphalapradam | Tatastasmai svayam namnam sahasramidamabravit || 5 || Asya shrimahaganapatisahasranamastotramalamantrasya | Ganesha rishih, mahaganapatirdevata, nanavidhanichchhandamsi | Humiti bijam, tungamiti shaktih, svahashaktiriti kilakam | Sakalavighnavinashanadvara shrimahaganapatiprasadasiddhyarthe jape viniyogah |
ਅਰਥ:स्तोत्र का आरम्भ गणेश पुराण की कथा से होता है। मुनि ब्रह्मा जी से पूछते हैं कि यह सहस्रनाम किसे और कैसे उपदिष्ट हुआ। ब्रह्मा जी बताते हैं कि त्रिपुर-विजय के उद्यम में स्वयं शिव भी गणेश की अर्चना न करने से विघ्नों से व्याकुल हो गए; तब उन्होंने भक्तिपूर्वक महागणपति की विधिवत् पूजा की, और प्रसन्न होकर महागणपति ने स्वयं यह सर्वविघ्ननाशक, सर्वकामफलप्रद सहस्रनाम कहा। विनियोग में गणेश ऋषि, महागणपति देवता, 'हुम्' बीज, 'तुङ्गम्' शक्ति बताकर सकल विघ्नों के विनाश द्वारा श्रीमहागणपति की प्रसाद-सिद्धि के लिए जप का संकल्प किया गया है।
ਅਥ ਕਰਨ੍ਯਾਸਃ ਗਣੇਸ਼੍ਵਰੋ ਗਣਕ੍ਰੀਡ ਇਤ੍ਯਙ੍ਗੁਸ਼੍ਠਾਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ । ਕੁਮਾਰਗੁਰੁਰੀਸ਼ਾਨ ਇਤਿ ਤਰ੍ਜਨੀਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ ॥ ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਣ੍ਡਕੁਮ੍ਭਸ਼੍ਚਿਦ੍ਵ੍ਯੋਮੇਤਿ ਮਧ੍ਯਮਾਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ । ਰਕ੍ਤੋ ਰਕ੍ਤਾਮ੍ਬਰਧਰ ਇਤ੍ਯਨਾਮਿਕਾਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ ਸਰ੍ਵਸਦ੍ਗੁਰੁਸਂਸੇਵ੍ਯ ਇਤਿ ਕਨਿਸ਼੍ਠਿਕਾਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ । ਲੁਪ੍ਤਵਿਘ੍ਨਃ ਸ੍ਵਭਕ੍ਤਾਨਾਮਿਤਿ ਕਰਤਲਕਰਪ੍ਰਿਸ਼੍ਠਾਭ੍ਯਾਂ ਨਮਃ ॥ ਅਥ ਅਙ੍ਗਨ੍ਯਾਸਃ ਛਨ੍ਦਸ਼੍ਛਨ੍ਦੋਦ੍ਭਵ ਇਤਿ ਹ੍ਰਿਦਯਾਯ ਨਮਃ । ਨਿਸ਼੍ਕਲੋ ਨਿਰ੍ਮਲ ਇਤਿ ਸ਼ਿਰਸੇ ਸ੍ਵਾਹਾ । ਸ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਸ੍ਥਿਤਿਲਯਕ੍ਰੀਡ ਇਤਿ ਸ਼ਿਖਾਯੈ ਵਸ਼ਟ੍ । ਜ੍ਞਾਨਂ ਵਿਜ੍ਞਾਨਮਾਨਨ੍ਦ ਇਤਿ ਕਵਚਾਯ ਹੁਮ੍ । ਅਸ਼੍ਟਾਙ੍ਗਯੋਗਫਲਭ੍ਰਿਦਿਤਿ ਨੇਤ੍ਰਤ੍ਰਯਾਯ ਵੌਸ਼ਟ੍ । ਅਨਨ੍ਤਸ਼ਕ੍ਤਿਸਹਿਤ ਇਤ੍ਯਸ੍ਤ੍ਰਾਯ ਫਟ੍ । ਭੂਰ੍ਭੁਵਃ ਸ੍ਵਰੋਂ ਇਤਿ ਦਿਗ੍ਬਨ੍ਧਃ । ਅਥ ਧ੍ਯਾਨਮ੍ ਗਜਵਦਨਮਚਿਨ੍ਤ੍ਯਂ ਤੀਕ੍ਸ਼੍ਣਦਂਸ਼੍ਟ੍ਰਂ ਤ੍ਰਿਨੇਤ੍ਰਂ ਬ੍ਰਿਹਦੁਦਰਮਸ਼ੇਸ਼ਂ ਭੂਤਿਰਾਜਂ ਪੁਰਾਣਮ੍ । ਅਮਰਵਰਸੁਪੂਜ੍ਯਂ ਰਕ੍ਤਵਰ੍ਣਂ ਸੁਰੇਸ਼ਂ ਪਸ਼ੁਪਤਿਸੁਤਮੀਸ਼ਂ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜਂ ਨਮਾਮਿ ॥
Atha karanyasah Ganeshvaro ganakrida ityangushthabhyam namah | Kumaragururishana iti tarjanibhyam namah || Brahmandakumbhashchidvyometi madhyamabhyam namah | Rakto raktambaradhara ityanamikabhyam namah Sarvasadgurusamsevya iti kanishthikabhyam namah | Luptavighnah svabhaktanamiti karatalakaraprishthabhyam namah || Atha anganyasah Chhandashchhandodbhava iti hridayaya namah | Nishkalo nirmala iti shirase svaha | Srishtisthitilayakrida iti shikhayai vashat | Jnanam vijnanamananda iti kavachaya hum | Ashtangayogaphalabhriditi netratrayaya vaushat | Anantashaktisahita ityastraya phat | Bhurbhuvah svarom iti digbandhah | Atha dhyanam Gajavadanamachintyam tikshnadamshtram trinetram Brihadudaramashesham bhutirajam puranam | Amaravarasupujyam raktavarnam suresham Pashupatisutamisham vighnarajam namami ||
ਅਰਥ:पाठ से पूर्व अनुष्ठान की तैयारी है: करन्यास में भगवान के नाम-युगल अँगूठों, अङ्गुलियों और करतल-करपृष्ठ पर स्थापित होते हैं, और अङ्गन्यास में हृदय, शिर, शिखा, कवच, नेत्रत्रय और अस्त्र पर; 'भूर्भुवः स्वरों' से दिग्बन्ध किया जाता है। फिर ध्यान-श्लोक उपास्य का चित्र खींचता है: गजवदन, अचिन्त्य, तीक्ष्णदंष्ट्र, त्रिनेत्र, विशाल उदर वाले, समस्त ऐश्वर्य के पुरातन राजा, रक्तवर्ण, देवश्रेष्ठों से सुपूज्य — पशुपति-पुत्र, विघ्नराज को मैं प्रणाम करता हूँ।
ਸ਼੍ਰੀਗਣਪਤਿਰੁਵਾਚ ੴ ਗਣੇਸ਼੍ਵਰੋ ਗਣਕ੍ਰੀਡੋ ਗਣਨਾਥੋ ਗਣਾਧਿਪਃ । ਏਕਦਨ੍ਤੋ ਵਕ੍ਰਤੁਣ੍ਡੋ ਗਜਵਕ੍ਤ੍ਰੋ ਮਹੋਦਰਃ ॥ 1 ॥ ਲਮ੍ਬੋਦਰੋ ਧੂਮ੍ਰਵਰ੍ਣੋ ਵਿਕਟੋ ਵਿਘ੍ਨਨਾਸ਼ਨਃ । ਸੁਮੁਖੋ ਦੁਰ੍ਮੁਖੋ ਬੁਦ੍ਧੋ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜੋ ਗਜਾਨਨਃ ॥ 2 ॥ ਭੀਮਃ ਪ੍ਰਮੋਦ ਆਮੋਦਃ ਸੁਰਾਨਨ੍ਦੋ ਮਦੋਤ੍ਕਟਃ । ਹੇਰਮ੍ਬਃ ਸ਼ਮ੍ਬਰਃ ਸ਼ਮ੍ਭੁਰ੍ਲਮ੍ਬਕਰ੍ਣੋ ਮਹਾਬਲਃ ॥ 3 ॥ ਨਨ੍ਦਨੋ ਲਮ੍ਪਟੋ ਭੀਮੋ ਮੇਘਨਾਦੋ ਗਣਞ੍ਜਯਃ । ਵਿਨਾਯਕੋ ਵਿਰੂਪਾਕ੍ਸ਼ੋ ਵੀਰਃ ਸ਼ੂਰਵਰਪ੍ਰਦਃ ॥ 4 ॥ ਮਹਾਗਣਪਤਿਰ੍ਬੁਦ੍ਧਿਪ੍ਰਿਯਃ ਕ੍ਸ਼ਿਪ੍ਰਪ੍ਰਸਾਦਨਃ । ਰੁਦ੍ਰਪ੍ਰਿਯੋ ਗਣਾਧ੍ਯਕ੍ਸ਼ ਉਮਾਪੁਤ੍ਰੋऽਘਨਾਸ਼ਨਃ ॥ 5 ॥ ਕੁਮਾਰਗੁਰੁਰੀਸ਼ਾਨਪੁਤ੍ਰੋ ਮੂਸ਼ਕਵਾਹਨਃ । ਸਿਦ੍ਧਿਪ੍ਰਿਯਃ ਸਿਦ੍ਧਿਪਤਿਃ ਸਿਦ੍ਧਃ ਸਿਦ੍ਧਿਵਿਨਾਯਕਃ ॥ 6 ॥ ਅਵਿਘ੍ਨਸ੍ਤੁਮ੍ਬੁਰੁਃ ਸਿਂਹਵਾਹਨੋ ਮੋਹਿਨੀਪ੍ਰਿਯਃ । ਕਟਙ੍ਕਟੋ ਰਾਜਪੁਤ੍ਰਃ ਸ਼ਾਕਲਃ ਸਮ੍ਮਿਤੋਮਿਤਃ ॥ 7 ॥ ਕੂਸ਼੍ਮਾਣ੍ਡਸਾਮਸਮ੍ਭੂਤਿਰ੍ਦੁਰ੍ਜਯੋ ਧੂਰ੍ਜਯੋ ਜਯਃ । ਭੂਪਤਿਰ੍ਭੁਵਨਪਤਿਰ੍ਭੂਤਾਨਾਂ ਪਤਿਰਵ੍ਯਯਃ ॥ 8 ॥ ਵਿਸ਼੍ਵਕਰ੍ਤਾ ਵਿਸ਼੍ਵਮੁਖੋ ਵਿਸ਼੍ਵਰੂਪੋ ਨਿਧਿਰ੍ਗੁਣਃ । ਕਵਿਃ ਕਵੀਨਾਮ੍ਰਿਸ਼ਭੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਣ੍ਯੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਤ੍ਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 9 ॥ ਜ੍ਯੇਸ਼੍ਠਰਾਜੋ ਨਿਧਿਪਤਿਰ੍ਨਿਧਿਪ੍ਰਿਯਪਤਿਪ੍ਰਿਯਃ । ਹਿਰਣ੍ਮਯਪੁਰਾਨ੍ਤਃਸ੍ਥਃ ਸੂਰ੍ਯਮਣ੍ਡਲਮਧ੍ਯਗਃ ॥ 10 ॥
Shriganapatiruvacha Om ganeshvaro ganakrido gananatho ganadhipah | Ekadanto vakratundo gajavaktro mahodarah || 1 || Lambodaro dhumravarno vikato vighnanashanah | Sumukho durmukho buddho vighnarajo gajananah || 2 || Bhimah pramoda amodah suranando madotkatah | Herambah shambarah shambhurlambakarno mahabalah || 3 || Nandano lampato bhimo meghanado gananjayah | Vinayako virupaksho virah shuravarapradah || 4 || Mahaganapatirbuddhipriyah kshipraprasadanah | Rudrapriyo ganadhyaksha umaputroghanashanah || 5 || Kumaragururishanaputro mushakavahanah | Siddhipriyah siddhipatih siddhah siddhivinayakah || 6 || Avighnastumburuh simhavahano mohinipriyah | Katankato rajaputrah shakalah sammitomitah || 7 || Kushmandasamasambhutirdurjayo dhurjayo jayah | Bhupatirbhuvanapatirbhutanam patiravyayah || 8 || Vishvakarta vishvamukho vishvarupo nidhirgunah | Kavih kavinamrishabho brahmanyo brahmavitpriyah || 9 || Jyeshtharajo nidhipatirnidhipriyapatipriyah | Hiranmayapurantahsthah suryamandalamadhyagah || 10 ||
ਅਰਥ:गणपति स्वयं अपने प्रियतम नामों से माला आरम्भ करते हैं: गणेश्वर, गणक्रीड, गणनाथ, गणाधिप; एकदन्त, वक्रतुण्ड, गजवक्त्र, महोदर, लम्बोदर, धूम्रवर्ण, विकट, विघ्ननाशन, सुमुख, विघ्नराज, गजानन; भीम, हेरम्ब, विनायक। वे बुद्धिप्रिय और शीघ्र प्रसन्न होने वाले महागणपति हैं, रुद्रप्रिय, उमापुत्र, मूषकवाहन, सिद्धियों के पति सिद्धिविनायक, भूपति, भुवनपति, भूतों के अविनाशी पति, विश्वकर्ता, कवियों में ऋषभ, हिरण्मय नगर के भीतर और सूर्यमण्डल के मध्य विराजमान।
ਕਰਾਹਤਿਧ੍ਵਸ੍ਤਸਿਨ੍ਧੁਸਲਿਲਃ ਪੂਸ਼ਦਨ੍ਤਭਿਤ੍ । ਉਮਾਙ੍ਕਕੇਲਿਕੁਤੁਕੀ ਮੁਕ੍ਤਿਦਃ ਕੁਲਪਾਵਨਃ ॥ 11 ॥ ਕਿਰੀਟੀ ਕੁਣ੍ਡਲੀ ਹਾਰੀ ਵਨਮਾਲੀ ਮਨੋਮਯਃ । ਵੈਮੁਖ੍ਯਹਤਦੈਤ੍ਯਸ਼੍ਰੀਃ ਪਾਦਾਹਤਿਜਿਤਕ੍ਸ਼ਿਤਿਃ ॥ 12 ॥ ਸਦ੍ਯੋਜਾਤਃ ਸ੍ਵਰ੍ਣਮੁਞ੍ਜਮੇਖਲੀ ਦੁਰ੍ਨਿਮਿਤ੍ਤਹ੍ਰਿਤ੍ । ਦੁਃਸ੍ਵਪ੍ਨਹ੍ਰਿਤ੍ਪ੍ਰਸਹਨੋ ਗੁਣੀ ਨਾਦਪ੍ਰਤਿਸ਼੍ਠਿਤਃ ॥ 13 ॥ ਸੁਰੂਪਃ ਸਰ੍ਵਨੇਤ੍ਰਾਧਿਵਾਸੋ ਵੀਰਾਸਨਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਪੀਤਾਮ੍ਬਰਃ ਖਣ੍ਡਰਦਃ ਖਣ੍ਡਵੈਸ਼ਾਖਸਂਸ੍ਥਿਤਃ ॥ 14 ॥ ਚਿਤ੍ਰਾਙ੍ਗਃ ਸ਼੍ਯਾਮਦਸ਼ਨੋ ਭਾਲਚਨ੍ਦ੍ਰੋ ਹਵਿਰ੍ਭੁਜਃ । ਯੋਗਾਧਿਪਸ੍ਤਾਰਕਸ੍ਥਃ ਪੁਰੁਸ਼ੋ ਗਜਕਰ੍ਣਕਃ ॥ 15 ॥ ਗਣਾਧਿਰਾਜੋ ਵਿਜਯਃ ਸ੍ਥਿਰੋ ਗਜਪਤਿਧ੍ਵਜੀ । ਦੇਵਦੇਵਃ ਸ੍ਮਰਃ ਪ੍ਰਾਣਦੀਪਕੋ ਵਾਯੁਕੀਲਕਃ ॥ 16 ॥ ਵਿਪਸ਼੍ਚਿਦ੍ਵਰਦੋ ਨਾਦੋ ਨਾਦਭਿਨ੍ਨਮਹਾਚਲਃ । ਵਰਾਹਰਦਨੋ ਮ੍ਰਿਤ੍ਯੁਞ੍ਜਯੋ ਵ੍ਯਾਘ੍ਰਾਜਿਨਾਮ੍ਬਰਃ ॥ 17 ॥ ਇਚ੍ਛਾਸ਼ਕ੍ਤਿਭਵੋ ਦੇਵਤ੍ਰਾਤਾ ਦੈਤ੍ਯਵਿਮਰ੍ਦਨਃ । ਸ਼ਮ੍ਭੁਵਕ੍ਤ੍ਰੋਦ੍ਭਵਃ ਸ਼ਮ੍ਭੁਕੋਪਹਾ ਸ਼ਮ੍ਭੁਹਾਸ੍ਯਭੂਃ ॥ 18 ॥ ਸ਼ਮ੍ਭੁਤੇਜਾਃ ਸ਼ਿਵਾਸ਼ੋਕਹਾਰੀ ਗੌਰੀਸੁਖਾਵਹਃ । ਉਮਾਙ੍ਗਮਲਜੋ ਗੌਰੀਤੇਜੋਭੂਃ ਸ੍ਵਰ੍ਧੁਨੀਭਵਃ ॥ 19 ॥ ਯਜ੍ਞਕਾਯੋ ਮਹਾਨਾਦੋ ਗਿਰਿਵਰ੍ਸ਼੍ਮਾ ਸ਼ੁਭਾਨਨਃ । ਸਰ੍ਵਾਤ੍ਮਾ ਸਰ੍ਵਦੇਵਾਤ੍ਮਾ ਬ੍ਰਹ੍ਮਮੂਰ੍ਧਾ ਕਕੁਪ੍ਸ਼੍ਰੁਤਿਃ ॥ 20 ॥
Karahatidhvastasindhusalilah pushadantabhit | Umankakelikutuki muktidah kulapavanah || 11 || Kiriti kundali hari vanamali manomayah | Vaimukhyahatadaityashrih padahatijitakshitih || 12 || Sadyojatah svarnamunjamekhali durnimittahrit | Duhsvapnahritprasahano guni nadapratishthitah || 13 || Surupah sarvanetradhivaso virasanashrayah | Pitambarah khandaradah khandavaishakhasamsthitah || 14 || Chitrangah shyamadashano bhalachandro havirbhujah | Yogadhipastarakasthah purusho gajakarnakah || 15 || Ganadhirajo vijayah sthiro gajapatidhvaji | Devadevah smarah pranadipako vayukilakah || 16 || Vipashchidvarado nado nadabhinnamahachalah | Varaharadano mrityunjayo vyaghrajinambarah || 17 || Ichchhashaktibhavo devatrata daityavimardanah | Shambhuvaktrodbhavah shambhukopaha shambhuhasyabhuh || 18 || Shambhutejah shivashokahari gaurisukhavahah | Umangamalajo gauritejobhuh svardhunibhavah || 19 || Yajnakayo mahanado girivarshma shubhananah | Sarvatma sarvadevatma brahmamurdha kakupshrutih || 20 ||
ਅਰਥ:यह दशक उनकी लीला और पराक्रम का उत्सव है: करप्रहार से समुद्र-जल मथ दिया, पूषा के दाँत तोड़े, उमा की गोद में क्रीड़ा के कुतूहली, मुक्तिदाता, कुल को पवित्र करने वाले। किरीट, कुण्डल, हार और वनमाला से सुशोभित, उन्होंने विमुख दैत्यों की श्री हर ली और चरण-प्रहार से पृथ्वी जीत ली। वे दुर्निमित्त और दुःस्वप्न हरते हैं, पीताम्बरधारी हैं, खण्डित दन्त और भाल पर चन्द्र धारण करते हैं, हवि के भोक्ता, योग के अधिपति, गजकर्ण हैं। शम्भु के मुख से प्रकट, उमा के अङ्ग-मल से जन्मे, शिव का क्रोध हरने वाले और गौरी को सुख देने वाले — उनका शरीर ही यज्ञ है, उनका मस्तक ब्रह्म है।
ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਣ੍ਡਕੁਮ੍ਭਸ਼੍ਚਿਦ੍ਵ੍ਯੋਮਭਾਲਃਸਤ੍ਯਸ਼ਿਰੋਰੁਹਃ । ਜਗਜ੍ਜਨ੍ਮਲਯੋਨ੍ਮੇਸ਼ਨਿਮੇਸ਼ੋऽਗ੍ਨ੍ਯਰ੍ਕਸੋਮਦ੍ਰਿਕ੍ ॥ 21 ॥ ਗਿਰੀਨ੍ਦ੍ਰੈਕਰਦੋ ਧਰ੍ਮਾਧਰ੍ਮੋਸ਼੍ਠਃ ਸਾਮਬ੍ਰਿਂਹਿਤਃ । ਗ੍ਰਹਰ੍ਕ੍ਸ਼ਦਸ਼ਨੋ ਵਾਣੀਜਿਹ੍ਵੋ ਵਾਸਵਨਾਸਿਕਃ ॥ 22 ॥ ਭ੍ਰੂਮਧ੍ਯਸਂਸ੍ਥਿਤਕਰੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਦ੍ਯਾਮਦੋਦਕਃ । ਕੁਲਾਚਲਾਂਸਃ ਸੋਮਾਰ੍ਕਘਣ੍ਟੋ ਰੁਦ੍ਰਸ਼ਿਰੋਧਰਃ ॥ 23 ॥ ਨਦੀਨਦਭੁਜਃ ਸਰ੍ਪਾਙ੍ਗੁਲੀਕਸ੍ਤਾਰਕਾਨਖਃ । ਵ੍ਯੋਮਨਾਭਿਃ ਸ਼੍ਰੀਹ੍ਰਿਦਯੋ ਮੇਰੁਪ੍ਰਿਸ਼੍ਠੋऽਰ੍ਣਵੋਦਰਃ ॥ 24 ॥ ਕੁਕ੍ਸ਼ਿਸ੍ਥਯਕ੍ਸ਼ਗਨ੍ਧਰ੍ਵਰਕ੍ਸ਼ਃਕਿਨ੍ਨਰਮਾਨੁਸ਼ਃ । ਪ੍ਰਿਥ੍ਵੀਕਟਿਃ ਸ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਲਿਙ੍ਗਃ ਸ਼ੈਲੋਰੁਰ੍ਦਸ੍ਰਜਾਨੁਕਃ ॥ 25 ॥ ਪਾਤਾਲਜਙ੍ਘੋ ਮੁਨਿਪਾਤ੍ਕਾਲਾਙ੍ਗੁਸ਼੍ਠਸ੍ਤ੍ਰਯੀਤਨੁਃ । ਜ੍ਯੋਤਿਰ੍ਮਣ੍ਡਲਲਾਙ੍ਗੂਲੋ ਹ੍ਰਿਦਯਾਲਾਨਨਿਸ਼੍ਚਲਃ ॥ 26 ॥ ਹ੍ਰਿਤ੍ਪਦ੍ਮਕਰ੍ਣਿਕਾਸ਼ਾਲੀ ਵਿਯਤ੍ਕੇਲਿਸਰੋਵਰਃ । ਸਦ੍ਭਕ੍ਤਧ੍ਯਾਨਨਿਗਡਃ ਪੂਜਾਵਾਰਿਨਿਵਾਰਿਤਃ ॥ 27 ॥ ਪ੍ਰਤਾਪੀ ਕਾਸ਼੍ਯਪੋ ਮਨ੍ਤਾ ਗਣਕੋ ਵਿਸ਼੍ਟਪੀ ਬਲੀ । ਯਸ਼ਸ੍ਵੀ ਧਾਰ੍ਮਿਕੋ ਜੇਤਾ ਪ੍ਰਥਮਃ ਪ੍ਰਮਥੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 28 ॥ ਚਿਨ੍ਤਾਮਣਿਰ੍ਦ੍ਵੀਪਪਤਿਃ ਕਲ੍ਪਦ੍ਰੁਮਵਨਾਲਯਃ । ਰਤ੍ਨਮਣ੍ਡਪਮਧ੍ਯਸ੍ਥੋ ਰਤ੍ਨਸਿਂਹਾਸਨਾਸ਼੍ਰਯਃ ॥ 29 ॥ ਤੀਵ੍ਰਾਸ਼ਿਰੋਦ੍ਧ੍ਰਿਤਪਦੋ ਜ੍ਵਾਲਿਨੀਮੌਲਿਲਾਲਿਤਃ । ਨਨ੍ਦਾਨਨ੍ਦਿਤਪੀਠਸ਼੍ਰੀਰ੍ਭੋਗਦੋ ਭੂਸ਼ਿਤਾਸਨਃ ॥ 30 ॥
Brahmandakumbhashchidvyomabhalahsatyashiroruhah | Jagajjanmalayonmeshanimeshognyarkasomadrik || 21 || Girindraikarado dharmadharmoshthah samabrimhitah | Graharkshadashano vanijihvo vasavanasikah || 22 || Bhrumadhyasamsthitakaro brahmavidyamadodakah | Kulachalamsah somarkaghanto rudrashirodharah || 23 || Nadinadabhujah sarpangulikastarakanakhah | Vyomanabhih shrihridayo meruprishthornavodarah || 24 || Kukshisthayakshagandharvarakshahkinnaramanushah | Prithvikatih srishtilingah shailorurdasrajanukah || 25 || Patalajangho munipatkalangushthastrayitanuh | Jyotirmandalalangulo hridayalananishchalah || 26 || Hritpadmakarnikashali viyatkelisarovarah | Sadbhaktadhyananigadah pujavarinivaritah || 27 || Pratapi kashyapo manta ganako vishtapi bali | Yashasvi dharmiko jeta prathamah pramatheshvarah || 28 || Chintamanirdvipapatih kalpadrumavanalayah | Ratnamandapamadhyastho ratnasimhasanashrayah || 29 || Tivrashiroddhritapado jvalinimaulilalitah | Nandananditapithashrirbhogado bhushitasanah || 30 ||
ਅਰਥ:यहाँ सम्पूर्ण ब्रह्माण्ड उनका शरीर बनकर प्रकट होता है: ब्रह्माण्ड उनका कुम्भ (कपाल), चिदाकाश ललाट, सत्य केश; नेत्रों का खुलना-मुँदना जगत का जन्म और लय है, अग्नि-सूर्य-चन्द्र उनके नेत्र हैं। गिरिराज उनका एकदन्त, धर्म-अधर्म ओष्ठ, ग्रह-नक्षत्र दाँत, वाणी जिह्वा, इन्द्र नासिका; नदियाँ भुजाएँ, सर्प अङ्गुलियाँ, तारे नख; आकाश नाभि, श्री हृदय, मेरु पृष्ठ, समुद्र उदर, पृथ्वी कटि, पाताल जङ्घा — त्रयी (वेद) ही उनकी तनु है। वे चिन्तामणि-द्वीप के पति हैं, कल्पद्रुम-वन में निवास करते हैं, रत्नमण्डप के मध्य रत्नसिंहासन पर विराजते हैं।
ਸਕਾਮਦਾਯਿਨੀਪੀਠਃ ਸ੍ਫੁਰਦੁਗ੍ਰਾਸਨਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਤੇਜੋਵਤੀਸ਼ਿਰੋਰਤ੍ਨਂ ਸਤ੍ਯਾਨਿਤ੍ਯਾਵਤਂਸਿਤਃ ॥ 31 ॥ ਸਵਿਘ੍ਨਨਾਸ਼ਿਨੀਪੀਠਃ ਸਰ੍ਵਸ਼ਕ੍ਤ੍ਯਮ੍ਬੁਜਾਲਯਃ । ਲਿਪਿਪਦ੍ਮਾਸਨਾਧਾਰੋ ਵਹ੍ਨਿਧਾਮਤ੍ਰਯਾਲਯਃ ॥ 32 ॥ ਉਨ੍ਨਤਪ੍ਰਪਦੋ ਗੂਢਗੁਲ੍ਫਃ ਸਂਵ੍ਰਿਤਪਾਰ੍ਸ਼੍ਣਿਕਃ । ਪੀਨਜਙ੍ਘਃ ਸ਼੍ਲਿਸ਼੍ਟਜਾਨੁਃ ਸ੍ਥੂਲੋਰੁਃ ਪ੍ਰੋਨ੍ਨਮਤ੍ਕਟਿਃ ॥ 33 ॥ ਨਿਮ੍ਨਨਾਭਿਃ ਸ੍ਥੂਲਕੁਕ੍ਸ਼ਿਃ ਪੀਨਵਕ੍ਸ਼ਾ ਬ੍ਰਿਹਦ੍ਭੁਜਃ । ਪੀਨਸ੍ਕਨ੍ਧਃ ਕਮ੍ਬੁਕਣ੍ਠੋ ਲਮ੍ਬੋਸ਼੍ਠੋ ਲਮ੍ਬਨਾਸਿਕਃ ॥ 34 ॥ ਭਗ੍ਨਵਾਮਰਦਸ੍ਤੁਙ੍ਗਸਵ੍ਯਦਨ੍ਤੋ ਮਹਾਹਨੁਃ । ਹ੍ਰਸ੍ਵਨੇਤ੍ਰਤ੍ਰਯਃ ਸ਼ੂਰ੍ਪਕਰ੍ਣੋ ਨਿਬਿਡਮਸ੍ਤਕਃ ॥ 35 ॥ ਸ੍ਤਬਕਾਕਾਰਕੁਮ੍ਭਾਗ੍ਰੋ ਰਤ੍ਨਮੌਲਿਰ੍ਨਿਰਙ੍ਕੁਸ਼ਃ । ਸਰ੍ਪਹਾਰਕਟੀਸੂਤ੍ਰਃ ਸਰ੍ਪਯਜ੍ਞੋਪਵੀਤਵਾਨ੍ ॥ 36 ॥ ਸਰ੍ਪਕੋਟੀਰਕਟਕਃ ਸਰ੍ਪਗ੍ਰੈਵੇਯਕਾਙ੍ਗਦਃ । ਸਰ੍ਪਕਕ੍ਸ਼ੋਦਰਾਬਨ੍ਧਃ ਸਰ੍ਪਰਾਜੋਤ੍ਤਰਚ੍ਛਦਃ ॥ 37 ॥ ਰਕ੍ਤੋ ਰਕ੍ਤਾਮ੍ਬਰਧਰੋ ਰਕ੍ਤਮਾਲਾਵਿਭੂਸ਼ਣਃ । ਰਕ੍ਤੇਕ੍ਸ਼ਨੋ ਰਕ੍ਤਕਰੋ ਰਕ੍ਤਤਾਲ੍ਵੋਸ਼੍ਠਪਲ੍ਲਵਃ ॥ 38 ॥ ਸ਼੍ਵੇਤਃ ਸ਼੍ਵੇਤਾਮ੍ਬਰਧਰਃ ਸ਼੍ਵੇਤਮਾਲਾਵਿਭੂਸ਼ਣਃ । ਸ਼੍ਵੇਤਾਤਪਤ੍ਰਰੁਚਿਰਃ ਸ਼੍ਵੇਤਚਾਮਰਵੀਜਿਤਃ ॥ 39 ॥ ਸਰ੍ਵਾਵਯਵਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਃ ਸਰ੍ਵਲਕ੍ਸ਼ਣਲਕ੍ਸ਼ਿਤਃ । ਸਰ੍ਵਾਭਰਣਸ਼ੋਭਾਢ੍ਯਃ ਸਰ੍ਵਸ਼ੋਭਾਸਮਨ੍ਵਿਤਃ ॥ 40 ॥
Sakamadayinipithah sphuradugrasanashrayah | Tejovatishiroratnam satyanityavatamsitah || 31 || Savighnanashinipithah sarvashaktyambujalayah | Lipipadmasanadharo vahnidhamatrayalayah || 32 || Unnataprapado gudhagulphah samvritaparshnikah | Pinajanghah shlishtajanuh sthuloruh pronnamatkatih || 33 || Nimnanabhih sthulakukshih pinavaksha brihadbhujah | Pinaskandhah kambukantho lamboshtho lambanasikah || 34 || Bhagnavamaradastungasavyadanto mahahanuh | Hrasvanetratrayah shurpakarno nibidamastakah || 35 || Stabakakarakumbhagro ratnamaulirnirankushah | Sarpaharakatisutrah sarpayajnopavitavan || 36 || Sarpakotirakatakah sarpagraiveyakangadah | Sarpakakshodarabandhah sarparajottarachchhadah || 37 || Rakto raktambaradharo raktamalavibhushanah | Raktekshano raktakaro raktatalvoshthapallavah || 38 || Shvetah shvetambaradharah shvetamalavibhushanah | Shvetatapatraruchirah shvetachamaravijitah || 39 || Sarvavayavasampurnah sarvalakshanalakshitah | Sarvabharanashobhadhyah sarvashobhasamanvitah || 40 ||
ਅਰਥ:नाम-माला उनके शक्ति-पीठों से होती हुई — सकामदायिनी, तेजोवती, सत्या, सविघ्ननाशिनी — अक्षरों के पद्मासन और अग्नि के त्रिधाम तक जाती है। फिर चरण से मस्तक तक प्रेमपूर्ण रूप-वर्णन: उन्नत प्रपद, गूढ़ गुल्फ, पीन जङ्घा, मिले हुए घुटने, स्थूल ऊरु, गहरी नाभि, चौड़ा वक्ष, विशाल भुजाएँ, शङ्ख-सा कण्ठ, लम्बे ओष्ठ और नासिका, टूटा वाम दन्त और उन्नत दक्षिण दन्त, तीन छोटे नेत्र, सूप-से कान, रत्नमुकुट से मण्डित सघन मस्तक — वे निरङ्कुश हैं। सर्प ही उनकी करधनी, यज्ञोपवीत, कङ्कण, ग्रैवेयक और उत्तरीय हैं। वे रक्तवर्ण हैं — रक्त वस्त्र, रक्त माला, रक्त नेत्र, रक्त कर — और श्वेत भी: श्वेत वस्त्र, श्वेत माला, श्वेत छत्र, श्वेत चामर; सर्व अवयवों से सम्पूर्ण, सर्व लक्षणों से लक्षित, सर्व आभरणों से शोभित।
ਸਰ੍ਵਮਙ੍ਗਲਮਾਙ੍ਗਲ੍ਯਃ ਸਰ੍ਵਕਾਰਣਕਾਰਣਮ੍ । ਸਰ੍ਵਦੇਵਵਰਃ ਸ਼ਾਰ੍ਙ੍ਗੀ ਬੀਜਪੂਰੀ ਗਦਾਧਰਃ ॥ 41 ॥ ਸ਼ੁਭਾਙ੍ਗੋ ਲੋਕਸਾਰਙ੍ਗਃ ਸੁਤਨ੍ਤੁਸ੍ਤਨ੍ਤੁਵਰ੍ਧਨਃ । ਕਿਰੀਟੀ ਕੁਣ੍ਡਲੀ ਹਾਰੀ ਵਨਮਾਲੀ ਸ਼ੁਭਾਙ੍ਗਦਃ ॥ 42 ॥ ਇਕ੍ਸ਼ੁਚਾਪਧਰਃ ਸ਼ੂਲੀ ਚਕ੍ਰਪਾਣਿਃ ਸਰੋਜਭ੍ਰਿਤ੍ । ਪਾਸ਼ੀ ਧ੍ਰਿਤੋਤ੍ਪਲਃ ਸ਼ਾਲਿਮਞ੍ਜਰੀਭ੍ਰਿਤ੍ਸ੍ਵਦਨ੍ਤਭ੍ਰਿਤ੍ ॥ 43 ॥ ਕਲ੍ਪਵਲ੍ਲੀਧਰੋ ਵਿਸ਼੍ਵਾਭਯਦੈਕਕਰੋ ਵਸ਼ੀ । ਅਕ੍ਸ਼ਮਾਲਾਧਰੋ ਜ੍ਞਾਨਮੁਦ੍ਰਾਵਾਨ੍ ਮੁਦ੍ਗਰਾਯੁਧਃ ॥ 44 ॥ ਪੂਰ੍ਣਪਾਤ੍ਰੀ ਕਮ੍ਬੁਧਰੋ ਵਿਧ੍ਰਿਤਾਙ੍ਕੁਸ਼ਮੂਲਕਃ । ਕਰਸ੍ਥਾਮ੍ਰਫਲਸ਼੍ਚੂਤਕਲਿਕਾਭ੍ਰਿਤ੍ਕੁਠਾਰਵਾਨ੍ ॥ 45 ॥ ਪੁਸ਼੍ਕਰਸ੍ਥਸ੍ਵਰ੍ਣਘਟੀਪੂਰ੍ਣਰਤ੍ਨਾਭਿਵਰ੍ਸ਼ਕਃ । ਭਾਰਤੀਸੁਨ੍ਦਰੀਨਾਥੋ ਵਿਨਾਯਕਰਤਿਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 46 ॥ ਮਹਾਲਕ੍ਸ਼੍ਮੀਪ੍ਰਿਯਤਮਃ ਸਿਦ੍ਧਲਕ੍ਸ਼੍ਮੀਮਨੋਰਮਃ । ਰਮਾਰਮੇਸ਼ਪੂਰ੍ਵਾਙ੍ਗੋ ਦਕ੍ਸ਼ਿਣੋਮਾਮਹੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 47 ॥ ਮਹੀਵਰਾਹਵਾਮਾਙ੍ਗੋ ਰਤਿਕਨ੍ਦਰ੍ਪਪਸ਼੍ਚਿਮਃ । ਆਮੋਦਮੋਦਜਨਨਃ ਸਪ੍ਰਮੋਦਪ੍ਰਮੋਦਨਃ ॥ 48 ॥ ਸਂਵਰ੍ਧਿਤਮਹਾਵ੍ਰਿਦ੍ਧਿਰ੍ਰਿਦ੍ਧਿਸਿਦ੍ਧਿਪ੍ਰਵਰ੍ਧਨਃ । ਦਨ੍ਤਸੌਮੁਖ੍ਯਸੁਮੁਖਃ ਕਾਨ੍ਤਿਕਨ੍ਦਲਿਤਾਸ਼੍ਰਯਃ ॥ 49 ॥ ਮਦਨਾਵਤ੍ਯਾਸ਼੍ਰਿਤਾਙ੍ਘ੍ਰਿਃ ਕ੍ਰਿਤਵੈਮੁਖ੍ਯਦੁਰ੍ਮੁਖਃ । ਵਿਘ੍ਨਸਮ੍ਪਲ੍ਲਵਃ ਪਦ੍ਮਃ ਸਰ੍ਵੋਨ੍ਨਤਮਦਦ੍ਰਵਃ ॥ 50 ॥
Sarvamangalamangalyah sarvakaranakaranam | Sarvadevavarah sharngi bijapuri gadadharah || 41 || Shubhango lokasarangah sutantustantuvardhanah | Kiriti kundali hari vanamali shubhangadah || 42 || Ikshuchapadharah shuli chakrapanih sarojabhrit | Pashi dhritotpalah shalimanjaribhritsvadantabhrit || 43 || Kalpavallidharo vishvabhayadaikakaro vashi | Akshamaladharo jnanamudravan mudgarayudhah || 44 || Purnapatri kambudharo vidhritankushamulakah | Karasthamraphalashchutakalikabhritkutharavan || 45 || Pushkarasthasvarnaghatipurnaratnabhivarshakah | Bharatisundarinatho vinayakaratipriyah || 46 || Mahalakshmipriyatamah siddhalakshmimanoramah | Ramarameshapurvango dakshinomamaheshvarah || 47 || Mahivarahavamango ratikandarpapashchimah | Amodamodajananah sapramodapramodanah || 48 || Samvardhitamahavriddhirriddhisiddhipravardhanah | Dantasaumukhyasumukhah kantikandalitashrayah || 49 || Madanavatyashritanghrih kritavaimukhyadurmukhah | Vighnasampallavah padmah sarvonnatamadadravah || 50 ||
ਅਰਥ:वे समस्त मङ्गलों के मङ्गल और सब कारणों के कारण हैं, सब देवों में वरेण्य। यह दशक उनके अनेक हाथ भरता है: इक्षु-धनुष और बीजपूर, गदा, शूल, चक्र, कमल, पाश, उत्पल, धान की मञ्जरी, अपना दन्त, कल्पवल्ली, विश्व को अभय देने वाला एक हाथ, अक्षमाला, ज्ञानमुद्रा, मुद्गर, पूर्णपात्र, शङ्ख, अङ्कुश, आम्रफल और आम की कली, कुठार; कमल पर रखी स्वर्ण-घटी से वे रत्नों की वर्षा करते हैं। वे भारती-सुन्दरी के नाथ, महालक्ष्मी के प्रियतम हैं; आगे रमा-रमेश, दक्षिण में उमा-महेश्वर, वाम में वराह-भूमि, पीछे रति-कन्दर्प — वे आमोद-प्रमोद के जनक और ऋद्धि-सिद्धि के प्रवर्धक हैं।
ਵਿਘ੍ਨਕ੍ਰਿਨ੍ਨਿਮ੍ਨਚਰਣੋ ਦ੍ਰਾਵਿਣੀਸ਼ਕ੍ਤਿਸਤ੍ਕ੍ਰਿਤਃ । ਤੀਵ੍ਰਾਪ੍ਰਸਨ੍ਨਨਯਨੋ ਜ੍ਵਾਲਿਨੀਪਾਲਿਤੈਕਦ੍ਰਿਕ੍ ॥ 51 ॥ ਮੋਹਿਨੀਮੋਹਨੋ ਭੋਗਦਾਯਿਨੀਕਾਨ੍ਤਿਮਣ੍ਡਨਃ । ਕਾਮਿਨੀਕਾਨ੍ਤਵਕ੍ਤ੍ਰਸ਼੍ਰੀਰਧਿਸ਼੍ਠਿਤਵਸੁਨ੍ਧਰਃ ॥ 52 ॥ ਵਸੁਧਾਰਾਮਦੋਨ੍ਨਾਦੋ ਮਹਾਸ਼ਙ੍ਖਨਿਧਿਪ੍ਰਿਯਃ । ਨਮਦ੍ਵਸੁਮਤੀਮਾਲੀ ਮਹਾਪਦ੍ਮਨਿਧਿਃ ਪ੍ਰਭੁਃ ॥ 53 ॥ ਸਰ੍ਵਸਦ੍ਗੁਰੁਸਂਸੇਵ੍ਯਃ ਸ਼ੋਚਿਸ਼੍ਕੇਸ਼ਹ੍ਰਿਦਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਈਸ਼ਾਨਮੂਰ੍ਧਾ ਦੇਵੇਨ੍ਦ੍ਰਸ਼ਿਖਃ ਪਵਨਨਨ੍ਦਨਃ ॥ 54 ॥ ਪ੍ਰਤ੍ਯੁਗ੍ਰਨਯਨੋ ਦਿਵ੍ਯੋ ਦਿਵ੍ਯਾਸ੍ਤ੍ਰਸ਼ਤਪਰ੍ਵਧ੍ਰਿਕ੍ । ਐਰਾਵਤਾਦਿਸਰ੍ਵਾਸ਼ਾਵਾਰਣੋ ਵਾਰਣਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 55 ॥ ਵਜ੍ਰਾਦ੍ਯਸ੍ਤ੍ਰਪਰੀਵਾਰੋ ਗਣਚਣ੍ਡਸਮਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਜਯਾਜਯਪਰਿਕਰੋ ਵਿਜਯਾਵਿਜਯਾਵਹਃ ॥ 56 ॥ ਅਜਯਾਰ੍ਚਿਤਪਾਦਾਬ੍ਜੋ ਨਿਤ੍ਯਾਨਨ੍ਦਵਨਸ੍ਥਿਤਃ । ਵਿਲਾਸਿਨੀਕ੍ਰਿਤੋਲ੍ਲਾਸਃ ਸ਼ੌਣ੍ਡੀ ਸੌਨ੍ਦਰ੍ਯਮਣ੍ਡਿਤਃ ॥ 57 ॥ ਅਨਨ੍ਤਾਨਨ੍ਤਸੁਖਦਃ ਸੁਮਙ੍ਗਲਸੁਮਙ੍ਗਲਃ । ਜ੍ਞਾਨਾਸ਼੍ਰਯਃ ਕ੍ਰਿਯਾਧਾਰ ਇਚ੍ਛਾਸ਼ਕ੍ਤਿਨਿਸ਼ੇਵਿਤਃ ॥ 58 ॥ ਸੁਭਗਾਸਂਸ਼੍ਰਿਤਪਦੋ ਲਲਿਤਾਲਲਿਤਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਕਾਮਿਨੀਪਾਲਨਃ ਕਾਮਕਾਮਿਨੀਕੇਲਿਲਾਲਿਤਃ ॥ 59 ॥ ਸਰਸ੍ਵਤ੍ਯਾਸ਼੍ਰਯੋ ਗੌਰੀਨਨ੍ਦਨਃ ਸ਼੍ਰੀਨਿਕੇਤਨਃ । ਗੁਰੁਗੁਪ੍ਤਪਦੋ ਵਾਚਾਸਿਦ੍ਧੋ ਵਾਗੀਸ਼੍ਵਰੀਪਤਿਃ ॥ 60 ॥
Vighnakrinnimnacharano dravinishaktisatkritah | Tivraprasannanayano jvalinipalitaikadrik || 51 || Mohinimohano bhogadayinikantimandanah | Kaminikantavaktrashriradhishthitavasundharah || 52 || Vasudharamadonnado mahashankhanidhipriyah | Namadvasumatimali mahapadmanidhih prabhuh || 53 || Sarvasadgurusamsevyah shochishkeshahridashrayah | Ishanamurdha devendrashikhah pavananandanah || 54 || Pratyugranayano divyo divyastrashataparvadhrik | Airavatadisarvashavarano varanapriyah || 55 || Vajradyastraparivaro ganachandasamashrayah | Jayajayaparikaro vijayavijayavahah || 56 || Ajayarchitapadabjo nityanandavanasthitah | Vilasinikritollasah shaundi saundaryamanditah || 57 || Anantanantasukhadah sumangalasumangalah | Jnanashrayah kriyadhara ichchhashaktinishevitah || 58 || Subhagasamshritapado lalitalalitashrayah | Kaminipalanah kamakaminikelilalitah || 59 || Sarasvatyashrayo gaurinandanah shriniketanah | Guruguptapado vachasiddho vagishvaripatih || 60 ||
ਅਰਥ:उनके चारों ओर शक्तियाँ और निधियाँ हैं: द्राविणी से सत्कृत, ज्वालिनी से रक्षित दृष्टि, मोहिनी के मोहन, भोगदायिनी की कान्ति से मण्डित, वसुन्धरा के अधिष्ठाता, महाशङ्ख और महापद्म निधियों के प्रिय प्रभु। वे सब सद्गुरुओं से सेव्य हैं; ईशान उनका मूर्धा, देवेन्द्र शिखा, पवन-नन्दन के प्रिय। प्रचण्ड नेत्रों वाले, दिव्य, सौ पर्व वाले दिव्यास्त्र धारण करने वाले, ऐरावत आदि दिग्गजों के स्वामी, गजप्रिय, जया-विजया से सेवित, विजय दिलाने वाले। नित्यानन्द-वन में विलासिनी शक्तियों संग उल्लासमय, सौन्दर्य-मण्डित, अनन्त सुखदाता; ज्ञान के आश्रय, क्रिया के आधार, इच्छाशक्ति से सेवित; सरस्वती के आश्रय, गौरीनन्दन, श्री के निकेतन, वागीश्वरी के पति।
ਨਲਿਨੀਕਾਮੁਕੋ ਵਾਮਾਰਾਮੋ ਜ੍ਯੇਸ਼੍ਠਾਮਨੋਰਮਃ । ਰੌਦ੍ਰੀਮੁਦ੍ਰਿਤਪਾਦਾਬ੍ਜੋ ਹੁਮ੍ਬੀਜਸ੍ਤੁਙ੍ਗਸ਼ਕ੍ਤਿਕਃ ॥ 61 ॥ ਵਿਸ਼੍ਵਾਦਿਜਨਨਤ੍ਰਾਣਃ ਸ੍ਵਾਹਾਸ਼ਕ੍ਤਿਃ ਸਕੀਲਕਃ । ਅਮ੍ਰਿਤਾਬ੍ਧਿਕ੍ਰਿਤਾਵਾਸੋ ਮਦਘੂਰ੍ਣਿਤਲੋਚਨਃ ॥ 62 ॥ ਉਚ੍ਛਿਸ਼੍ਟੋਚ੍ਛਿਸ਼੍ਟਗਣਕੋ ਗਣੇਸ਼ੋ ਗਣਨਾਯਕਃ । ਸਾਰ੍ਵਕਾਲਿਕਸਂਸਿਦ੍ਧਿਰ੍ਨਿਤ੍ਯਸੇਵ੍ਯੋ ਦਿਗਮ੍ਬਰਃ ॥ 63 ॥ ਅਨਪਾਯੋऽਨਨ੍ਤਦ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਰਪ੍ਰਮੇਯੋऽਜਰਾਮਰਃ । ਅਨਾਵਿਲੋऽਪ੍ਰਤਿਹਤਿਰਚ੍ਯੁਤੋऽਮ੍ਰਿਤਮਕ੍ਸ਼ਰਃ ॥ 64 ॥ ਅਪ੍ਰਤਰ੍ਕ੍ਯੋऽਕ੍ਸ਼ਯੋऽਜਯ੍ਯੋऽਨਾਧਾਰੋऽਨਾਮਯੋਮਲਃ । ਅਮੇਯਸਿਦ੍ਧਿਰਦ੍ਵੈਤਮਘੋਰੋऽਗ੍ਨਿਸਮਾਨਨਃ ॥ 65 ॥ ਅਨਾਕਾਰੋऽਬ੍ਧਿਭੂਮ੍ਯਗ੍ਨਿਬਲਘ੍ਨੋऽਵ੍ਯਕ੍ਤਲਕ੍ਸ਼ਣਃ । ਆਧਾਰਪੀਠਮਾਧਾਰ ਆਧਾਰਾਧੇਯਵਰ੍ਜਿਤਃ ॥ 66 ॥ ਆਖੁਕੇਤਨ ਆਸ਼ਾਪੂਰਕ ਆਖੁਮਹਾਰਥਃ । ਇਕ੍ਸ਼ੁਸਾਗਰਮਧ੍ਯਸ੍ਥ ਇਕ੍ਸ਼ੁਭਕ੍ਸ਼ਣਲਾਲਸਃ ॥ 67 ॥ ਇਕ੍ਸ਼ੁਚਾਪਾਤਿਰੇਕਸ਼੍ਰੀਰਿਕ੍ਸ਼ੁਚਾਪਨਿਸ਼ੇਵਿਤਃ । ਇਨ੍ਦ੍ਰਗੋਪਸਮਾਨਸ਼੍ਰੀਰਿਨ੍ਦ੍ਰਨੀਲਸਮਦ੍ਯੁਤਿਃ ॥ 68 ॥ ਇਨ੍ਦੀਵਰਦਲਸ਼੍ਯਾਮ ਇਨ੍ਦੁਮਣ੍ਡਲਮਣ੍ਡਿਤਃ । ਇਧ੍ਮਪ੍ਰਿਯ ਇਡਾਭਾਗ ਇਡਾਵਾਨਿਨ੍ਦਿਰਾਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 69 ॥ ਇਕ੍ਸ਼੍ਵਾਕੁਵਿਘ੍ਨਵਿਧ੍ਵਂਸੀ ਇਤਿਕਰ੍ਤਵ੍ਯਤੇਪ੍ਸਿਤਃ । ਈਸ਼ਾਨਮੌਲਿਰੀਸ਼ਾਨ ਈਸ਼ਾਨਪ੍ਰਿਯ ਈਤਿਹਾ ॥ 70 ॥
Nalinikamuko vamaramo jyeshthamanoramah | Raudrimudritapadabjo humbijastungashaktikah || 61 || Vishvadijananatranah svahashaktih sakilakah | Amritabdhikritavaso madaghurnitalochanah || 62 || Uchchhishtochchhishtaganako ganesho gananayakah | Sarvakalikasamsiddhirnityasevyo digambarah || 63 || Anapayonantadrishtiraprameyojaramarah | Anavilopratihatirachyutomritamaksharah || 64 || Apratarkyokshayojayyonadharonamayomalah | Ameyasiddhiradvaitamaghorognisamananah || 65 || Anakarobdhibhumyagnibalaghnovyaktalakshanah | Adharapithamadhara adharadheyavarjitah || 66 || Akhuketana ashapuraka akhumaharathah | Ikshusagaramadhyastha ikshubhakshanalalasah || 67 || Ikshuchapatirekashririkshuchapanishevitah | Indragopasamanashririndranilasamadyutih || 68 || Indivaradalashyama indumandalamanditah | Idhmapriya idabhaga idavanindirapriyah || 69 || Ikshvakuvighnavidhvamsi itikartavyatepsitah | Ishanamaulirishana ishanapriya itiha || 70 ||
ਅਰਥ:इस दशक में उच्छिष्ट-गणपति परम्परा के गूढ़ नाम और स्वरों से आरम्भ होने वाली अक्षर-नामावली है: उनका बीज हुम्, शक्ति तुङ्गा, स्वाहा-शक्ति सहित; वे अमृत-सागर में निवास करते हैं, मद से घूर्णित नेत्र, उच्छिष्ट गणों के नायक, दिगम्बर। फिर निषेधों की धारा उनकी परात्परता घोषित करती है: अपाय-रहित, अनन्त दृष्टि, अप्रमेय, अजर-अमर, निर्मल, अप्रतिहत, अच्युत, अमृत, अक्षर, अतर्क्य, अक्षय, अजेय, अनाधार, अनामय, अमल, अमेय-सिद्धि, अद्वैत, अघोर होकर भी अग्नि-समान मुख वाले। मूषक-ध्वज, आशाओं के पूरक, इक्षु-सागर के मध्य विराजमान, इक्षु-भक्षण के लोभी; इन्द्रगोप-सी शोभा, इन्द्रनील-सी द्युति, नीलकमल-दल-से श्याम, चन्द्रमण्डल से मण्डित, इन्दिरा के प्रिय, ईशान-मौलि, ईतियों के नाशक।
ਈਸ਼ਣਾਤ੍ਰਯਕਲ੍ਪਾਨ੍ਤ ਈਹਾਮਾਤ੍ਰਵਿਵਰ੍ਜਿਤਃ । ਉਪੇਨ੍ਦ੍ਰ ਉਡੁਭ੍ਰਿਨ੍ਮੌਲਿਰੁਡੁਨਾਥਕਰਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 71 ॥ ਉਨ੍ਨਤਾਨਨ ਉਤ੍ਤੁਙ੍ਗ ਉਦਾਰਸ੍ਤ੍ਰਿਦਸ਼ਾਗ੍ਰਣੀਃ । ਊਰ੍ਜਸ੍ਵਾਨੂਸ਼੍ਮਲਮਦ ਊਹਾਪੋਹਦੁਰਾਸਦਃ ॥ 72 ॥ ਰਿਗ੍ਯਜੁਃਸਾਮਨਯਨ ਰਿਦ੍ਧਿਸਿਦ੍ਧਿਸਮਰ੍ਪਕਃ । ਰਿਜੁਚਿਤ੍ਤੈਕਸੁਲਭੋ ਰਿਣਤ੍ਰਯਵਿਮੋਚਨਃ ॥ 73 ॥ ਲੁਪ੍ਤਵਿਘ੍ਨਃ ਸ੍ਵਭਕ੍ਤਾਨਾਂ ਲੁਪ੍ਤਸ਼ਕ੍ਤਿਃ ਸੁਰਦ੍ਵਿਸ਼ਾਮ੍ । ਲੁਪ੍ਤਸ਼੍ਰੀਰ੍ਵਿਮੁਖਾਰ੍ਚਾਨਾਂ ਲੂਤਾਵਿਸ੍ਫੋਟਨਾਸ਼ਨਃ ॥ 74 ॥ ਏਕਾਰਪੀਠਮਧ੍ਯਸ੍ਥ ਏਕਪਾਦਕ੍ਰਿਤਾਸਨਃ । ਏਜਿਤਾਖਿਲਦੈਤ੍ਯਸ਼੍ਰੀਰੇਧਿਤਾਖਿਲਸਂਸ਼੍ਰਯਃ ॥ 75 ॥ ਐਸ਼੍ਵਰ੍ਯਨਿਧਿਰੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਮੈਹਿਕਾਮੁਸ਼੍ਮਿਕਪ੍ਰਦਃ । ਐਰਮ੍ਮਦਸਮੋਨ੍ਮੇਸ਼ ਐਰਾਵਤਸਮਾਨਨਃ ॥ 76 ॥ ਓਙ੍ਕਾਰਵਾਚ੍ਯ ਓਙ੍ਕਾਰ ਓਜਸ੍ਵਾਨੋਸ਼ਧੀਪਤਿਃ । ਔਦਾਰ੍ਯਨਿਧਿਰੌਦ੍ਧਤ੍ਯਧੈਰ੍ਯ ਔਨ੍ਨਤ੍ਯਨਿਃਸਮਃ ॥ 77 ॥ ਅਙ੍ਕੁਸ਼ਃ ਸੁਰਨਾਗਾਨਾਮਙ੍ਕੁਸ਼ਾਕਾਰਸਂਸ੍ਥਿਤਃ । ਅਃ ਸਮਸ੍ਤਵਿਸਰ੍ਗਾਨ੍ਤਪਦੇਸ਼ੁ ਪਰਿਕੀਰ੍ਤਿਤਃ ॥ 78 ॥ ਕਮਣ੍ਡਲੁਧਰਃ ਕਲ੍ਪਃ ਕਪਰ੍ਦੀ ਕਲਭਾਨਨਃ । ਕਰ੍ਮਸਾਕ੍ਸ਼ੀ ਕਰ੍ਮਕਰ੍ਤਾ ਕਰ੍ਮਾਕਰ੍ਮਫਲਪ੍ਰਦਃ ॥ 79 ॥ ਕਦਮ੍ਬਗੋਲਕਾਕਾਰਃ ਕੂਸ਼੍ਮਾਣ੍ਡਗਣਨਾਯਕਃ । ਕਾਰੁਣ੍ਯਦੇਹਃ ਕਪਿਲਃ ਕਥਕਃ ਕਟਿਸੂਤ੍ਰਭ੍ਰਿਤ੍ ॥ 80 ॥
Ishanatrayakalpanta ihamatravivarjitah | Upendra udubhrinmaulirudunathakarapriyah || 71 || Unnatanana uttunga udarastridashagranih | Urjasvanushmalamada uhapohadurasadah || 72 || Rigyajuhsamanayana riddhisiddhisamarpakah | Rijuchittaikasulabho rinatrayavimochanah || 73 || Luptavighnah svabhaktanam luptashaktih suradvisham | Luptashrirvimukharchanam lutavisphotanashanah || 74 || Ekarapithamadhyastha ekapadakritasanah | Ejitakhiladaityashriredhitakhilasamshrayah || 75 || Aishvaryanidhiraishvaryamaihikamushmikapradah | Airammadasamonmesha airavatasamananah || 76 || Onkaravachya onkara ojasvanoshadhipatih | Audaryanidhirauddhatyadhairya aunnatyanihsamah || 77 || Ankushah suranaganamankushakarasamsthitah | Ah samastavisargantapadeshu parikirtitah || 78 || Kamandaludharah kalpah kapardi kalabhananah | Karmasakshi karmakarta karmakarmaphalapradah || 79 || Kadambagolakakarah kushmandagananayakah | Karunyadehah kapilah kathakah katisutrabhrit || 80 ||
ਅਰਥ:स्वर-नाम आगे बढ़ते हैं: वे उपेन्द्र हैं, चन्द्र को मुकुट में धारण करने वाले; उन्नत मुख, उत्तुङ्ग, उदार, देवों के अग्रणी, ऊर्जस्वी, ऊहापोह से परे। ऋक्-यजुः-साम उनके नेत्र हैं; वे ऋद्धि-सिद्धि अर्पित करते हैं, सरल चित्त वालों को सहज सुलभ हैं, तीन ऋणों से छुड़ाते हैं। भक्तों के विघ्न लुप्त हो जाते हैं, देवद्रोहियों की शक्ति लुप्त हो जाती है। एकार-पीठ के मध्य एक पाद मोड़कर आसीन, समस्त दैत्य-श्री को कम्पित करने वाले, सब आश्रयों की वृद्धि करने वाले। ऐश्वर्य के निधि, इहलोक-परलोक दोनों के दाता, ऐरावत-से मुख वाले; ओङ्कार से वाच्य, स्वयं ओङ्कार, ओजस्वी, ओषधियों के पति; औदार्य के निधि, औन्नत्य में अनुपम; देवों और नागों के अङ्कुश, अङ्कुश के आकार में स्थित, और पदों के अन्त का विसर्ग 'अः' भी वही हैं। क-नामों में वे कमण्डलुधारी, कपर्दी, कलभ-मुख, कर्मसाक्षी, कर्मकर्ता और कर्म-अकर्म के फलदाता, कदम्ब-गोलक-आकार, कूष्माण्ड-गणों के नायक, करुणा-शरीर, कपिल, कथक, कटिसूत्रधारी हैं।
ਖਰ੍ਵਃ ਖਡ੍ਗਪ੍ਰਿਯਃ ਖਡ੍ਗਃ ਖਾਨ੍ਤਾਨ੍ਤਃਸ੍ਥਃ ਖਨਿਰ੍ਮਲਃ । ਖਲ੍ਵਾਟਸ਼੍ਰਿਙ੍ਗਨਿਲਯਃ ਖਟ੍ਵਾਙ੍ਗੀ ਖਦੁਰਾਸਦਃ ॥ 81 ॥ ਗੁਣਾਢ੍ਯੋ ਗਹਨੋ ਗਦ੍ਯੋ ਗਦ੍ਯਪਦ੍ਯਸੁਧਾਰ੍ਣਵਃ । ਗਦ੍ਯਗਾਨਪ੍ਰਿਯੋ ਗਰ੍ਜੋ ਗੀਤਗੀਰ੍ਵਾਣਪੂਰ੍ਵਜਃ ॥ 82 ॥ ਗੁਹ੍ਯਾਚਾਰਰਤੋ ਗੁਹ੍ਯੋ ਗੁਹ੍ਯਾਗਮਨਿਰੂਪਿਤਃ । ਗੁਹਾਸ਼ਯੋ ਗੁਡਾਬ੍ਧਿਸ੍ਥੋ ਗੁਰੁਗਮ੍ਯੋ ਗੁਰੁਰ੍ਗੁਰੁਃ ॥ 83 ॥ ਘਣ੍ਟਾਘਰ੍ਘਰਿਕਾਮਾਲੀ ਘਟਕੁਮ੍ਭੋ ਘਟੋਦਰਃ । ਙਕਾਰਵਾਚ੍ਯੋ ਙਾਕਾਰੋ ਙਕਾਰਾਕਾਰਸ਼ੁਣ੍ਡਭ੍ਰਿਤ੍ ॥ 84 ॥ ਚਣ੍ਡਸ਼੍ਚਣ੍ਡੇਸ਼੍ਵਰਸ਼੍ਚਣ੍ਡੀ ਚਣ੍ਡੇਸ਼ਸ਼੍ਚਣ੍ਡਵਿਕ੍ਰਮਃ । ਚਰਾਚਰਪਿਤਾ ਚਿਨ੍ਤਾਮਣਿਸ਼੍ਚਰ੍ਵਣਲਾਲਸਃ ॥ 85 ॥ ਛਨ੍ਦਸ਼੍ਛਨ੍ਦੋਦ੍ਭਵਸ਼੍ਛਨ੍ਦੋ ਦੁਰ੍ਲਕ੍ਸ਼੍ਯਸ਼੍ਛਨ੍ਦਵਿਗ੍ਰਹਃ । ਜਗਦ੍ਯੋਨਿਰ੍ਜਗਤ੍ਸਾਕ੍ਸ਼ੀ ਜਗਦੀਸ਼ੋ ਜਗਨ੍ਮਯਃ ॥ 86 ॥ ਜਪ੍ਯੋ ਜਪਪਰੋ ਜਾਪ੍ਯੋ ਜਿਹ੍ਵਾਸਿਂਹਾਸਨਪ੍ਰਭੁਃ । ਸ੍ਰਵਦ੍ਗਣ੍ਡੋਲ੍ਲਸਦ੍ਧਾਨਝਙ੍ਕਾਰਿਭ੍ਰਮਰਾਕੁਲਃ ॥ 87 ॥ ਟਙ੍ਕਾਰਸ੍ਫਾਰਸਂਰਾਵਸ਼੍ਟਙ੍ਕਾਰਮਣਿਨੂਪੁਰਃ । ਠਦ੍ਵਯੀਪਲ੍ਲਵਾਨ੍ਤਸ੍ਥਸਰ੍ਵਮਨ੍ਤ੍ਰੇਸ਼ੁ ਸਿਦ੍ਧਿਦਃ ॥ 88 ॥ ਡਿਣ੍ਡਿਮੁਣ੍ਡੋ ਡਾਕਿਨੀਸ਼ੋ ਡਾਮਰੋ ਡਿਣ੍ਡਿਮਪ੍ਰਿਯਃ । ਢਕ੍ਕਾਨਿਨਾਦਮੁਦਿਤੋ ਢੌਙ੍ਕੋ ਢੁਣ੍ਢਿਵਿਨਾਯਕਃ ॥ 89 ॥ ਤਤ੍ਤ੍ਵਾਨਾਂ ਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤਿਸ੍ਤਤ੍ਤ੍ਵਂ ਤਤ੍ਤ੍ਵਮ੍ਪਦਨਿਰੂਪਿਤਃ । ਤਾਰਕਾਨ੍ਤਰਸਂਸ੍ਥਾਨਸ੍ਤਾਰਕਸ੍ਤਾਰਕਾਨ੍ਤਕਃ ॥ 90 ॥
Kharvah khadgapriyah khadgah khantantahsthah khanirmalah | Khalvatashringanilayah khatvangi khadurasadah || 81 || Gunadhyo gahano gadyo gadyapadyasudharnavah | Gadyaganapriyo garjo gitagirvanapurvajah || 82 || Guhyachararato guhyo guhyagamanirupitah | Guhashayo gudabdhistho gurugamyo gururguruh || 83 || Ghantaghargharikamali ghatakumbho ghatodarah | Nakaravachyo nakaro nakarakarashundabhrit || 84 || Chandashchandeshvarashchandi chandeshashchandavikramah | Characharapita chintamanishcharvanalalasah || 85 || Chhandashchhandodbhavashchhando durlakshyashchhandavigrahah | Jagadyonirjagatsakshi jagadisho jaganmayah || 86 || Japyo japaparo japyo jihvasimhasanaprabhuh | Sravadgandollasaddhanajhankaribhramarakulah || 87 || Tankaraspharasamravashtankaramaninupurah | Thadvayipallavantasthasarvamantreshu siddhidah || 88 || Dindimundo dakinisho damaro dindimapriyah | Dhakkaninadamudito dhaunko dhundhivinayakah || 89 || Tattvanam prakritistattvam tattvampadanirupitah | Tarakantarasamsthanastarakastarakantakah || 90 ||
ਅਰਥ:अब माला व्यञ्जनों से चलती है: ख से वे खर्व, खड्गप्रिय, खट्वाङ्गी, दुरासद हैं; ग से गुणाढ्य, गहन, गद्य-पद्य-सुधा के सागर, गान-प्रिय, गीत-गन्धर्वों के पूर्वज, गुह्य आचारों में रत, गुह्य आगमों में निरूपित, हृदय-गुहा में शयन करने वाले, गुरुओं के भी गुरु। घ से घण्टा-घर्घरिका की माला वाले, घट-से कुम्भ और घट-से उदर वाले; ङ से ङकार-वाच्य, जिनकी सूँड़ ङकार के आकार की है। च से चण्ड, चण्डेश्वर, चण्डविक्रम, चराचर के पिता, चिन्तामणि, चर्वण के लोभी; छ से छन्द और छन्दों के उद्भव; ज से जगद्योनि, जगत्साक्षी, जगदीश, जगन्मय, जप्य, जाप्य, जिह्वा-सिंहासन के प्रभु — बहते गण्ड-मद पर गुञ्जते भ्रमरों से घिरे। ट-ठ से टङ्कार भरते मणि-नूपुर और दोनों ठकारों के मध्य सब मन्त्रों में सिद्धिदाता; ड-ढ से डाकिनियों के ईश, डमरु-प्रिय, ढक्का-निनाद से मुदित ढुण्ढि-विनायक। त से वे तत्त्वों की प्रकृति और स्वयं तत्त्व हैं, 'तत् त्वम्' पद से निरूपित, तारों के मध्य विराजमान, तारक (उद्धारक) और तारकासुर के अन्तक।
ਸ੍ਥਾਣੁਃ ਸ੍ਥਾਣੁਪ੍ਰਿਯਃ ਸ੍ਥਾਤਾ ਸ੍ਥਾਵਰਂ ਜਙ੍ਗਮਂ ਜਗਤ੍ । ਦਕ੍ਸ਼ਯਜ੍ਞਪ੍ਰਮਥਨੋ ਦਾਤਾ ਦਾਨਂ ਦਮੋ ਦਯਾ ॥ 91 ॥ ਦਯਾਵਾਨ੍ਦਿਵ੍ਯਵਿਭਵੋ ਦਣ੍ਡਭ੍ਰਿਦ੍ਦਣ੍ਡਨਾਯਕਃ । ਦਨ੍ਤਪ੍ਰਭਿਨ੍ਨਾਭ੍ਰਮਾਲੋ ਦੈਤ੍ਯਵਾਰਣਦਾਰਣਃ ॥ 92 ॥ ਦਂਸ਼੍ਟ੍ਰਾਲਗ੍ਨਦ੍ਵੀਪਘਟੋ ਦੇਵਾਰ੍ਥਨ੍ਰਿਗਜਾਕ੍ਰਿਤਿਃ । ਧਨਂ ਧਨਪਤੇਰ੍ਬਨ੍ਧੁਰ੍ਧਨਦੋ ਧਰਣੀਧਰਃ ॥ 93 ॥ ਧ੍ਯਾਨੈਕਪ੍ਰਕਟੋ ਧ੍ਯੇਯੋ ਧ੍ਯਾਨਂ ਧ੍ਯਾਨਪਰਾਯਣਃ । ਧ੍ਵਨਿਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤਿਚੀਤ੍ਕਾਰੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਣ੍ਡਾਵਲਿਮੇਖਲਃ ॥ 94 ॥ ਨਨ੍ਦ੍ਯੋ ਨਨ੍ਦਿਪ੍ਰਿਯੋ ਨਾਦੋ ਨਾਦਮਧ੍ਯਪ੍ਰਤਿਸ਼੍ਠਿਤਃ । ਨਿਸ਼੍ਕਲੋ ਨਿਰ੍ਮਲੋ ਨਿਤ੍ਯੋ ਨਿਤ੍ਯਾਨਿਤ੍ਯੋ ਨਿਰਾਮਯਃ ॥ 95 ॥ ਪਰਂ ਵ੍ਯੋਮ ਪਰਂ ਧਾਮ ਪਰਮਾਤ੍ਮਾ ਪਰਂ ਪਦਮ੍ ॥ 96 ॥ ਪਰਾਤ੍ਪਰਃ ਪਸ਼ੁਪਤਿਃ ਪਸ਼ੁਪਾਸ਼ਵਿਮੋਚਨਃ । ਪੂਰ੍ਣਾਨਨ੍ਦਃ ਪਰਾਨਨ੍ਦਃ ਪੁਰਾਣਪੁਰੁਸ਼ੋਤ੍ਤਮਃ ॥ 97 ॥ ਪਦ੍ਮਪ੍ਰਸਨ੍ਨਵਦਨਃ ਪ੍ਰਣਤਾਜ੍ਞਾਨਨਾਸ਼ਨਃ । ਪ੍ਰਮਾਣਪ੍ਰਤ੍ਯਯਾਤੀਤਃ ਪ੍ਰਣਤਾਰ੍ਤਿਨਿਵਾਰਣਃ ॥ 98 ॥ ਫਣਿਹਸ੍ਤਃ ਫਣਿਪਤਿਃ ਫੂਤ੍ਕਾਰਃ ਫਣਿਤਪ੍ਰਿਯਃ । ਬਾਣਾਰ੍ਚਿਤਾਙ੍ਘ੍ਰਿਯੁਗਲੋ ਬਾਲਕੇਲਿਕੁਤੂਹਲੀ । ਬ੍ਰਹ੍ਮ ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਰ੍ਚਿਤਪਦੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਚਾਰੀ ਬ੍ਰਿਹਸ੍ਪਤਿਃ ॥ 99 ॥ ਬ੍ਰਿਹਤ੍ਤਮੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਪਰੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਣ੍ਯੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਤ੍ਪ੍ਰਿਯਃ । ਬ੍ਰਿਹਨ੍ਨਾਦਾਗ੍ਰ੍ਯਚੀਤ੍ਕਾਰੋ ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਣ੍ਡਾਵਲਿਮੇਖਲਃ ॥ 100 ॥
Sthanuh sthanupriyah sthata sthavaram jangamam jagat | Dakshayajnapramathano data danam damo daya || 91 || Dayavandivyavibhavo dandabhriddandanayakah | Dantaprabhinnabhramalo daityavaranadaranah || 92 || Damshtralagnadvipaghato devarthanrigajakritih | Dhanam dhanapaterbandhurdhanado dharanidharah || 93 || Dhyanaikaprakato dhyeyo dhyanam dhyanaparayanah | Dhvaniprakritichitkaro brahmandavalimekhalah || 94 || Nandyo nandipriyo nado nadamadhyapratishthitah | Nishkalo nirmalo nityo nityanityo niramayah || 95 || Param vyoma param dhama paramatma param padam || 96 || Paratparah pashupatih pashupashavimochanah | Purnanandah paranandah puranapurushottamah || 97 || Padmaprasannavadanah pranatajnananashanah | Pramanapratyayatitah pranatartinivaranah || 98 || Phanihastah phanipatih phutkarah phanitapriyah | Banarchitanghriyugalo balakelikutuhali | Brahma brahmarchitapado brahmachari brihaspatih || 99 || Brihattamo brahmaparo brahmanyo brahmavitpriyah | Brihannadagryachitkaro brahmandavalimekhalah || 100 ||
ਅਰਥ:वे स्थाणु हैं और स्थाणु (शिव) के प्रिय, स्थावर-जङ्गम जगत स्वयं; दक्ष-यज्ञ के प्रमथन; द से दाता, दान, दम और दया; दयावान, दिव्य विभव वाले, दण्डधारी दण्डनायक, दन्त से मेघमाला बेधने वाले, दैत्यों के गज-विदारक, जिनकी दंष्ट्रा में द्वीपों के घट टँगे हैं, देवों के लिए नर-गज आकृति धारण करने वाले। ध से वे धन और धनपति कुबेर के बन्धु, धनद, धरणीधर हैं; ध्यान मात्र से प्रकट, स्वयं ध्येय, ध्यान और ध्यान-परायण; उनकी चीत्कार ध्वनि की प्रकृति है, ब्रह्माण्डों की पंक्ति उनकी मेखला। न से नन्द्य, नादमध्य में प्रतिष्ठित नाद, निष्कल, निर्मल, नित्य, नित्य-अनित्य से परे, निरामय। प से परम व्योम, परम धाम, परमात्मा, परम पद, परात्पर; पशुओं को पाश से छुड़ाने वाले पशुपति; पूर्णानन्द, परानन्द, पुराण-पुरुषोत्तम; प्रसन्न कमल-मुख, प्रणतों का अज्ञान नष्ट करने वाले, प्रमाण-प्रत्यय से अतीत, प्रणतों की पीड़ा हरने वाले। फ-ब से फणि-हस्त, फणिपति, फूत्कार, बाण से अर्चित चरण, बाल-क्रीड़ा के कुतूहली; वे स्वयं ब्रह्म हैं, ब्रह्मा से अर्चित पद, ब्रह्मचारी, बृहस्पति, बृहत्तम, ब्रह्मज्ञों के प्रिय।
ਭ੍ਰੂਕ੍ਸ਼ੇਪਦਤ੍ਤਲਕ੍ਸ਼੍ਮੀਕੋ ਭਰ੍ਗੋ ਭਦ੍ਰੋ ਭਯਾਪਹਃ । ਭਗਵਾਨ੍ ਭਕ੍ਤਿਸੁਲਭੋ ਭੂਤਿਦੋ ਭੂਤਿਭੂਸ਼ਣਃ ॥ 101 ॥ ਭਵ੍ਯੋ ਭੂਤਾਲਯੋ ਭੋਗਦਾਤਾ ਭ੍ਰੂਮਧ੍ਯਗੋਚਰਃ । ਮਨ੍ਤ੍ਰੋ ਮਨ੍ਤ੍ਰਪਤਿਰ੍ਮਨ੍ਤ੍ਰੀ ਮਦਮਤ੍ਤੋ ਮਨੋ ਮਯਃ ॥ 102 ॥ ਮੇਖਲਾਹੀਸ਼੍ਵਰੋ ਮਨ੍ਦਗਤਿਰ੍ਮਨ੍ਦਨਿਭੇਕ੍ਸ਼ਣਃ । ਮਹਾਬਲੋ ਮਹਾਵੀਰ੍ਯੋ ਮਹਾਪ੍ਰਾਣੋ ਮਹਾਮਨਾਃ ॥ 103 ॥ ਯਜ੍ਞੋ ਯਜ੍ਞਪਤਿਰ੍ਯਜ੍ਞਗੋਪ੍ਤਾ ਯਜ੍ਞਫਲਪ੍ਰਦਃ । ਯਸ਼ਸ੍ਕਰੋ ਯੋਗਗਮ੍ਯੋ ਯਾਜ੍ਞਿਕੋ ਯਾਜਕਪ੍ਰਿਯਃ ॥ 104 ॥ ਰਸੋ ਰਸਪ੍ਰਿਯੋ ਰਸ੍ਯੋ ਰਞ੍ਜਕੋ ਰਾਵਣਾਰ੍ਚਿਤਃ । ਰਾਜ੍ਯਰਕ੍ਸ਼ਾਕਰੋ ਰਤ੍ਨਗਰ੍ਭੋ ਰਾਜ੍ਯਸੁਖਪ੍ਰਦਃ ॥ 105 ॥ ਲਕ੍ਸ਼ੋ ਲਕ੍ਸ਼ਪਤਿਰ੍ਲਕ੍ਸ਼੍ਯੋ ਲਯਸ੍ਥੋ ਲਡ੍ਡੁਕਪ੍ਰਿਯਃ । ਲਾਸਪ੍ਰਿਯੋ ਲਾਸ੍ਯਪਰੋ ਲਾਭਕ੍ਰਿਲ੍ਲੋਕਵਿਸ਼੍ਰੁਤਃ ॥ 106 ॥ ਵਰੇਣ੍ਯੋ ਵਹ੍ਨਿਵਦਨੋ ਵਨ੍ਦ੍ਯੋ ਵੇਦਾਨ੍ਤਗੋਚਰਃ । ਵਿਕਰ੍ਤਾ ਵਿਸ਼੍ਵਤਸ਼੍ਚਕ੍ਸ਼ੁਰ੍ਵਿਧਾਤਾ ਵਿਸ਼੍ਵਤੋਮੁਖਃ ॥ 107 ॥ ਵਾਮਦੇਵੋ ਵਿਸ਼੍ਵਨੇਤਾ ਵਜ੍ਰਿਵਜ੍ਰਨਿਵਾਰਣਃ । ਵਿਵਸ੍ਵਦ੍ਬਨ੍ਧਨੋ ਵਿਸ਼੍ਵਾਧਾਰੋ ਵਿਸ਼੍ਵੇਸ਼੍ਵਰੋ ਵਿਭੁਃ ॥ 108 ॥ ਸ਼ਬ੍ਦਬ੍ਰਹ੍ਮ ਸ਼ਮਪ੍ਰਾਪ੍ਯਃ ਸ਼ਮ੍ਭੁਸ਼ਕ੍ਤਿਗਣੇਸ਼੍ਵਰਃ । ਸ਼ਾਸ੍ਤਾ ਸ਼ਿਖਾਗ੍ਰਨਿਲਯਃ ਸ਼ਰਣ੍ਯਃ ਸ਼ਮ੍ਬਰੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 109 ॥ ਸ਼ਡ੍ਰਿਤੁਕੁਸੁਮਸ੍ਰਗ੍ਵੀ ਸ਼ਡਾਧਾਰਃ ਸ਼ਡਕ੍ਸ਼ਰਃ । ਸਂਸਾਰਵੈਦ੍ਯਃ ਸਰ੍ਵਜ੍ਞਃ ਸਰ੍ਵਭੇਸ਼ਜਭੇਸ਼ਜਮ੍ ॥ 110 ॥
Bhrukshepadattalakshmiko bhargo bhadro bhayapahah | Bhagavan bhaktisulabho bhutido bhutibhushanah || 101 || Bhavyo bhutalayo bhogadata bhrumadhyagocharah | Mantro mantrapatirmantri madamatto mano mayah || 102 || Mekhalahishvaro mandagatirmandanibhekshanah | Mahabalo mahaviryo mahaprano mahamanah || 103 || Yajno yajnapatiryajnagopta yajnaphalapradah | Yashaskaro yogagamyo yajniko yajakapriyah || 104 || Raso rasapriyo rasyo ranjako ravanarchitah | Rajyarakshakaro ratnagarbho rajyasukhapradah || 105 || Laksho lakshapatirlakshyo layastho laddukapriyah | Lasapriyo lasyaparo labhakrillokavishrutah || 106 || Varenyo vahnivadano vandyo vedantagocharah | Vikarta vishvatashchakshurvidhata vishvatomukhah || 107 || Vamadevo vishvaneta vajrivajranivaranah | Vivasvadbandhano vishvadharo vishveshvaro vibhuh || 108 || Shabdabrahma shamaprapyah shambhushaktiganeshvarah | Shasta shikhagranilayah sharanyah shambareshvarah || 109 || Shadritukusumasragvi shadadharah shadaksharah | Samsaravaidyah sarvajnah sarvabheshajabheshajam || 110 ||
ਅਰਥ:भ से वे भ्रू-क्षेप मात्र से लक्ष्मी देते हैं — भर्ग, भद्र, भय हरने वाले, भगवान, भक्ति से सुलभ, भूति देने और भूति से भूषित, भव्य, भूतों के आलय, भोगदाता, भ्रूमध्य में गोचर। म से मन्त्र, मन्त्रपति, मन्त्री, मद-मत्त, मनोमय; मेखला के सर्पों के ईश्वर, मन्द गति और कोमल दृष्टि वाले; महाबल, महावीर्य, महाप्राण, महामना। य से यज्ञ, यज्ञपति, यज्ञ के गोप्ता और फलदाता, यशस्कर, योगगम्य, याज्ञिक, याजक-प्रिय। र से रस, रसप्रिय, रञ्जक, रावण से अर्चित, राज्य की रक्षा करने वाले, रत्नगर्भ, राज्य-सुखप्रद। ल से लक्ष और लक्षपति, लक्ष्य, लय में स्थित — और प्रसिद्ध लड्डुकप्रिय, लास्य-प्रिय, लाभ कराने वाले, लोक-विश्रुत। व से वरेण्य, वह्निवदन, वन्द्य, वेदान्त-गोचर, विश्वतश्चक्षु, विधाता, विश्वतोमुख, वामदेव, विश्वनेता, वज्र-निवारक, विश्वाधार, विश्वेश्वर, विभु। श से शब्दब्रह्म, शम से प्राप्य, शम्भु-शक्ति के गणेश्वर, शास्ता, शिखाग्र-निवासी, शरण्य, शम्बरेश्वर। ष से षड्-ऋतुओं के पुष्पों की माला वाले, षडाधार, षडक्षर; और स से संसार के वैद्य, सर्वज्ञ, सब औषधियों की औषधि।
ਸ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਸ੍ਥਿਤਿਲਯਕ੍ਰੀਡਃ ਸੁਰਕੁਞ੍ਜਰਭੇਦਕਃ । ਸਿਨ੍ਦੂਰਿਤਮਹਾਕੁਮ੍ਭਃ ਸਦਸਦ੍ਭਕ੍ਤਿਦਾਯਕਃ ॥ 111 ॥ ਸਾਕ੍ਸ਼ੀ ਸਮੁਦ੍ਰਮਥਨਃ ਸ੍ਵਯਂਵੇਦ੍ਯਃ ਸ੍ਵਦਕ੍ਸ਼ਿਣਃ । ਸ੍ਵਤਨ੍ਤ੍ਰਃ ਸਤ੍ਯਸਙ੍ਕਲ੍ਪਃ ਸਾਮਗਾਨਰਤਃ ਸੁਖੀ ॥ 112 ॥ ਹਂਸੋ ਹਸ੍ਤਿਪਿਸ਼ਾਚੀਸ਼ੋ ਹਵਨਂ ਹਵ੍ਯਕਵ੍ਯਭੁਕ੍ । ਹਵ੍ਯਂ ਹੁਤਪ੍ਰਿਯੋ ਹ੍ਰਿਸ਼੍ਟੋ ਹ੍ਰਿਲ੍ਲੇਖਾਮਨ੍ਤ੍ਰਮਧ੍ਯਗਃ ॥ 113 ॥ ਕ੍ਸ਼ੇਤ੍ਰਾਧਿਪਃ ਕ੍ਸ਼ਮਾਭਰ੍ਤਾ ਕ੍ਸ਼ਮਾਕ੍ਸ਼ਮਪਰਾਯਣਃ । ਕ੍ਸ਼ਿਪ੍ਰਕ੍ਸ਼ੇਮਕਰਃ ਕ੍ਸ਼ੇਮਾਨਨ੍ਦਃ ਕ੍ਸ਼ੋਣੀਸੁਰਦ੍ਰੁਮਃ ॥ 114 ॥ ਧਰ੍ਮਪ੍ਰਦੋऽਰ੍ਥਦਃ ਕਾਮਦਾਤਾ ਸੌਭਾਗ੍ਯਵਰ੍ਧਨਃ । ਵਿਦ੍ਯਾਪ੍ਰਦੋ ਵਿਭਵਦੋ ਭੁਕ੍ਤਿਮੁਕ੍ਤਿਫਲਪ੍ਰਦਃ ॥ 115 ॥ ਆਭਿਰੂਪ੍ਯਕਰੋ ਵੀਰਸ਼੍ਰੀਪ੍ਰਦੋ ਵਿਜਯਪ੍ਰਦਃ । ਸਰ੍ਵਵਸ਼੍ਯਕਰੋ ਗਰ੍ਭਦੋਸ਼ਹਾ ਪੁਤ੍ਰਪੌਤ੍ਰਦਃ ॥ 116 ॥ ਮੇਧਾਦਃ ਕੀਰ੍ਤਿਦਃ ਸ਼ੋਕਹਾਰੀ ਦੌਰ੍ਭਾਗ੍ਯਨਾਸ਼ਨਃ । ਪ੍ਰਤਿਵਾਦਿਮੁਖਸ੍ਤਮ੍ਭੋ ਰੁਸ਼੍ਟਚਿਤ੍ਤਪ੍ਰਸਾਦਨਃ ॥ 117 ॥ ਪਰਾਭਿਚਾਰਸ਼ਮਨੋ ਦੁਃਖਹਾ ਬਨ੍ਧਮੋਕ੍ਸ਼ਦਃ । ਲਵਸ੍ਤ੍ਰੁਟਿਃ ਕਲਾ ਕਾਸ਼੍ਠਾ ਨਿਮੇਸ਼ਸ੍ਤਤ੍ਪਰਕ੍ਸ਼ਣਃ ॥ 118 ॥ ਘਟੀ ਮੁਹੂਰ੍ਤਃ ਪ੍ਰਹਰੋ ਦਿਵਾ ਨਕ੍ਤਮਹਰ੍ਨਿਸ਼ਮ੍ । ਪਕ੍ਸ਼ੋ ਮਾਸਰ੍ਤ੍ਵਯਨਾਬ੍ਦਯੁਗਂ ਕਲ੍ਪੋ ਮਹਾਲਯਃ ॥ 119 ॥ ਰਾਸ਼ਿਸ੍ਤਾਰਾ ਤਿਥਿਰ੍ਯੋਗੋ ਵਾਰਃ ਕਰਣਮਂਸ਼ਕਮ੍ । ਲਗ੍ਨਂ ਹੋਰਾ ਕਾਲਚਕ੍ਰਂ ਮੇਰੁਃ ਸਪ੍ਤਰ੍ਸ਼ਯੋ ਧ੍ਰੁਵਃ ॥ 120 ॥
Srishtisthitilayakridah surakunjarabhedakah | Sinduritamahakumbhah sadasadbhaktidayakah || 111 || Sakshi samudramathanah svayamvedyah svadakshinah | Svatantrah satyasankalpah samaganaratah sukhi || 112 || Hamso hastipishachisho havanam havyakavyabhuk | Havyam hutapriyo hrishto hrillekhamantramadhyagah || 113 || Kshetradhipah kshamabharta kshamakshamaparayanah | Kshiprakshemakarah kshemanandah kshonisuradrumah || 114 || Dharmapradorthadah kamadata saubhagyavardhanah | Vidyaprado vibhavado bhuktimuktiphalapradah || 115 || Abhirupyakaro virashriprado vijayapradah | Sarvavashyakaro garbhadoshaha putrapautradah || 116 || Medhadah kirtidah shokahari daurbhagyanashanah | Prativadimukhastambho rushtachittaprasadanah || 117 || Parabhicharashamano duhkhaha bandhamokshadah | Lavastrutih kala kashtha nimeshastatparakshanah || 118 || Ghati muhurtah praharo diva naktamaharnisham | Paksho masartvayanabdayugam kalpo mahalayah || 119 || Rashistara tithiryogo varah karanamamshakam | Lagnam hora kalachakram meruh saptarshayo dhruvah || 120 ||
ਅਰਥ:वे सृष्टि-स्थिति-लय की क्रीड़ा करते हैं, देव-गज (ऐरावत) के भेदक हैं, सिन्दूर से रँगे महाकुम्भ (गण्डस्थल) वाले, सत्-असत् दोनों में भक्ति देने वाले। साक्षी, समुद्र-मथन, स्वयंवेद्य, स्वदक्षिण, स्वतन्त्र, सत्यसङ्कल्प, सामगान में रत, सुखी। ह से वे हंस हैं, हस्ति-पिशाची के ईश, स्वयं हवन और हव्य-कव्य के भोक्ता, हव्य, हुत-प्रिय, हृष्ट, हृल्लेखा-मन्त्र के मध्य विराजमान। क्ष से क्षेत्राधिप, क्षमा (पृथ्वी) के भर्ता, क्षमा-परायण, क्षिप्र क्षेमकारी, क्षेमानन्द, पृथ्वी पर देवों के कल्पवृक्ष। फिर दाता-नाम: धर्मप्रद, अर्थद, कामदाता, सौभाग्यवर्धन, विद्याप्रद, विभवद, भुक्ति-मुक्ति-फलप्रद; सौन्दर्य, वीरश्री और विजय देने वाले, सर्ववशकारी, गर्भदोष हरने वाले, पुत्र-पौत्रद, मेधाद, कीर्तिद, शोकहारी, दौर्भाग्यनाशन; प्रतिवादी का मुख स्तम्भित करने वाले, रुष्ट चित्त को प्रसन्न करने वाले, पर-अभिचार शमन करने वाले, दुःखहर, बन्ध-मोक्षद। और तब काल स्वयं उनका शरीर बन जाता है: लव, त्रुटि, कला, काष्ठा, निमेष, तत्पर, क्षण, घटी, मुहूर्त, प्रहर, दिन-रात, पक्ष, मास, ऋतु, अयन, वर्ष, युग, कल्प, महालय; राशि, तारा, तिथि, योग, वार, करण, अंशक, लग्न, होरा, कालचक्र, मेरु, सप्तर्षि और ध्रुव।
ਰਾਹੁਰ੍ਮਨ੍ਦਃ ਕਵਿਰ੍ਜੀਵੋ ਬੁਧੋ ਭੌਮਃ ਸ਼ਸ਼ੀ ਰਵਿਃ । ਕਾਲਃ ਸ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਃ ਸ੍ਥਿਤਿਰ੍ਵਿਸ਼੍ਵਂ ਸ੍ਥਾਵਰਂ ਜਙ੍ਗਮਂ ਜਗਤ੍ ॥ 121 ॥ ਭੂਰਾਪੋऽਗ੍ਨਿਰ੍ਮਰੁਦ੍ਵ੍ਯੋਮਾਹਙ੍ਕ੍ਰਿਤਿਃ ਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤਿਃ ਪੁਮਾਨ੍ । ਬ੍ਰਹ੍ਮਾ ਵਿਸ਼੍ਣੁਃ ਸ਼ਿਵੋ ਰੁਦ੍ਰ ਈਸ਼ਃ ਸ਼ਕ੍ਤਿਃ ਸਦਾਸ਼ਿਵਃ ॥ 122 ॥ ਤ੍ਰਿਦਸ਼ਾਃ ਪਿਤਰਃ ਸਿਦ੍ਧਾ ਯਕ੍ਸ਼ਾ ਰਕ੍ਸ਼ਾਂਸਿ ਕਿਨ੍ਨਰਾਃ । ਸਿਦ੍ਧਵਿਦ੍ਯਾਧਰਾ ਭੂਤਾ ਮਨੁਸ਼੍ਯਾਃ ਪਸ਼ਵਃ ਖਗਾਃ ॥ 123 ॥ ਸਮੁਦ੍ਰਾਃ ਸਰਿਤਃ ਸ਼ੈਲਾ ਭੂਤਂ ਭਵ੍ਯਂ ਭਵੋਦ੍ਭਵਃ । ਸਾਙ੍ਖ੍ਯਂ ਪਾਤਞ੍ਜਲਂ ਯੋਗਂ ਪੁਰਾਣਾਨਿ ਸ਼੍ਰੁਤਿਃ ਸ੍ਮ੍ਰਿਤਿਃ ॥ 124 ॥ ਵੇਦਾਙ੍ਗਾਨਿ ਸਦਾਚਾਰੋ ਮੀਮਾਂਸਾ ਨ੍ਯਾਯਵਿਸ੍ਤਰਃ । ਆਯੁਰ੍ਵੇਦੋ ਧਨੁਰ੍ਵੇਦੋ ਗਾਨ੍ਧਰ੍ਵਂ ਕਾਵ੍ਯਨਾਟਕਮ੍ ॥ 125 ॥ ਵੈਖਾਨਸਂ ਭਾਗਵਤਂ ਮਾਨੁਸ਼ਂ ਪਾਞ੍ਚਰਾਤ੍ਰਕਮ੍ । ਸ਼ੈਵਂ ਪਾਸ਼ੁਪਤਂ ਕਾਲਾਮੁਖਮ੍ਭੈਰਵਸ਼ਾਸਨਮ੍ ॥ 126 ॥ ਸ਼ਾਕ੍ਤਂ ਵੈਨਾਯਕਂ ਸੌਰਂ ਜੈਨਮਾਰ੍ਹਤਸਂਹਿਤਾ । ਸਦਸਦ੍ਵ੍ਯਕ੍ਤਮਵ੍ਯਕ੍ਤਂ ਸਚੇਤਨਮਚੇਤਨਮ੍ ॥ 127 ॥ ਬਨ੍ਧੋ ਮੋਕ੍ਸ਼ਃ ਸੁਖਂ ਭੋਗੋ ਯੋਗਃ ਸਤ੍ਯਮਣੁਰ੍ਮਹਾਨ੍ । ਸ੍ਵਸ੍ਤਿ ਹੁਮ੍ਫਟ੍ ਸ੍ਵਧਾ ਸ੍ਵਾਹਾ ਸ਼੍ਰੌਸ਼ਟ੍ ਵੌਸ਼ਟ੍ ਵਸ਼ਣ੍ ਨਮਃ 128 ॥ ਜ੍ਞਾਨਂ ਵਿਜ੍ਞਾਨਮਾਨਨ੍ਦੋ ਬੋਧਃ ਸਂਵਿਤ੍ਸਮੋऽਸਮਃ । ਏਕ ਏਕਾਕ੍ਸ਼ਰਾਧਾਰ ਏਕਾਕ੍ਸ਼ਰਪਰਾਯਣਃ ॥ 129 ॥ ਏਕਾਗ੍ਰਧੀਰੇਕਵੀਰ ਏਕੋऽਨੇਕਸ੍ਵਰੂਪਧ੍ਰਿਕ੍ । ਦ੍ਵਿਰੂਪੋ ਦ੍ਵਿਭੁਜੋ ਦ੍ਵ੍ਯਕ੍ਸ਼ੋ ਦ੍ਵਿਰਦੋ ਦ੍ਵੀਪਰਕ੍ਸ਼ਕਃ ॥ 130 ॥
Rahurmandah kavirjivo budho bhaumah shashi ravih | Kalah srishtih sthitirvishvam sthavaram jangamam jagat || 121 || Bhurapognirmarudvyomahankritih prakritih puman | Brahma vishnuh shivo rudra ishah shaktih sadashivah || 122 || Tridashah pitarah siddha yaksha rakshamsi kinnarah | Siddhavidyadhara bhuta manushyah pashavah khagah || 123 || Samudrah saritah shaila bhutam bhavyam bhavodbhavah | Sankhyam patanjalam yogam puranani shrutih smritih || 124 || Vedangani sadacharo mimamsa nyayavistarah | Ayurvedo dhanurvedo gandharvam kavyanatakam || 125 || Vaikhanasam bhagavatam manusham pancharatrakam | Shaivam pashupatam kalamukhambhairavashasanam || 126 || Shaktam vainayakam sauram jainamarhatasamhita | Sadasadvyaktamavyaktam sachetanamachetanam || 127 || Bandho mokshah sukham bhogo yogah satyamanurmahan | Svasti humphat svadha svaha shraushat vaushat vashan namah 128 || Jnanam vijnanamanando bodhah samvitsamosamah | Eka ekaksharadhara ekaksharaparayanah || 129 || Ekagradhirekavira ekonekasvarupadhrik | Dvirupo dvibhujo dvyaksho dvirado dviparakshakah || 130 ||
ਅਰਥ:ब्रह्माण्ड-गणना आगे बढ़ती है: वे राहु और शनि हैं, शुक्र और बृहस्पति, बुध, मङ्गल, चन्द्र और सूर्य; काल, सृष्टि, स्थिति, स्थावर-जङ्गम विश्व; भूमि, जल, अग्नि, वायु, आकाश, अहङ्कार, प्रकृति और पुरुष; ब्रह्मा, विष्णु, शिव, रुद्र, ईश, शक्ति, सदाशिव; देवगण, पितर, सिद्ध, यक्ष, राक्षस, किन्नर, विद्याधर, भूत, मनुष्य, पशु, पक्षी; समुद्र, नदियाँ, पर्वत, भूत-भविष्य और भव के उद्भव। वे ज्ञान का हर मार्ग हैं: सांख्य, पातञ्जल योग, पुराण, श्रुति, स्मृति, वेदाङ्ग, सदाचार, मीमांसा, न्याय का विस्तार, आयुर्वेद, धनुर्वेद, गान्धर्व, काव्य-नाटक, और हर शासन — वैखानस, भागवत, मानुष, पाञ्चरात्र, शैव, पाशुपत, कालामुख, भैरव, शाक्त, वैनायक, सौर और जैन-आर्हत संहिता। वे सत्-असत्, व्यक्त-अव्यक्त, सचेतन-अचेतन, बन्ध और मोक्ष, सुख, भोग, योग, सत्य, अणु और महान हैं; स्वस्ति, हुम्, फट्, स्वधा, स्वाहा, श्रौषट्, वौषट्, वषट् और नमः — ये यज्ञ-घोष भी वही हैं; ज्ञान, विज्ञान, आनन्द, बोध, संवित्। और फिर संख्या-नाम आरम्भ होते हैं: एक, एकाक्षर के आधार, एकाग्रधी, एकवीर — एक होकर अनेक रूप धारण करने वाले; और द्वि: द्विरूप, द्विभुज, द्व्यक्ष, द्विरद, द्वीप-रक्षक।
ਦ੍ਵੈਮਾਤੁਰੋ ਦ੍ਵਿਵਦਨੋ ਦ੍ਵਨ੍ਦ੍ਵਹੀਨੋ ਦ੍ਵਯਾਤਿਗਃ । ਤ੍ਰਿਧਾਮਾ ਤ੍ਰਿਕਰਸ੍ਤ੍ਰੇਤਾ ਤ੍ਰਿਵਰ੍ਗਫਲਦਾਯਕਃ ॥ 131 ॥ ਤ੍ਰਿਗੁਣਾਤ੍ਮਾ ਤ੍ਰਿਲੋਕਾਦਿਸ੍ਤ੍ਰਿਸ਼ਕ੍ਤੀਸ਼ਸ੍ਤ੍ਰਿਲੋਚਨਃ । ਚਤੁਰ੍ਵਿਧਵਚੋਵ੍ਰਿਤ੍ਤਿਪਰਿਵ੍ਰਿਤ੍ਤਿਪ੍ਰਵਰ੍ਤਕਃ ॥ 132 ॥ ਚਤੁਰ੍ਬਾਹੁਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਦਨ੍ਤਸ਼੍ਚਤੁਰਾਤ੍ਮਾ ਚਤੁਰ੍ਭੁਜਃ । ਚਤੁਰ੍ਵਿਧੋਪਾਯਮਯਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਵਰ੍ਣਾਸ਼੍ਰਮਾਸ਼੍ਰਯਃ 133 ॥ ਚਤੁਰ੍ਥੀਪੂਜਨਪ੍ਰੀਤਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਥੀਤਿਥਿਸਮ੍ਭਵਃ ॥ ਪਞ੍ਚਾਕ੍ਸ਼ਰਾਤ੍ਮਾ ਪਞ੍ਚਾਤ੍ਮਾ ਪਞ੍ਚਾਸ੍ਯਃ ਪਞ੍ਚਕ੍ਰਿਤ੍ਤਮਃ ॥ 134 ॥ ਪਞ੍ਚਾਧਾਰਃ ਪਞ੍ਚਵਰ੍ਣਃ ਪਞ੍ਚਾਕ੍ਸ਼ਰਪਰਾਯਣਃ । ਪਞ੍ਚਤਾਲਃ ਪਞ੍ਚਕਰਃ ਪਞ੍ਚਪ੍ਰਣਵਮਾਤ੍ਰਿਕਃ ॥ 135 ॥ ਪਞ੍ਚਬ੍ਰਹ੍ਮਮਯਸ੍ਫੂਰ੍ਤਿਃ ਪਞ੍ਚਾਵਰਣਵਾਰਿਤਃ । ਪਞ੍ਚਭਕ੍ਸ਼ਪ੍ਰਿਯਃ ਪਞ੍ਚਬਾਣਃ ਪਞ੍ਚਸ਼ਿਖਾਤ੍ਮਕਃ ॥ 136 ॥ ਸ਼ਟ੍ਕੋਣਪੀਠਃ ਸ਼ਟ੍ਚਕ੍ਰਧਾਮਾ ਸ਼ਡ੍ਗ੍ਰਨ੍ਥਿਭੇਦਕਃ । ਸ਼ਡਙ੍ਗਧ੍ਵਾਨ੍ਤਵਿਧ੍ਵਂਸੀ ਸ਼ਡਙ੍ਗੁਲਮਹਾਹ੍ਰਦਃ ॥ 137 ॥ ਸ਼ਣ੍ਮੁਖਃ ਸ਼ਣ੍ਮੁਖਭ੍ਰਾਤਾ ਸ਼ਟ੍ਸ਼ਕ੍ਤਿਪਰਿਵਾਰਿਤਃ । ਸ਼ਡ੍ਵੈਰਿਵਰ੍ਗਵਿਧ੍ਵਂਸੀ ਸ਼ਡੂਰ੍ਮਿਭਯਭਞ੍ਜਨਃ ॥ 138 ॥ ਸ਼ਟ੍ਤਰ੍ਕਦੂਰਃ ਸ਼ਟ੍ਕਰ੍ਮਾ ਸ਼ਡ੍ਗੁਣਃ ਸ਼ਡ੍ਰਸਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਸਪ੍ਤਪਾਤਾਲਚਰਣਃ ਸਪ੍ਤਦ੍ਵੀਪੋਰੁਮਣ੍ਡਲਃ ॥ 139 ॥ ਸਪ੍ਤਸ੍ਵਰ੍ਲੋਕਮੁਕੁਟਃ ਸਪ੍ਤਸਪ੍ਤਿਵਰਪ੍ਰਦਃ । ਸਪ੍ਤਾਙ੍ਗਰਾਜ੍ਯਸੁਖਦਃ ਸਪ੍ਤਰ੍ਸ਼ਿਗਣਵਨ੍ਦਿਤਃ ॥ 140 ॥
Dvaimaturo dvivadano dvandvahino dvayatigah | Tridhama trikarastreta trivargaphaladayakah || 131 || Trigunatma trilokadistrishaktishastrilochanah | Chaturvidhavachovrittiparivrittipravartakah || 132 || Chaturbahushchaturdantashchaturatma chaturbhujah | Chaturvidhopayamayashchaturvarnashramashrayah 133 || Chaturthipujanapritashchaturthitithisambhavah || Panchaksharatma panchatma panchasyah panchakrittamah || 134 || Panchadharah panchavarnah panchaksharaparayanah | Panchatalah panchakarah panchapranavamatrikah || 135 || Panchabrahmamayasphurtih panchavaranavaritah | Panchabhakshapriyah panchabanah panchashikhatmakah || 136 || Shatkonapithah shatchakradhama shadgranthibhedakah | Shadangadhvantavidhvamsi shadangulamahahradah || 137 || Shanmukhah shanmukhabhrata shatshaktiparivaritah | Shadvairivargavidhvamsi shadurmibhayabhanjanah || 138 || Shattarkadurah shatkarma shadgunah shadrasashrayah | Saptapatalacharanah saptadviporumandalah || 139 || Saptasvarlokamukutah saptasaptivarapradah | Saptangarajyasukhadah saptarshiganavanditah || 140 ||
ਅਰਥ:संख्या-नाम चढ़ते जाते हैं: दो से वे द्वैमातुर (दो माताओं के पुत्र), द्विवदन, फिर भी द्वन्द्वहीन और द्वैत से परे; तीन से त्रिधामा, त्रिकर, त्रेता, त्रिवर्ग-फलदायक, त्रिगुणात्मा, त्रिलोक के आदि, त्रिशक्तियों के ईश, त्रिलोचन; चार से चारों वाणी-वृत्तियों के प्रवर्तक, चतुर्बाहु, चतुर्दन्त, चतुरात्मा, चार उपायों के मय, चार वर्ण-आश्रमों के आश्रय, चतुर्थी-पूजन से प्रीत और चतुर्थी तिथि में प्रकट। पाँच से पञ्चाक्षर के आत्मा, पञ्चात्मा, पञ्चास्य, पञ्चकृत्तम, पञ्चाधार, पञ्चवर्ण, पञ्चाक्षर-परायण, पञ्चताल, पञ्चकर, पाँच प्रणवों की मातृका, पञ्चब्रह्ममय स्फूर्ति, पञ्चावरण से घिरे, पञ्चभक्ष-प्रिय, पञ्चबाण, पञ्चशिखात्मक। छह से षट्कोण-पीठ, षट्चक्र-धाम, षड्ग्रन्थि-भेदक, षडङ्ग-अन्धकार के विध्वंसी, षण्मुख (कार्तिकेय) के भ्राता, षट्शक्तियों से घिरे, छह अन्तःशत्रुओं के विध्वंसी, षडूर्मि-भय के भञ्जक, षट्तर्कों से दूर, षट्कर्मा, षड्गुण, षड्रसों के आश्रय। सात से वे सप्त पातालों में चरण और सप्त द्वीपों का विशाल मण्डल रखते हैं, सप्त स्वर्लोक उनका मुकुट है, सप्ताश्व सूर्य को वर देने वाले, सप्ताङ्ग राज्य का सुख देने वाले, सप्तर्षि-गण से वन्दित।
ਸਪ੍ਤਚ੍ਛਨ੍ਦੋਨਿਧਿਃ ਸਪ੍ਤਹੋਤ੍ਰਃ ਸਪ੍ਤਸ੍ਵਰਾਸ਼੍ਰਯਃ । ਸਪ੍ਤਾਬ੍ਧਿਕੇਲਿਕਾਸਾਰਃ ਸਪ੍ਤਮਾਤ੍ਰਿਨਿਸ਼ੇਵਿਤਃ ॥ 141 ॥ ਸਪ੍ਤਚ੍ਛਨ੍ਦੋ ਮੋਦਮਦਃ ਸਪ੍ਤਚ੍ਛਨ੍ਦੋ ਮਖਪ੍ਰਭੁਃ । ਅਸ਼੍ਟਮੂਰ੍ਤਿਰ੍ਧ੍ਯੇਯਮੂਰ੍ਤਿਰਸ਼੍ਟਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤਿਕਾਰਣਮ੍ ॥ 142 ॥ ਅਸ਼੍ਟਾਙ੍ਗਯੋਗਫਲਭ੍ਰਿਦਸ਼੍ਟਪਤ੍ਰਾਮ੍ਬੁਜਾਸਨਃ । ਅਸ਼੍ਟਸ਼ਕ੍ਤਿਸਮਾਨਸ਼੍ਰੀਰਸ਼੍ਟੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਪ੍ਰਵਰ੍ਧਨਃ ॥ 143 ॥ ਅਸ਼੍ਟਪੀਠੋਪਪੀਠਸ਼੍ਰੀਰਸ਼੍ਟਮਾਤ੍ਰਿਸਮਾਵ੍ਰਿਤਃ । ਅਸ਼੍ਟਭੈਰਵਸੇਵ੍ਯੋऽਸ਼੍ਟਵਸੁਵਨ੍ਦ੍ਯੋऽਸ਼੍ਟਮੂਰ੍ਤਿਭ੍ਰਿਤ੍ ॥ 144 ॥ ਅਸ਼੍ਟਚਕ੍ਰਸ੍ਫੁਰਨ੍ਮੂਰ੍ਤਿਰਸ਼੍ਟਦ੍ਰਵ੍ਯਹਵਿਃਪ੍ਰਿਯਃ । ਅਸ਼੍ਟਸ਼੍ਰੀਰਸ਼੍ਟਸਾਮਸ਼੍ਰੀਰਸ਼੍ਟੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਪ੍ਰਦਾਯਕਃ । ਨਵਨਾਗਾਸਨਾਧ੍ਯਾਸੀ ਨਵਨਿਧ੍ਯਨੁਸ਼ਾਸਿਤਃ ॥ 145 ॥ ਨਵਦ੍ਵਾਰਪੁਰਾਵ੍ਰਿਤ੍ਤੋ ਨਵਦ੍ਵਾਰਨਿਕੇਤਨਃ । ਨਵਨਾਥਮਹਾਨਾਥੋ ਨਵਨਾਗਵਿਭੂਸ਼ਿਤਃ ॥ 146 ॥ ਨਵਨਾਰਾਯਣਸ੍ਤੁਲ੍ਯੋ ਨਵਦੁਰ੍ਗਾਨਿਸ਼ੇਵਿਤਃ । ਨਵਰਤ੍ਨਵਿਚਿਤ੍ਰਾਙ੍ਗੋ ਨਵਸ਼ਕ੍ਤਿਸ਼ਿਰੋਦ੍ਧ੍ਰਿਤਃ ॥ 147 ॥ ਦਸ਼ਾਤ੍ਮਕੋ ਦਸ਼ਭੁਜੋ ਦਸ਼ਦਿਕ੍ਪਤਿਵਨ੍ਦਿਤਃ । ਦਸ਼ਾਧ੍ਯਾਯੋ ਦਸ਼ਪ੍ਰਾਣੋ ਦਸ਼ੇਨ੍ਦ੍ਰਿਯਨਿਯਾਮਕਃ ॥ 148 ॥ ਦਸ਼ਾਕ੍ਸ਼ਰਮਹਾਮਨ੍ਤ੍ਰੋ ਦਸ਼ਾਸ਼ਾਵ੍ਯਾਪਿਵਿਗ੍ਰਹਃ । ਏਕਾਦਸ਼ਮਹਾਰੁਦ੍ਰੈਃਸ੍ਤੁਤਸ਼੍ਚੈਕਾਦਸ਼ਾਕ੍ਸ਼ਰਃ ॥ 149 ॥ ਦ੍ਵਾਦਸ਼ਦ੍ਵਿਦਸ਼ਾਸ਼੍ਟਾਦਿਦੋਰ੍ਦਣ੍ਡਾਸ੍ਤ੍ਰਨਿਕੇਤਨਃ । ਤ੍ਰਯੋਦਸ਼ਭਿਦਾਭਿਨ੍ਨੋ ਵਿਸ਼੍ਵੇਦੇਵਾਧਿਦੈਵਤਮ੍ ॥ 150 ॥
Saptachchhandonidhih saptahotrah saptasvarashrayah | Saptabdhikelikasarah saptamatrinishevitah || 141 || Saptachchhando modamadah saptachchhando makhaprabhuh | Ashtamurtirdhyeyamurtirashtaprakritikaranam || 142 || Ashtangayogaphalabhridashtapatrambujasanah | Ashtashaktisamanashrirashtaishvaryapravardhanah || 143 || Ashtapithopapithashrirashtamatrisamavritah | Ashtabhairavasevyoshtavasuvandyoshtamurtibhrit || 144 || Ashtachakrasphuranmurtirashtadravyahavihpriyah | Ashtashrirashtasamashrirashtaishvaryapradayakah | Navanagasanadhyasi navanidhyanushasitah || 145 || Navadvarapuravritto navadvaraniketanah | Navanathamahanatho navanagavibhushitah || 146 || Navanarayanastulyo navadurganishevitah | Navaratnavichitrango navashaktishiroddhritah || 147 || Dashatmako dashabhujo dashadikpativanditah | Dashadhyayo dashaprano dashendriyaniyamakah || 148 || Dashaksharamahamantro dashashavyapivigrahah | Ekadashamaharudraihstutashchaikadashaksharah || 149 || Dvadashadvidashashtadidordandastraniketanah | Trayodashabhidabhinno vishvedevadhidaivatam || 150 ||
ਅਰਥ:वे सप्त छन्दों के निधि, सप्त होत्र, सप्त स्वरों के आश्रय, सप्त सागरों के क्रीड़ा-सरोवर, सप्त मातृकाओं से सेवित हैं। आठ से अष्टमूर्ति, ध्येयमूर्ति, अष्ट प्रकृतियों के कारण, अष्टाङ्ग योग का फल देने वाले, अष्टदल कमल पर आसीन, अष्ट शक्तियों के समान श्री वाले, अष्ट ऐश्वर्यों के प्रवर्धक, अष्ट पीठ-उपपीठों की श्री, अष्ट मातृकाओं से आवृत, अष्ट भैरवों से सेव्य, अष्ट वसुओं से वन्द्य, अष्टमूर्तिधारी, अष्ट चक्रों में स्फुरित, अष्ट द्रव्यों की हवि के प्रिय, अष्ट ऐश्वर्यों के दाता। नौ से नवनागों के आसन पर विराजमान, नवनिधियों के अनुशासक, नवद्वार-पुर से घिरे और उसी में निवास, नवनाथों के महानाथ, नवनागों से विभूषित, नवनारायण-तुल्य, नवदुर्गाओं से सेवित, नवरत्नों से विचित्र अङ्ग, नवशक्तियों से शिरोधृत। दस से दशात्मक, दशभुज, दश दिक्पालों से वन्दित, दश प्राण, दशेन्द्रिय-नियामक, दशाक्षर महामन्त्र, दशों दिशाओं में व्यापी विग्रह। ग्यारह से एकादश महारुद्रों से स्तुत, एकादशाक्षर; बारह से द्वादश-द्विदश-अष्ट भुजदण्डों के अस्त्र-निकेतन; तेरह से त्रयोदश भेदों में भिन्न, विश्वेदेवों के अधिदैवत।
ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ੇਨ੍ਦ੍ਰਵਰਦਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ਮਨੁਪ੍ਰਭੁਃ । ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ਾਦ੍ਯਵਿਦ੍ਯਾਢ੍ਯਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ਜਗਤ੍ਪਤਿਃ ॥ 151 ॥ ਸਾਮਪਞ੍ਚਦਸ਼ਃ ਪਞ੍ਚਦਸ਼ੀਸ਼ੀਤਾਂਸ਼ੁਨਿਰ੍ਮਲਃ । ਤਿਥਿਪਞ੍ਚਦਸ਼ਾਕਾਰਸ੍ਤਿਥ੍ਯਾ ਪਞ੍ਚਦਸ਼ਾਰ੍ਚਿਤਃ ॥ 152 ॥ ਸ਼ੋਡਸ਼ਾਧਾਰਨਿਲਯਃ ਸ਼ੋਡਸ਼ਸ੍ਵਰਮਾਤ੍ਰਿਕਃ । ਸ਼ੋਡਸ਼ਾਨ੍ਤਪਦਾਵਾਸਃ ਸ਼ੋਡਸ਼ੇਨ੍ਦੁਕਲਾਤ੍ਮਕਃ ॥ 153 ॥ ਕਲਾਸਪ੍ਤਦਸ਼ੀ ਸਪ੍ਤਦਸ਼ਸਪ੍ਤਦਸ਼ਾਕ੍ਸ਼ਰਃ । ਅਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਦ੍ਵੀਪਪਤਿਰਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਪੁਰਾਣਕ੍ਰਿਤ੍ ॥ 154 ॥ ਅਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ੌਸ਼ਧੀਸ੍ਰਿਸ਼੍ਟਿਰਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਵਿਧਿਃ ਸ੍ਮ੍ਰਿਤਃ । ਅਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਲਿਪਿਵ੍ਯਸ਼੍ਟਿਸਮਸ਼੍ਟਿਜ੍ਞਾਨਕੋਵਿਦਃ ॥ 155 ॥ ਅਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਾਨ੍ਨਸਮ੍ਪਤ੍ਤਿਰਸ਼੍ਟਾਦਸ਼ਵਿਜਾਤਿਕ੍ਰਿਤ੍ । ਏਕਵਿਂਸ਼ਃ ਪੁਮਾਨੇਕਵਿਂਸ਼ਤ੍ਯਙ੍ਗੁਲਿਪਲ੍ਲਵਃ ॥ 156 ॥ ਚਤੁਰ੍ਵਿਂਸ਼ਤਿਤਤ੍ਤ੍ਵਾਤ੍ਮਾ ਪਞ੍ਚਵਿਂਸ਼ਾਖ੍ਯਪੂਰੁਸ਼ਃ । ਸਪ੍ਤਵਿਂਸ਼ਤਿਤਾਰੇਸ਼ਃ ਸਪ੍ਤਵਿਂਸ਼ਤਿਯੋਗਕ੍ਰਿਤ੍ ॥ 157 ॥ ਦ੍ਵਾਤ੍ਰਿਂਸ਼ਦ੍ਭੈਰਵਾਧੀਸ਼ਸ਼੍ਚਤੁਸ੍ਤ੍ਰਿਂਸ਼ਨ੍ਮਹਾਹ੍ਰਦਃ । ਸ਼ਟ੍ਤ੍ਰਿਂਸ਼ਤ੍ਤਤ੍ਤ੍ਵਸਮ੍ਭੂਤਿਰਸ਼੍ਟਤ੍ਰਿਂਸ਼ਤ੍ਕਲਾਤ੍ਮਕਃ ॥ 158 ॥ ਪਞ੍ਚਾਸ਼ਦ੍ਵਿਸ਼੍ਣੁਸ਼ਕ੍ਤੀਸ਼ਃ ਪਞ੍ਚਾਸ਼ਨ੍ਮਾਤ੍ਰਿਕਾਲਯਃ । ਦ੍ਵਿਪਞ੍ਚਾਸ਼ਦ੍ਵਪੁਃਸ਼੍ਰੇਣੀਤ੍ਰਿਸ਼ਸ਼੍ਟ੍ਯਕ੍ਸ਼ਰਸਂਸ਼੍ਰਯਃ । ਪਞ੍ਚਾਸ਼ਦਕ੍ਸ਼ਰਸ਼੍ਰੇਣੀਪਞ੍ਚਾਸ਼ਦ੍ਰੁਦ੍ਰਵਿਗ੍ਰਹਃ ॥ 159 ॥ ਚਤੁਃਸ਼ਸ਼੍ਟਿਮਹਾਸਿਦ੍ਧਿਯੋਗਿਨੀਵ੍ਰਿਨ੍ਦਵਨ੍ਦਿਤਃ । ਨਮਦੇਕੋਨਪਞ੍ਚਾਸ਼ਨ੍ਮਰੁਦ੍ਵਰ੍ਗਨਿਰਰ੍ਗਲਃ ॥ 160 ॥
Chaturdashendravaradashchaturdashamanuprabhuh | Chaturdashadyavidyadhyashchaturdashajagatpatih || 151 || Samapanchadashah panchadashishitamshunirmalah | Tithipanchadashakarastithya panchadasharchitah || 152 || Shodashadharanilayah shodashasvaramatrikah | Shodashantapadavasah shodashendukalatmakah || 153 || Kalasaptadashi saptadashasaptadashaksharah | Ashtadashadvipapatirashtadashapuranakrit || 154 || Ashtadashaushadhisrishtirashtadashavidhih smritah | Ashtadashalipivyashtisamashtijnanakovidah || 155 || Ashtadashannasampattirashtadashavijatikrit | Ekavimshah pumanekavimshatyangulipallavah || 156 || Chaturvimshatitattvatma panchavimshakhyapurushah | Saptavimshatitareshah saptavimshatiyogakrit || 157 || Dvatrimshadbhairavadhishashchatustrimshanmahahradah | Shattrimshattattvasambhutirashtatrimshatkalatmakah || 158 || Panchashadvishnushaktishah panchashanmatrikalayah | Dvipanchashadvapuhshrenitrishashtyaksharasamshrayah | Panchashadaksharashrenipanchashadrudravigrahah || 159 || Chatuhshashtimahasiddhiyoginivrindavanditah | Namadekonapanchashanmarudvarganirargalah || 160 ||
ਅਰਥ:चौदह से वे चौदह इन्द्रों के वरदाता, चौदह मनुओं के प्रभु, चौदह विद्याओं से आढ्य, चौदह भुवनों के पति हैं। पन्द्रह से साम-पञ्चदश, पूर्णिमा के शीतांशु-से निर्मल, पन्द्रह तिथियों के आकार, पञ्चदशी को पूजित। सोलह से षोडश आधारों के निलय, षोडश स्वरों की मातृका, षोडशान्त पद में वास, चन्द्रमा की सोलह कलाओं के आत्मा। सत्रह से सप्तदशी कला और सप्तदशाक्षर। अठारह से अठारह द्वीपों के पति, अठारह पुराणों के कर्ता, अठारह ओषधियों की सृष्टि, अठारह विधियों में स्मृत, अठारह लिपियों की व्यष्टि-समष्टि के ज्ञाता, अठारह अन्नों की सम्पत्ति, अठारह जातियों के कर्ता। इक्कीस से एकविंश पुरुष, इक्कीस अङ्गुलि-पल्लव; चौबीस तत्त्वों के आत्मा, पच्चीसवें पुरुष; सत्ताईस नक्षत्रों के ईश, सत्ताईस योगों के कर्ता; बत्तीस भैरवों के अधीश, चौंतीस के महाह्रद; छत्तीस तत्त्वों से सम्भूत, अड़तीस कलाओं के आत्मा; पचास विष्णु-शक्तियों के ईश, पचास मातृकाओं के आलय, बावन की वपुःश्रेणी, त्रेसठ अक्षरों के संश्रय, पचास रुद्रों के विग्रह; चौंसठ महासिद्धि-योगिनियों से वन्दित, नमन करते उनचास मरुतों के अवरोध-रहित स्वामी।
ਚਤੁਃਸ਼ਸ਼੍ਟ੍ਯਰ੍ਥਨਿਰ੍ਣੇਤਾ ਚਤੁਃਸ਼ਸ਼੍ਟਿਕਲਾਨਿਧਿਃ । ਅਸ਼੍ਟਸ਼ਸ਼੍ਟਿਮਹਾਤੀਰ੍ਥਕ੍ਸ਼ੇਤ੍ਰਭੈਰਵਵਨ੍ਦਿਤਃ ॥ 161 ॥ ਚਤੁਰ੍ਨਵਤਿਮਨ੍ਤ੍ਰਾਤ੍ਮਾ ਸ਼ਣ੍ਣਵਤ੍ਯਧਿਕਪ੍ਰਭੁਃ । ਸ਼ਤਾਨਨ੍ਦਃ ਸ਼ਤਧ੍ਰਿਤਿਃ ਸ਼ਤਪਤ੍ਰਾਯਤੇਕ੍ਸ਼ਣਃ ॥ 162 ॥ ਸ਼ਤਾਨੀਕਃ ਸ਼ਤਮਖਃ ਸ਼ਤਧਾਰਾਵਰਾਯੁਧਃ । ਸਹਸ੍ਰਪਤ੍ਰਨਿਲਯਃ ਸਹਸ੍ਰਫਣਿਭੂਸ਼ਣਃ ॥ 163 ॥ ਸਹਸ੍ਰਸ਼ੀਰ੍ਸ਼ਾ ਪੁਰੁਸ਼ਃ ਸਹਸ੍ਰਾਕ੍ਸ਼ਃ ਸਹਸ੍ਰਪਾਤ੍ । ਸਹਸ੍ਰਨਾਮਸਂਸ੍ਤੁਤ੍ਯਃ ਸਹਸ੍ਰਾਕ੍ਸ਼ਬਲਾਪਹਃ ॥ 164 ॥ ਦਸ਼ਸਾਹਸ੍ਰਫਣਿਭ੍ਰਿਤ੍ਫਣਿਰਾਜਕ੍ਰਿਤਾਸਨਃ । ਅਸ਼੍ਟਾਸ਼ੀਤਿਸਹਸ੍ਰਾਦ੍ਯਮਹਰ੍ਸ਼ਿਸ੍ਤੋਤ੍ਰਪਾਠਿਤਃ ॥ 165 ॥ ਲਕ੍ਸ਼ਾਧਾਰਃ ਪ੍ਰਿਯਾਧਾਰੋ ਲਕ੍ਸ਼ਾਧਾਰਮਨੋਮਯਃ । ਚਤੁਰ੍ਲਕ੍ਸ਼ਜਪਪ੍ਰੀਤਸ਼੍ਚਤੁਰ੍ਲਕ੍ਸ਼ਪ੍ਰਕਾਸ਼ਕਃ ॥ 166 ॥ ਚਤੁਰਸ਼ੀਤਿਲਕ੍ਸ਼ਾਣਾਂ ਜੀਵਾਨਾਂ ਦੇਹਸਂਸ੍ਥਿਤਃ । ਕੋਟਿਸੂਰ੍ਯਪ੍ਰਤੀਕਾਸ਼ਃ ਕੋਟਿਚਨ੍ਦ੍ਰਾਂਸ਼ੁਨਿਰ੍ਮਲਃ ॥ 167 ॥ ਸ਼ਿਵੋਦ੍ਭਵਾਦ੍ਯਸ਼੍ਟਕੋਟਿਵੈਨਾਯਕਧੁਰਨ੍ਧਰਃ । ਸਪ੍ਤਕੋਟਿਮਹਾਮਨ੍ਤ੍ਰਮਨ੍ਤ੍ਰਿਤਾਵਯਵਦ੍ਯੁਤਿਃ ॥ 168 ॥ ਤ੍ਰਯਸ੍ਤ੍ਰਿਂਸ਼ਤ੍ਕੋਟਿਸੁਰਸ਼੍ਰੇਣੀਪ੍ਰਣਤਪਾਦੁਕਃ । ਅਨਨ੍ਤਦੇਵਤਾਸੇਵ੍ਯੋ ਹ੍ਯਨਨ੍ਤਸ਼ੁਭਦਾਯਕਃ ॥ 169 ॥ ਅਨਨ੍ਤਨਾਮਾਨਨ੍ਤਸ਼੍ਰੀਰਨਨ੍ਤੋऽਨਨ੍ਤਸੌਖ੍ਯਦਃ । ਅਨਨ੍ਤਸ਼ਕ੍ਤਿਸਹਿਤੋ ਹ੍ਯਨਨ੍ਤਮੁਨਿਸਂਸ੍ਤੁਤਃ ॥ 170 ॥
Chatuhshashtyarthanirneta chatuhshashtikalanidhih | Ashtashashtimahatirthakshetrabhairavavanditah || 161 || Chaturnavatimantratma shannavatyadhikaprabhuh | Shatanandah shatadhritih shatapatrayatekshanah || 162 || Shatanikah shatamakhah shatadharavarayudhah | Sahasrapatranilayah sahasraphanibhushanah || 163 || Sahasrashirsha purushah sahasrakshah sahasrapat | Sahasranamasamstutyah sahasrakshabalapahah || 164 || Dashasahasraphanibhritphanirajakritasanah | Ashtashitisahasradyamaharshistotrapathitah || 165 || Lakshadharah priyadharo lakshadharamanomayah | Chaturlakshajapapritashchaturlakshaprakashakah || 166 || Chaturashitilakshanam jivanam dehasamsthitah | Kotisuryapratikashah kotichandramshunirmalah || 167 || Shivodbhavadyashtakotivainayakadhurandharah | Saptakotimahamantramantritavayavadyutih || 168 || Trayastrimshatkotisurashrenipranatapadukah | Anantadevatasevyo hyanantashubhadayakah || 169 || Anantanamanantashriranantonantasaukhyadah | Anantashaktisahito hyanantamunisamstutah || 170 ||
ਅਰਥ:वे चौंसठ अर्थों के निर्णेता और चौंसठ कलाओं के निधि हैं, अड़सठ महातीर्थों के क्षेत्र-भैरवों से वन्दित, चौरानबे मन्त्रों के आत्मा, छियानबे से अधिक के प्रभु। सौ से शतानन्द, शतधृति (ब्रह्मा), शतदल-से दीर्घ नेत्र, शतानीक, शतमख (इन्द्र), शतधारा वाले श्रेष्ठ आयुध। सहस्र से वे सहस्रदल कमल के निवासी, सहस्र फणों वाले सर्पों से विभूषित, और स्वयं पुरुषसूक्त के पुरुष हैं — सहस्रशीर्षा, सहस्राक्ष, सहस्रपात् — सहस्र नामों से संस्तुत्य, सहस्राक्ष इन्द्र का बल हरने वाले। दस सहस्र फण धारण करते हैं, फणिराज के आसन पर विराजते हैं; अट्ठासी हजार आदि महर्षि उनका स्तोत्र-पाठ करते हैं। वे लक्ष के आधार हैं, चार लाख जप से प्रसन्न, चौरासी लाख योनियों के जीवों की देह में स्थित। कोटि सूर्यों के समान तेजस्वी, कोटि चन्द्र-किरणों-से निर्मल, शिव से उद्भूत आठ कोटि विनायकों के धुरन्धर, सात कोटि महामन्त्रों से मन्त्रित अवयवों की द्युति वाले, तैंतीस कोटि देवों की श्रेणी से प्रणत पादुका वाले — अनन्त देवताओं से सेव्य, अनन्त शुभ के दाता: अनन्त नाम, अनन्त श्री, अनन्त, अनन्त सौख्यद, अनन्त शक्ति सहित, अनन्त मुनियों से संस्तुत।
ਇਤਿ ਵੈਨਾਯਕਂ ਨਾਮ੍ਨਾਂ ਸਹਸ੍ਰਮਿਦਮੀਰਿਤਮ੍ । ਇਦਂ ਬ੍ਰਾਹ੍ਮੇ ਮੁਹੂਰ੍ਤੇ ਯਃ ਪਠਤਿ ਪ੍ਰਤ੍ਯਹਂ ਨਰਃ ॥ 171 ॥ ਕਰਸ੍ਥਂ ਤਸ੍ਯ ਸਕਲਮੈਹਿਕਾਮੁਸ਼੍ਮਿਕਂ ਸੁਖਮ੍ । ਆਯੁਰਾਰੋਗ੍ਯਮੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਂ ਧੈਰ੍ਯਂ ਸ਼ੌਰ੍ਯਂ ਬਲਂ ਯਸ਼ਃ ॥ 172 ॥ ਮੇਧਾ ਪ੍ਰਜ੍ਞਾ ਧ੍ਰਿਤਿਃ ਕਾਨ੍ਤਿਃ ਸੌਭਾਗ੍ਯਮਭਿਰੂਪਤਾ । ਸਤ੍ਯਂ ਦਯਾ ਕ੍ਸ਼ਮਾ ਸ਼ਾਨ੍ਤਿਰ੍ਦਾਕ੍ਸ਼ਿਣ੍ਯਂ ਧਰ੍ਮਸ਼ੀਲਤਾ ॥ 173 ॥ ਜਗਤ੍ਸਂਵਨਨਂ ਵਿਸ਼੍ਵਸਂਵਾਦੋ ਵੇਦਪਾਟਵਮ੍ । ਸਭਾਪਾਣ੍ਡਿਤ੍ਯਮੌਦਾਰ੍ਯਂ ਗਾਮ੍ਭੀਰ੍ਯਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਰ੍ਚਸਮ੍ ॥ 174 ॥ ਓਜਸ੍ਤੇਜਃ ਕੁਲਂ ਸ਼ੀਲਂ ਪ੍ਰਤਾਪੋ ਵੀਰ੍ਯਮਾਰ੍ਯਤਾ । ਜ੍ਞਾਨਂ ਵਿਜ੍ਞਾਨਮਾਸ੍ਤਿਕ੍ਯਂ ਸ੍ਥੈਰ੍ਯਂ ਵਿਸ਼੍ਵਾਸਤਾ ਤਥਾ ॥ 175 ॥ ਧਨਧਾਨ੍ਯਾਦਿਵ੍ਰਿਦ੍ਧਿਸ਼੍ਚ ਸਕ੍ਰਿਦਸ੍ਯ ਜਪਾਦ੍ਭਵੇਤ੍ । ਵਸ਼੍ਯਂ ਚਤੁਰ੍ਵਿਧਂ ਵਿਸ਼੍ਵਂ ਜਪਾਦਸ੍ਯ ਪ੍ਰਜਾਯਤੇ ॥ 176 ॥ ਰਾਜ੍ਞੋ ਰਾਜਕਲਤ੍ਰਸ੍ਯ ਰਾਜਪੁਤ੍ਰਸ੍ਯ ਮਨ੍ਤ੍ਰਿਣਃ । ਜਪ੍ਯਤੇ ਯਸ੍ਯ ਵਸ਼੍ਯਾਰ੍ਥੇ ਸ ਦਾਸਸ੍ਤਸ੍ਯ ਜਾਯਤੇ ॥ 177 ॥ ਧਰ੍ਮਾਰ੍ਥਕਾਮਮੋਕ੍ਸ਼ਾਣਾਮਨਾਯਾਸੇਨ ਸਾਧਨਮ੍ । ਸ਼ਾਕਿਨੀਡਾਕਿਨੀਰਕ੍ਸ਼ੋਯਕ੍ਸ਼ਗ੍ਰਹਭਯਾਪਹਮ੍ ॥ 178 ॥ ਸਾਮ੍ਰਾਜ੍ਯਸੁਖਦਂ ਸਰ੍ਵਸਪਤ੍ਨਮਦਮਰ੍ਦਨਮ੍ । ਸਮਸ੍ਤਕਲਹਧ੍ਵਂਸਿ ਦਗ੍ਧਬੀਜਪ੍ਰਰੋਹਣਮ੍ ॥ 179 ॥ ਦੁਃਸ੍ਵਪ੍ਨਸ਼ਮਨਂ ਕ੍ਰੁਦ੍ਧਸ੍ਵਾਮਿਚਿਤ੍ਤਪ੍ਰਸਾਦਨਮ੍ । ਸ਼ਡ੍ਵਰ੍ਗਾਸ਼੍ਟਮਹਾਸਿਦ੍ਧਿਤ੍ਰਿਕਾਲਜ੍ਞਾਨਕਾਰਣਮ੍ ॥ 180 ॥
Iti vainayakam namnam sahasramidamiritam | Idam brahme muhurte yah pathati pratyaham narah || 171 || Karastham tasya sakalamaihikamushmikam sukham | Ayurarogyamaishvaryam dhairyam shauryam balam yashah || 172 || Medha prajna dhritih kantih saubhagyamabhirupata | Satyam daya kshama shantirdakshinyam dharmashilata || 173 || Jagatsamvananam vishvasamvado vedapatavam | Sabhapandityamaudaryam gambhiryam brahmavarchasam || 174 || Ojastejah kulam shilam pratapo viryamaryata | Jnanam vijnanamastikyam sthairyam vishvasata tatha || 175 || Dhanadhanyadivriddhishcha sakridasya japadbhavet | Vashyam chaturvidham vishvam japadasya prajayate || 176 || Rajno rajakalatrasya rajaputrasya mantrinah | Japyate yasya vashyarthe sa dasastasya jayate || 177 || Dharmarthakamamokshanamanayasena sadhanam | Shakinidakinirakshoyakshagrahabhayapaham || 178 || Samrajyasukhadam sarvasapatnamadamardanam | Samastakalahadhvamsi dagdhabijaprarohanam || 179 || Duhsvapnashamanam kruddhasvamichittaprasadanam | Shadvargashtamahasiddhitrikalajnanakaranam || 180 ||
ਅਰਥ:यहाँ फलश्रुति आरम्भ होती है: 'इस प्रकार विनायक के सहस्र नाम कहे गए। जो मनुष्य प्रतिदिन ब्राह्म-मुहूर्त में इनका पाठ करता है, उसके हाथ में इहलोक-परलोक का सम्पूर्ण सुख आ जाता है': आयु, आरोग्य, ऐश्वर्य, धैर्य, शौर्य, बल, यश, मेधा, प्रज्ञा, धृति, कान्ति, सौभाग्य, सुन्दरता, सत्य, दया, क्षमा, शान्ति, दाक्षिण्य, धर्मशीलता, जगत का वशीकरण, विश्व से संवाद, वेद-पाटव, सभा-पाण्डित्य, औदार्य, गाम्भीर्य और ब्रह्मवर्चस। एक बार के जप से भी धन-धान्य की वृद्धि होती है और चारों प्रकार का विश्व अनुकूल हो जाता है; राजा, राजपत्नी, राजपुत्र और मन्त्री वश में आते हैं। यह धर्म-अर्थ-काम-मोक्ष का अनायास साधन है; शाकिनी-डाकिनी-राक्षस-यक्ष-ग्रहों का भय हरता है; साम्राज्य-सुख देता है, समस्त शत्रुओं का मद मर्दन करता है, सब कलह नष्ट करता है, जले हुए बीजों को भी अंकुरित करता है; दुःस्वप्न शमन करता है, क्रुद्ध स्वामी का चित्त प्रसन्न करता है; षड्वर्ग, अष्ट महासिद्धियाँ और त्रिकाल-ज्ञान देता है।
ਪਰਕ੍ਰਿਤ੍ਯਪ੍ਰਸ਼ਮਨਂ ਪਰਚਕ੍ਰਪ੍ਰਮਰ੍ਦਨਮ੍ । ਸਙ੍ਗ੍ਰਾਮਮਾਰ੍ਗੇ ਸਵੇਸ਼ਾਮਿਦਮੇਕਂ ਜਯਾਵਹਮ੍ ॥ 181 ॥ ਸਰ੍ਵਵਨ੍ਧ੍ਯਤ੍ਵਦੋਸ਼ਘ੍ਨਂ ਗਰ੍ਭਰਕ੍ਸ਼ੈਕਕਾਰਣਮ੍ । ਪਠ੍ਯਤੇ ਪ੍ਰਤ੍ਯਹਂ ਯਤ੍ਰ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਂ ਗਣਪਤੇਰਿਦਮ੍ ॥ 182 ॥ ਦੇਸ਼ੇ ਤਤ੍ਰ ਨ ਦੁਰ੍ਭਿਕ੍ਸ਼ਮੀਤਯੋ ਦੁਰਿਤਾਨਿ ਚ । ਨ ਤਦ੍ਗੇਹਂ ਜਹਾਤਿ ਸ਼੍ਰੀਰ੍ਯਤ੍ਰਾਯਂ ਜਪ੍ਯਤੇ ਸ੍ਤਵਃ ॥ 183 ॥ ਕ੍ਸ਼ਯਕੁਸ਼੍ਠਪ੍ਰਮੇਹਾਰ੍ਸ਼ਭਗਨ੍ਦਰਵਿਸ਼ੂਚਿਕਾਃ । ਗੁਲ੍ਮਂ ਪ੍ਲੀਹਾਨਮਸ਼ਮਾਨਮਤਿਸਾਰਂ ਮਹੋਦਰਮ੍ ॥ 184 ॥ ਕਾਸਂ ਸ਼੍ਵਾਸਮੁਦਾਵਰ੍ਤਂ ਸ਼ੂਲਂ ਸ਼ੋਫਾਮਯੋਦਰਮ੍ । ਸ਼ਿਰੋਰੋਗਂ ਵਮਿਂ ਹਿਕ੍ਕਾਂ ਗਣ੍ਡਮਾਲਾਮਰੋਚਕਮ੍ ॥ 185 ॥ ਵਾਤਪਿਤ੍ਤਕਫਦ੍ਵਨ੍ਦ੍ਵਤ੍ਰਿਦੋਸ਼ਜਨਿਤਜ੍ਵਰਮ੍ । ਆਗਨ੍ਤੁਵਿਸ਼ਮਂ ਸ਼ੀਤਮੁਸ਼੍ਣਂ ਚੈਕਾਹਿਕਾਦਿਕਮ੍ ॥ 186 ॥ ਇਤ੍ਯਾਦ੍ਯੁਕ੍ਤਮਨੁਕ੍ਤਂ ਵਾ ਰੋਗਦੋਸ਼ਾਦਿਸਮ੍ਭਵਮ੍ । ਸਰ੍ਵਂ ਪ੍ਰਸ਼ਮਯਤ੍ਯਾਸ਼ੁ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਸ੍ਯਾਸ੍ਯ ਸਕ੍ਰਿਜ੍ਜਪਃ ॥ 187 ॥ ਪ੍ਰਾਪ੍ਯਤੇऽਸ੍ਯ ਜਪਾਤ੍ਸਿਦ੍ਧਿਃ ਸ੍ਤ੍ਰੀਸ਼ੂਦ੍ਰੈਃ ਪਤਿਤੈਰਪਿ । ਸਹਸ੍ਰਨਾਮਮਨ੍ਤ੍ਰੋऽਯਂ ਜਪਿਤਵ੍ਯਃ ਸ਼ੁਭਾਪ੍ਤਯੇ ॥ 188 ॥ ਮਹਾਗਣਪਤੇਃ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਂ ਸਕਾਮਃ ਪ੍ਰਜਪਨ੍ਨਿਦਮ੍ । ਇਚ੍ਛਯਾ ਸਕਲਾਨ੍ ਭੋਗਾਨੁਪਭੁਜ੍ਯੇਹ ਪਾਰ੍ਥਿਵਾਨ੍ ॥ 189 ॥ ਮਨੋਰਥਫਲੈਰ੍ਦਿਵ੍ਯੈਰ੍ਵ੍ਯੋਮਯਾਨੈਰ੍ਮਨੋਰਮੈਃ । ਚਨ੍ਦ੍ਰੇਨ੍ਦ੍ਰਭਾਸ੍ਕਰੋਪੇਨ੍ਦ੍ਰਬ੍ਰਹ੍ਮਸ਼ਰ੍ਵਾਦਿਸਦ੍ਮਸੁ ॥ 190 ॥
Parakrityaprashamanam parachakrapramardanam | Sangramamarge saveshamidamekam jayavaham || 181 || Sarvavandhyatvadoshaghnam garbharakshaikakaranam | Pathyate pratyaham yatra stotram ganapateridam || 182 || Deshe tatra na durbhikshamitayo duritani cha | Na tadgeham jahati shriryatrayam japyate stavah || 183 || Kshayakushthaprameharshabhagandaravishuchikah | Gulmam plihanamashamanamatisaram mahodaram || 184 || Kasam shvasamudavartam shulam shophamayodaram | Shirorogam vamim hikkam gandamalamarochakam || 185 || Vatapittakaphadvandvatridoshajanitajvaram | Agantuvishamam shitamushnam chaikahikadikam || 186 || Ityadyuktamanuktam va rogadoshadisambhavam | Sarvam prashamayatyashu stotrasyasya sakrijjapah || 187 || Prapyatesya japatsiddhih strishudraih patitairapi | Sahasranamamantroyam japitavyah shubhaptaye || 188 || Mahaganapateh stotram sakamah prajapannidam | Ichchhaya sakalan bhoganupabhujyeha parthivan || 189 || Manorathaphalairdivyairvyomayanairmanoramaih | Chandrendrabhaskaropendrabrahmasharvadisadmasu || 190 ||
ਅਰਥ:फल आगे कहे जाते हैं: यह पर-कृत्य (अभिचार) शान्त करता है, शत्रु-चक्र को कुचलता है; युद्ध-मार्ग में यह अकेला ही विजय दिलाता है। सब प्रकार के वन्ध्यत्व-दोष नष्ट करता है और गर्भ-रक्षा का एकमात्र कारण है। जिस देश में गणपति का यह स्तोत्र प्रतिदिन पढ़ा जाता है, वहाँ दुर्भिक्ष, ईतियाँ और दुरित नहीं होते; जहाँ यह स्तव जपा जाता है, उस घर को लक्ष्मी कभी नहीं छोड़तीं। यह रोगों की पूरी सूची हरता है — क्षय, कुष्ठ, प्रमेह, अर्श, भगन्दर, विषूचिका, गुल्म, प्लीहा, पथरी, अतिसार, महोदर, कास, श्वास, उदावर्त, शूल, शोथ, शिरोरोग, वमन, हिचकी, गण्डमाला, अरुचि, वात-पित्त-कफ और त्रिदोष के ज्वर, आगन्तुक और विषम ज्वर, शीत-उष्ण, एकाहिक आदि — कहे और अनकहे सब रोग-दोष इस स्तोत्र का एक जप शीघ्र शान्त कर देता है। इसकी सिद्धि सबके लिए खुली है — स्त्री, शूद्र और पतित भी इसके जप से सिद्धि पाते हैं। सकाम होकर जपने वाला इच्छानुसार सब पार्थिव भोग भोगकर दिव्य मनोरम विमानों से चन्द्र, इन्द्र, सूर्य, उपेन्द्र, ब्रह्मा और शर्व के लोकों में विहार करता है।
ਕਾਮਰੂਪਃ ਕਾਮਗਤਿਃ ਕਾਮਦਃ ਕਾਮਦੇਸ਼੍ਵਰਃ । ਭੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਯਥੇਪ੍ਸਿਤਾਨ੍ਭੋਗਾਨਭੀਸ਼੍ਟੈਃ ਸਹ ਬਨ੍ਧੁਭਿਃ ॥ 191 ॥ ਗਣੇਸ਼ਾਨੁਚਰੋ ਭੂਤ੍ਵਾ ਗਣੋ ਗਣਪਤਿਪ੍ਰਿਯਃ । ਨਨ੍ਦੀਸ਼੍ਵਰਾਦਿਸਾਨਨ੍ਦੈਰ੍ਨਨ੍ਦਿਤਃ ਸਕਲੈਰ੍ਗਣੈਃ ॥ 192 ॥ ਸ਼ਿਵਾਭ੍ਯਾਂ ਕ੍ਰਿਪਯਾ ਪੁਤ੍ਰਨਿਰ੍ਵਿਸ਼ੇਸ਼ਂ ਚ ਲਾਲਿਤਃ । ਸ਼ਿਵਭਕ੍ਤਃ ਪੂਰ੍ਣਕਾਮੋ ਗਣੇਸ਼੍ਵਰਵਰਾਤ੍ਪੁਨਃ ॥ 193 ॥ ਜਾਤਿਸ੍ਮਰੋ ਧਰ੍ਮਪਰਃ ਸਾਰ੍ਵਭੌਮੋऽਭਿਜਾਯਤੇ । ਨਿਸ਼੍ਕਾਮਸ੍ਤੁ ਜਪਨ੍ਨਿਤ੍ਯਂ ਭਕ੍ਤ੍ਯਾ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ਤਤ੍ਪਰਃ ॥ 194 ॥ ਯੋਗਸਿਦ੍ਧਿਂ ਪਰਾਂ ਪ੍ਰਾਪ੍ਯ ਜ੍ਞਾਨਵੈਰਾਗ੍ਯਸਂਯੁਤਃ । ਨਿਰਨ੍ਤਰੇ ਨਿਰਾਬਾਧੇ ਪਰਮਾਨਨ੍ਦਸਞ੍ਜ੍ਞਿਤੇ ॥ 195 ॥ ਵਿਸ਼੍ਵੋਤ੍ਤੀਰ੍ਣੇ ਪਰੇ ਪੂਰ੍ਣੇ ਪੁਨਰਾਵ੍ਰਿਤ੍ਤਿਵਰ੍ਜਿਤੇ । ਲੀਨੋ ਵੈਨਾਯਕੇ ਧਾਮ੍ਨਿ ਰਮਤੇ ਨਿਤ੍ਯਨਿਰ੍ਵ੍ਰਿਤੇ ॥ 196 ॥ ਯੋ ਨਾਮਭਿਰ੍ਹੁਤੈਰ੍ਦਤ੍ਤੈਃ ਪੂਜਯੇਦਰ੍ਚਯੇਏਨ੍ਨਰਃ । ਰਾਜਾਨੋ ਵਸ਼੍ਯਤਾਂ ਯਾਨ੍ਤਿ ਰਿਪਵੋ ਯਾਨ੍ਤਿ ਦਾਸਤਾਮ੍ ॥ 197 ॥ ਤਸ੍ਯ ਸਿਧ੍ਯਨ੍ਤਿ ਮਨ੍ਤ੍ਰਾਣਾਂ ਦੁਰ੍ਲਭਾਸ਼੍ਚੇਸ਼੍ਟਸਿਦ੍ਧਯਃ । ਮੂਲਮਨ੍ਤ੍ਰਾਦਪਿ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਮਿਦਂ ਪ੍ਰਿਯਤਮਂ ਮਮ ॥ 198 ॥ ਨਭਸ੍ਯੇ ਮਾਸਿ ਸ਼ੁਕ੍ਲਾਯਾਂ ਚਤੁਰ੍ਥ੍ਯਾਂ ਮਮ ਜਨ੍ਮਨਿ । ਦੂਰ੍ਵਾਭਿਰ੍ਨਾਮਭਿਃ ਪੂਜਾਂ ਤਰ੍ਪਣਂ ਵਿਧਿਵਚ੍ਚਰੇਤ੍ ॥ 199 ॥ ਅਸ਼੍ਟਦ੍ਰਵ੍ਯੈਰ੍ਵਿਸ਼ੇਸ਼ੇਣ ਕੁਰ੍ਯਾਦ੍ਭਕ੍ਤਿਸੁਸਂਯੁਤਃ । ਤਸ੍ਯੇਪ੍ਸਿਤਂ ਧਨਂ ਧਾਨ੍ਯਮੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਂ ਵਿਜਯੋ ਯਸ਼ਃ ॥ 200 ॥
Kamarupah kamagatih kamadah kamadeshvarah | Bhuktva yathepsitanbhoganabhishtaih saha bandhubhih || 191 || Ganeshanucharo bhutva gano ganapatipriyah | Nandishvaradisanandairnanditah sakalairganaih || 192 || Shivabhyam kripaya putranirvishesham cha lalitah | Shivabhaktah purnakamo ganeshvaravaratpunah || 193 || Jatismaro dharmaparah sarvabhaumobhijayate | Nishkamastu japannityam bhaktya vighneshatatparah || 194 || Yogasiddhim param prapya jnanavairagyasamyutah | Nirantare nirabadhe paramanandasanjnite || 195 || Vishvottirne pare purne punaravrittivarjite | Lino vainayake dhamni ramate nityanirvrite || 196 || Yo namabhirhutairdattaih pujayedarchayeennarah | Rajano vashyatam yanti ripavo yanti dasatam || 197 || Tasya sidhyanti mantranam durlabhashcheshtasiddhayah | Mulamantradapi stotramidam priyatamam mama || 198 || Nabhasye masi shuklayam chaturthyam mama janmani | Durvabhirnamabhih pujam tarpanam vidhivachcharet || 199 || Ashtadravyairvisheshena kuryadbhaktisusamyutah | Tasyepsitam dhanam dhanyamaishvaryam vijayo yashah || 200 ||
ਅਰਥ:कामरूप और कामगति होकर, इष्ट बन्धुओं सहित यथेच्छ भोग भोगकर, पाठक गणेश का अनुचर बन जाता है — गणपति का प्रिय गण, नन्दीश्वर आदि समस्त गणों से आनन्दपूर्वक अभिनन्दित, और शिव-पार्वती द्वारा अपने पुत्र के समान कृपा से दुलारा हुआ। पूर्णकाम शिवभक्त होकर वह गणेश्वर के वर से पुनः जातिस्मर (पूर्वजन्मों का स्मरण रखने वाला), धर्मपरायण और सार्वभौम सम्राट होता है। और जो निष्काम होकर भक्ति से नित्य जप करता है, विघ्नेश में तत्पर — वह ज्ञान-वैराग्य से युक्त परम योगसिद्धि पाकर उस वैनायक धाम में लीन हो जाता है जो निरन्तर, निराबाध, परमानन्द नामक, विश्व से परे, पूर्ण और पुनरावृत्ति-रहित है — वहाँ नित्य तृप्त होकर रमण करता है। जो इन नामों से हवन, दान और पूजन-अर्चन करता है — राजा उसके वश में आते हैं, शत्रु दास बन जाते हैं; उसे मन्त्रों की दुर्लभ इष्ट-सिद्धियाँ प्राप्त होती हैं। भगवान कहते हैं: 'यह स्तोत्र मुझे मेरे मूलमन्त्र से भी प्रियतर है। भाद्रपद शुक्ल चतुर्थी को — मेरे जन्मदिन पर — दूर्वा और इन नामों से विधिवत् पूजा-तर्पण करे, विशेषतः अष्टद्रव्यों से भक्तिपूर्वक — तो वर्ष भर विघ्नराज उसके इष्ट अर्थ सिद्ध करेंगे; उसे धन, धान्य, ऐश्वर्य, विजय और यश निश्चित मिलेगा।'
ਭਵਿਸ਼੍ਯਤਿ ਨ ਸਨ੍ਦੇਹਃ ਪੁਤ੍ਰਪੌਤ੍ਰਾਦਿਕਂ ਸੁਖਮ੍ । ਇਦਂ ਪ੍ਰਜਪਿਤਂ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਂ ਪਠਿਤਂ ਸ਼੍ਰਾਵਿਤਂ ਸ਼੍ਰੁਤਮ੍ ॥ 201 ॥ ਵ੍ਯਾਕ੍ਰਿਤਂ ਚਰ੍ਚਿਤਂ ਧ੍ਯਾਤਂ ਵਿਮ੍ਰਿਸ਼੍ਟਮਭਿਵਨ੍ਦਿਤਮ੍ । ਇਹਾਮੁਤ੍ਰ ਚ ਵਿਸ਼੍ਵੇਸ਼ਾਂ ਵਿਸ਼੍ਵੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਪ੍ਰਦਾਯਕਮ੍ ॥ 202 ॥ ਸ੍ਵਚ੍ਛਨ੍ਦਚਾਰਿਣਾਪ੍ਯੇਸ਼ ਯੇਨ ਸਨ੍ਧਾਰ੍ਯਤੇ ਸ੍ਤਵਃ । ਸ ਰਕ੍ਸ਼੍ਯਤੇ ਸ਼ਿਵੋਦ੍ਭੂਤੈਰ੍ਗਣੈਰਧ੍ਯਸ਼੍ਟਕੋਟਿਭਿਃ ॥ 203 ॥ ਲਿਖਿਤਂ ਪੁਸ੍ਤਕਸ੍ਤੋਤ੍ਰਂ ਮਨ੍ਤ੍ਰਭੂਤਂ ਪ੍ਰਪੂਜਯੇਤ੍ । ਤਤ੍ਰ ਸਰ੍ਵੋਤ੍ਤਮਾ ਲਕ੍ਸ਼੍ਮੀਃ ਸਨ੍ਨਿਧਤ੍ਤੇ ਨਿਰਨ੍ਤਰਮ੍ ॥ 204 ॥ ਦਾਨੈਰਸ਼ੇਸ਼ੈਰਖਿਲੈਰ੍ਵ੍ਰਤੈਸ਼੍ਚ ਤੀਰ੍ਥੈਰਸ਼ੇਸ਼ੈਰਖਿਲੈਰ੍ਮਖੈਸ਼੍ਚ । ਨ ਤਤ੍ਫਲਂ ਵਿਨ੍ਦਤਿ ਯਦ੍ਗਣੇਸ਼ਸਹਸ੍ਰਨਾਮਸ੍ਮਰਣੇਨ ਸਦ੍ਯਃ ॥ 205 ॥ ਏਤਨ੍ਨਾਮ੍ਨਾਂ ਸਹਸ੍ਰਂ ਪਠਤਿ ਦਿਨਮਣੌ ਪ੍ਰਤ੍ਯਹਮ੍ਪ੍ਰੋਜ੍ਜਿਹਾਨੇ ਸਾਯਂ ਮਧ੍ਯਨ੍ਦਿਨੇ ਵਾ ਤ੍ਰਿਸ਼ਵਣਮਥਵਾ ਸਨ੍ਤਤਂ ਵਾ ਜਨੋ ਯਃ । ਸ ਸ੍ਯਾਦੈਸ਼੍ਵਰ੍ਯਧੁਰ੍ਯਃ ਪ੍ਰਭਵਤਿ ਵਚਸਾਂ ਕੀਰ੍ਤਿਮੁਚ੍ਚੈਸ੍ਤਨੋਤਿ ਦਾਰਿਦ੍ਰ੍ਯਂ ਹਨ੍ਤਿ ਵਿਸ਼੍ਵਂ ਵਸ਼ਯਤਿ ਸੁਚਿਰਂ ਵਰ੍ਧਤੇ ਪੁਤ੍ਰਪੌਤ੍ਰੈਃ ॥ 206 ॥ ਅਕਿਞ੍ਚਨੋਪ੍ਯੇਕਚਿਤ੍ਤੋ ਨਿਯਤੋ ਨਿਯਤਾਸਨਃ । ਪ੍ਰਜਪਂਸ਼੍ਚਤੁਰੋ ਮਾਸਾਨ੍ ਗਣੇਸ਼ਾਰ੍ਚਨਤਤ੍ਪਰਃ ॥ 207 ॥ ਦਰਿਦ੍ਰਤਾਂ ਸਮੁਨ੍ਮੂਲ੍ਯ ਸਪ੍ਤਜਨ੍ਮਾਨੁਗਾਮਪਿ । ਲਭਤੇ ਮਹਤੀਂ ਲਕ੍ਸ਼੍ਮੀਮਿਤ੍ਯਾਜ੍ਞਾ ਪਾਰਮੇਸ਼੍ਵਰੀ ॥ 208 ॥ ਆਯੁਸ਼੍ਯਂ ਵੀਤਰੋਗਂ ਕੁਲਮਤਿਵਿਮਲਂ ਸਮ੍ਪਦਸ਼੍ਚਾਰ੍ਤਿਨਾਸ਼ਃ ਕੀਰ੍ਤਿਰ੍ਨਿਤ੍ਯਾਵਦਾਤਾ ਭਵਤਿ ਖਲੁ ਨਵਾ ਕਾਨ੍ਤਿਰਵ੍ਯਾਜਭਵ੍ਯਾ । ਪੁਤ੍ਰਾਃ ਸਨ੍ਤਃ ਕਲਤ੍ਰਂ ਗੁਣਵਦਭਿਮਤਂ ਯਦ੍ਯਦਨ੍ਯਚ੍ਚ ਤਤ੍ਤ - ਨ੍ਨਿਤ੍ਯਂ ਯਃ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰਮੇਤਤ੍ ਪਠਤਿ ਗਣਪਤੇਸ੍ਤਸ੍ਯ ਹਸ੍ਤੇ ਸਮਸ੍ਤਮ੍ ॥ 209 ॥ ਗਣਞ੍ਜਯੋ ਗਣਪਤਿਰ੍ਹੇਰਮ੍ਬੋ ਧਰਣੀਧਰਃ । ਮਹਾਗਣਪਤਿਰ੍ਬੁਦ੍ਧਿਪ੍ਰਿਯਃ ਕ੍ਸ਼ਿਪ੍ਰਪ੍ਰਸਾਦਨਃ ॥ 210 ॥
Bhavishyati na sandehah putrapautradikam sukham | Idam prajapitam stotram pathitam shravitam shrutam || 201 || Vyakritam charchitam dhyatam vimrishtamabhivanditam | Ihamutra cha vishvesham vishvaishvaryapradayakam || 202 || Svachchhandacharinapyesha yena sandharyate stavah | Sa rakshyate shivodbhutairganairadhyashtakotibhih || 203 || Likhitam pustakastotram mantrabhutam prapujayet | Tatra sarvottama lakshmih sannidhatte nirantaram || 204 || Danairasheshairakhilairvrataishcha tirthairasheshairakhilairmakhaishcha | Na tatphalam vindati yadganeshasahasranamasmaranena sadyah || 205 || Etannamnam sahasram pathati dinamanau pratyahamprojjihane Sayam madhyandine va trishavanamathava santatam va jano yah | Sa syadaishvaryadhuryah prabhavati vachasam kirtimuchchaistanoti Daridryam hanti vishvam vashayati suchiram vardhate putrapautraih || 206 || Akinchanopyekachitto niyato niyatasanah | Prajapamshchaturo masan ganesharchanatatparah || 207 || Daridratam samunmulya saptajanmanugamapi | Labhate mahatim lakshmimityajna parameshvari || 208 || Ayushyam vitarogam kulamativimalam sampadashchartinashah Kirtirnityavadata bhavati khalu nava kantiravyajabhavya | Putrah santah kalatram gunavadabhimatam yadyadanyachcha tatta - Nnityam yah stotrametat pathati ganapatestasya haste samastam || 209 || Gananjayo ganapatirherambo dharanidharah | Mahaganapatirbuddhipriyah kshipraprasadanah || 210 ||
ਅਰਥ:वचन पूर्ण होता है: पुत्र-पौत्रादि का सुख निःसन्देह मिलेगा। यह स्तोत्र — जपा, पढ़ा, सुनाया, सुना, व्याख्यात, चर्चित, ध्यात, विमृष्ट या अभिवन्दित — इहलोक और परलोक में सबको विश्व का ऐश्वर्य देता है। स्वच्छन्द विचरने वाला भी यदि इस स्तव को धारण करता है, तो शिव से उत्पन्न आठ कोटि गण उसकी रक्षा करते हैं। स्तोत्र की लिखित पुस्तक को मन्त्र-स्वरूप मानकर पूजे — वहाँ सर्वोत्तमा लक्ष्मी निरन्तर निवास करती हैं। समस्त दानों, व्रतों, तीर्थों और यज्ञों से भी वह फल नहीं मिलता जो गणेश-सहस्रनाम के स्मरण से तत्काल मिल जाता है। जो सूर्योदय पर, सन्ध्या या मध्याह्न में, त्रिकाल अथवा निरन्तर इन सहस्र नामों का पाठ करता है — वह ऐश्वर्य में अग्रणी और वाणी का स्वामी होता है, ऊँची कीर्ति फैलाता है, दारिद्र्य का नाश करता है, विश्व को वश में करता है और पुत्र-पौत्रों सहित चिरकाल बढ़ता है। अकिञ्चन भी — एकाग्रचित्त, नियमित, स्थिर आसन वाला — गणेश-अर्चन में तत्पर होकर चार मास जप करे, तो सात जन्मों से पीछा करती दरिद्रता को भी जड़ से उखाड़कर महती लक्ष्मी पाता है — यही परमेश्वर की आज्ञा है। नीरोग दीर्घायु, अति निर्मल कुल, सम्पदा, पीड़ा का नाश, नित्य उज्ज्वल कीर्ति, सहज नवीन कान्ति, सज्जन पुत्र, गुणवती प्रिय पत्नी — जो भी और हो, वह सब इस स्तोत्र के नित्य पाठक के हाथ में है। फिर इक्कीस नामों की माला आरम्भ होती है: गणञ्जय, गणपति, हेरम्ब, धरणीधर, महागणपति, बुद्धिप्रिय, क्षिप्रप्रसादन —
ਅਮੋਘਸਿਦ੍ਧਿਰਮ੍ਰਿਤਮਨ੍ਤ੍ਰਸ਼੍ਚਿਨ੍ਤਾਮਣਿਰ੍ਨਿਧਿਃ । ਸੁਮਙ੍ਗਲੋ ਬੀਜਮਾਸ਼ਾਪੂਰਕੋ ਵਰਦਃ ਕਲਃ ॥ 211 ॥ ਕਾਸ਼੍ਯਪੋ ਨਨ੍ਦਨੋ ਵਾਚਾਸਿਦ੍ਧੋ ਢੁਣ੍ਢਿਰ੍ਵਿਨਾਯਕਃ । ਮੋਦਕੈਰੇਭਿਰਤ੍ਰੈਕਵਿਂਸ਼ਤ੍ਯਾ ਨਾਮਭਿਃ ਪੁਮਾਨ੍ ॥ 212 ॥ ਉਪਾਯਨਂ ਦਦੇਦ੍ਭਕ੍ਤ੍ਯਾ ਮਤ੍ਪ੍ਰਸਾਦਂ ਚਿਕੀਰ੍ਸ਼ਤਿ । ਵਤ੍ਸਰਂ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜੋऽਸ੍ਯ ਤਥ੍ਯਮਿਸ਼੍ਟਾਰ੍ਥਸਿਦ੍ਧਯੇ ॥ 213 ॥ ਯਃ ਸ੍ਤੌਤਿ ਮਦ੍ਗਤਮਨਾ ਮਮਾਰਾਧਨਤਤ੍ਪਰਃ । ਸ੍ਤੁਤੋ ਨਾਮ੍ਨਾ ਸਹਸ੍ਰੇਣ ਤੇਨਾਹਂ ਨਾਤ੍ਰ ਸਂਸ਼ਯਃ ॥ 214 ॥ ਨਮੋ ਨਮਃ ਸੁਰਵਰਪੂਜਿਤਾਙ੍ਘ੍ਰਯੇ ਨਮੋ ਨਮੋ ਨਿਰੁਪਮਮਙ੍ਗਲਾਤ੍ਮਨੇ । ਨਮੋ ਨਮੋ ਵਿਪੁਲਦਯੈਕਸਿਦ੍ਧਯੇ ਨਮੋ ਨਮਃ ਕਰਿਕਲਭਾਨਨਾਯ ਤੇ ॥ 215 ॥ ਕਿਙ੍ਕਿਣੀਗਣਰਚਿਤਚਰਣਃ ਪ੍ਰਕਟਿਤਗੁਰੁਮਿਤਚਾਰੁਕਰਣਃ । ਮਦਜਲਲਹਰੀਕਲਿਤਕਪੋਲਃ ਸ਼ਮਯਤੁ ਦੁਰਿਤਂ ਗਣਪਤਿਨਾਮ੍ਨਾ ॥ 216 ॥ ॥ ਇਤਿ ਸ਼੍ਰੀਗਣੇਸ਼ਪੁਰਾਣੇ ਉਪਾਸਨਾਖਣ੍ਡੇ ਈਸ਼੍ਵਰਗਣੇਸ਼ਸਂਵਾਦੇ ਗਣੇਸ਼ਸਹਸ੍ਰਨਾਮਸ੍ਤੋਤ੍ਰਂ ਨਾਮ ਸ਼ਟ੍ਚਤ੍ਵਾਰਿਂਸ਼ੋਧ੍ਯਾਯਃ ॥
Amoghasiddhiramritamantrashchintamanirnidhih | Sumangalo bijamashapurako varadah kalah || 211 || Kashyapo nandano vachasiddho dhundhirvinayakah | Modakairebhiratraikavimshatya namabhih puman || 212 || Upayanam dadedbhaktya matprasadam chikirshati | Vatsaram vighnarajosya tathyamishtarthasiddhaye || 213 || Yah stauti madgatamana mamaradhanatatparah | Stuto namna sahasrena tenaham natra samshayah || 214 || Namo namah suravarapujitanghraye Namo namo nirupamamangalatmane | Namo namo vipuladayaikasiddhaye Namo namah karikalabhananaya te || 215 || Kinkiniganarachitacharanah Prakatitagurumitacharukaranah | Madajalalaharikalitakapolah Shamayatu duritam ganapatinamna || 216 || || Iti shriganeshapurane upasanakhande ishvaraganeshasamvade Ganeshasahasranamastotram nama shatchatvarimshodhyayah ||
ਅਰਥ:— अमोघसिद्धि, अमृतमन्त्र, चिन्तामणि, निधि, सुमङ्गल, बीज, आशापूरक, वरद, कल, काश्यप, नन्दन, वाचासिद्ध, ढुण्ढि और विनायक। जो भक्तिपूर्वक इन इक्कीस नामों के साथ मोदकों का उपहार अर्पित करता है, मेरी प्रसन्नता चाहता हुआ — उसके इष्ट अर्थ विघ्नराज वर्ष भर में सत्य ही सिद्ध करेंगे। जो मुझमें मन लगाकर, मेरी आराधना में तत्पर होकर स्तुति करता है — इन सहस्र नामों से स्तुत होकर मैं उससे प्रसन्न होता हूँ, इसमें संशय नहीं। अन्तिम वन्दना: 'नमो नमः — देवश्रेष्ठों से पूजित चरणों वाले को; नमो नमः — अनुपम मङ्गल-स्वरूप को; नमो नमः — विपुल दया की एकमात्र सिद्धि को; नमो नमः — करि-कलभ (गज-शावक) मुख वाले तुझको। जिनके चरणों में किङ्किणियाँ बजती हैं, जिनकी सुन्दर चेष्टाएँ अपार गुरुता प्रकट करती हैं, जिनके कपोल मद-जल की लहरों से भीगे हैं — वे गणपति अपने नाम से ही समस्त पाप-दुरित शान्त करें।' इस प्रकार श्रीगणेश पुराण के उपासनाखण्ड में ईश्वर-गणेश संवाद में गणेश-सहस्रनाम-स्तोत्र नामक छियालीसवाँ अध्याय पूर्ण हुआ।
ਸ਼ਬਦ-ਸ਼ਬਦ ਅਰਥ
ਉਚਾਰਨ ਸੁਣਨ ਲਈ ਕਿਸੇ ਵੀ ਸ਼ਬਦ ਉੱਤੇ ਕਲਿੱਕ ਕਰੋ
गणपति सहस्रनाम स्तोत्रम् ਪਾਠ ਦੇ ਲਾਭ
The Ganesha Purana declares it the supreme remover of obstacles — even Shiva chanted it before conquering Tripura
Daily recitation at brahma-muhurta is said to grant health, long life, wealth, eloquence and fame
Traditionally chanted for victory in undertakings, protection of the womb, and removal of poverty
Its phalashruti promises relief from a vast catalogue of diseases and fears
Reciting it on Ganesha Chaturthi with durva grass and modakas is considered especially powerful
Open to all — the text itself says its siddhi is attainable by everyone, regardless of station
Nishkama (desireless) recitation leads to supreme yoga-siddhi and absorption in the Vainayaka abode
गणपति सहस्रनाम स्तोत्रम् ਪਾਠ ਵਿਧੀ
Begin with a bath and a clean seat facing east. Perform the karanyasa and anganyasa as given in the text, meditate on the dhyana verse of the red-hued, elephant-faced Lord, and then recite the thousand names with an unhurried, devoted mind. Offer durva grass, red flowers and modakas if possible. The phalashruti recommends daily recitation at brahma-muhurta; on Ganesha Chaturthi, worship with the names and eight offering substances is prescribed by the text itself. If time is short, the twenty-one names listed at the end (Gananjaya, Ganapati, Heramba...) may be recited with modaka offerings.
ਅਕਸਰ ਪੁੱਛੇ ਜਾਂਦੇ ਸਵਾਲ
ਇਹ ਵੀ ਪੜ੍ਹੋ
ॐ
ਪੂਰਾ गणपति सहस्रनाम स्तोत्रम् ਸ਼ਲੋਕ-ਦਰ-ਸ਼ਲੋਕ ਅਰਥ ਸਹਿਤ ਪੜ੍ਹੋ, ਜਾਂ ਹੋਰ ਪਵਿੱਤਰ ਪਾਠ ਵੇਖੋ