मन्त्रमातृकापुष्पमालास्तवः
अन्य नाम / खोज: mantra matrika pushpamala stava · mantra matruka pushpa mala stavam · mantramatrika pushpamala · manidvipa kallolollasita · devi manasa puja shankaracharya
अपनी भाषा/लिपि में पढ़ें
✦ अर्थ
मन्त्रमातृकापुष्पमालास्तव जगन्माता ललिता त्रिपुरसुन्दरी की मानस-पूजा का सत्रह श्लोकों का प्रसिद्ध स्तोत्र है, जो परम्परा से आदि शंकराचार्य को आरोपित है। भक्त मणिद्वीप पर श्रीचक्र के मध्य विराजमान देवी को कल्पना में समस्त उपचार अर्पित करता है — सिंहासन, स्नान, वस्त्र, आभूषण, चन्दन, पुष्प, धूप, दीप, नैवेद्य, ताम्बूल एवं आरती — और प्रत्येक श्लोक 'सन्तुष्टये कल्पताम्' की प्रार्थना से पूर्ण होता है। इसका नाम 'मातृका (मन्त्राक्षरों) की पुष्पमाला' है, क्योंकि इसके श्लोकों के आदि अक्षर श्रीविद्या के पंचदशी मन्त्र को सूक्ष्म रूप से गूँथते हैं।
उत्पत्ति और कथा
Devotional Sri Vidya / Shakta hymn (Stotrarnava); traditionally attributed to Adi Shankaracharya · Adi Shankaracharya (traditional attribution) · c. 8th century CE (traditional attribution)
The Mantra Matrika Pushpamala Stava is one of the most refined examples of manasa puja in the Sri Vidya tradition. Rather than describing the Goddess's beauty alone, it leads the worshipper step by step through the full ritual of Devi puja — but performed entirely in contemplation. Its deeper secret lies in its structure: the first letters of the verses are held to spell out the Panchadashi, the fifteen-syllable heart-mantra of Sri Vidya, so that to recite the garland is to silently invoke the mantra. For this reason it is treasured by upasakas as both a hymn and a meditative practice.
✦ शास्त्रों में वर्णित
The hymn's own concluding verses declare the fruit of its recitation: the worshipper who offers this garland of mantra-letters at the twilights each day attains a pure mind, has Saraswati dwelling upon his tongue and the world-blessing Lakshmi abiding in his home — the Mother Herself dancing in the lotus of his heart.
सम्पूर्ण पाठ अर्थ सहित
किसी भी पंक्ति या ▶ बटन पर टैप कर सुनें
कल्लोलोल्लसितामृताब्धिलहरीमध्ये विराजन्मणि- द्वीपे कल्पकवाटिकापरिवृते कादम्बवाट्युज्ज्वले । रत्नस्तम्भसहस्रनिर्मितसभामध्ये विमानोत्तमे चिन्तारत्नविनिर्मितं जननि ते सिंहासनं भावये ॥१॥
kallolollasitāmṛtābdhi-laharī-madhye virājanmaṇi- dvīpe kalpaka-vāṭikā-parivṛte kādamba-vāṭyujjvale | ratna-stambha-sahasra-nirmita-sabhā-madhye vimānottame cintāratna-vinirmitaṃ janani te siṃhāsanaṃ bhāvaye || 1||
अर्थ:१. हे जननी! मैं चिन्तामणि से निर्मित तुम्हारे सिंहासन का ध्यान करता हूँ — जो अमृत-सागर की उत्ताल तरंगों के मध्य देदीप्यमान मणिद्वीप पर, कल्पवृक्ष एवं कदम्ब के उपवनों से घिरे, सहस्र रत्नस्तम्भों से निर्मित सभा के भीतर श्रेष्ठ विमान में स्थित है।
एणाङ्कानलभानुमण्डललसच्छ्रीचक्रमध्ये स्थितां बालार्कद्युतिभासुरां करतलैः पाशाङ्कुशौ बिभ्रतीम् । चापं बाणमपि प्रसन्नवदनां कौसुम्भवस्त्रान्वितां तां त्वां चन्द्रकलावतंसमकुटां चारुस्मितां भावये ॥२॥
eṇāṅkānala-bhānu-maṇḍala-lasacchrīcakra-madhye sthitāṃ bālārka-dyuti-bhāsurāṃ karatalaiḥ pāśāṅkuśau bibhratīm | cāpaṃ bāṇam api prasanna-vadanāṃ kausumbha-vastrānvitāṃ tāṃ tvāṃ candra-kalāvataṃsa-makuṭāṃ cāru-smitāṃ bhāvaye || 2||
अर्थ:२. मैं तुम्हारा ध्यान करता हूँ — जो चन्द्र, अग्नि एवं सूर्य के मण्डलों से दीप्त श्रीचक्र के मध्य विराजमान हो, उदित सूर्य-सी अरुण कान्ति वाली, हाथों में पाश, अंकुश, धनुष एवं बाण धारण किए, प्रसन्न मुख वाली, कुसुम्भ-वस्त्र पहने, चन्द्रकला से अलंकृत मुकुटधारिणी और मधुर मुस्कान वाली हो।
ईशानादिपदं शिवैकफलदं रत्नासनं ते शुभं पाद्यं कुङ्कुमचन्दनादिभरितैरर्घ्यं सरत्नाक्षतैः । शुद्धैराचमनीयकं तव जलैर्भक्त्या मया कल्पितं कारुण्यामृतवारिधे तदखिलं सन्तुष्टये कल्पताम् ॥३॥
īśānādi-padaṃ śivaika-phaladaṃ ratnāsanaṃ te śubhaṃ pādyaṃ kuṅkuma-candanādi-bharitair arghyaṃ saratnākṣataiḥ | śuddhair ācamanīyakaṃ tava jalair bhaktyā mayā kalpitaṃ kāruṇyāmṛta-vāridhe tad akhilaṃ santuṣṭaye kalpatām || 3||
अर्थ:३. ईशान पद पर स्थित, शिवरूपी एकमात्र फल देने वाला यह शुभ रत्नासन, कुंकुम-चन्दन से युक्त पाद्य, रत्न एवं अक्षत से अर्घ्य, और शुद्ध जल से आचमनीय — हे करुणामृत के सागर! भक्तिपूर्वक मेरे द्वारा कल्पित यह सब तुम्हारी सन्तुष्टि के लिए हो।
लक्ष्ये योगिजनस्य रक्षितजगज्जाले विशालेक्षणे प्रालेयाम्बुपटीरकुङ्कुमलसत्कर्पूरमिश्रोदकैः । गोक्षीरैरपि नालिकेरसलिलैः शुद्धोदकैर्मन्त्रितैः स्नानं देवि धिया मयैतदखिलं सन्तुष्टये कल्पताम् ॥४॥
lakṣye yogi-janasya rakṣita-jagaj-jāle viśālekṣaṇe prāleyāmbu-paṭīra-kuṅkuma-lasat-karpūra-miśrodakaiḥ | go-kṣīrair api nālikera-salilaiḥ śuddhodakair mantritaiḥ snānaṃ devi dhiyā mayaitad akhilaṃ santuṣṭaye kalpatām || 4||
अर्थ:४. हे विशाल नेत्रों वाली, योगिजनों के ध्येय, जगज्जाल की रक्षिके! हिम-शीतल चन्दन, कुंकुम एवं कर्पूर मिश्रित जल से, गोदुग्ध, नारिकेल-जल एवं अभिमन्त्रित शुद्ध जल से — मेरे द्वारा भावना से अर्पित यह स्नान सब तुम्हारी सन्तुष्टि के लिए हो।
ह्रीङ्काराङ्कितमन्त्रलक्षिततनो हेमाचलात्सञ्चितै- र्रत्नैरुज्ज्वलमुत्तरीयसहितं कौसुम्भवर्णांशुकम् । मुक्तासन्ततियज्ञसूत्रममलं सौवर्णतन्तूद्भवं दत्तं देवि धिया मयैतदखिलं सन्तुष्टये कल्पताम् ॥५॥
hrīṅkārāṅkita-mantra-lakṣita-tano hemācalāt sañcitai- r ratnair ujjvalam uttarīya-sahitaṃ kausumbha-varṇāṃśukam | muktā-santati-yajña-sūtram amalaṃ sauvarṇa-tantūdbhavaṃ dattaṃ devi dhiyā mayaitad akhilaṃ santuṣṭaye kalpatām || 5||
अर्थ:५. हे ह्रीङ्कारयुक्त मन्त्र से लक्षित स्वरूप वाली देवी! स्वर्णगिरि से संचित रत्नों से उज्ज्वल उत्तरीय सहित कुसुम्भ-वर्ण वस्त्र, और स्वर्णतन्तु से बना मुक्तामय निर्मल यज्ञोपवीत — मेरे द्वारा भावना से अर्पित यह सब तुम्हारी सन्तुष्टि के लिए हो।
हंसैरप्यतिलोभनीयगमने हारावलीमुज्ज्वलां हिन्दोलद्युतिहीरपूरिततरे हेमाङ्गदे कङ्कणे । मञ्जीरौ मणिकुण्डले मकुटमप्यर्धेन्दुचूडामणिं नासामौक्तिकमङ्गुलीयकटकौ काञ्चीमपि स्वीकुरु ॥६॥
haṃsair apy ati-lobhanīya-gamane hārāvalīm ujjvalāṃ hindola-dyuti-hīra-pūritatare hemāṅgade kaṅkaṇe | mañjīrau maṇi-kuṇḍale makuṭam apy ardhendu-cūḍāmaṇiṃ nāsā-mauktikam aṅgulīya-kaṭakau kāñcīm api svīkuru || 6||
अर्थ:६. हे हंसों को भी लज्जित करने वाली गति वाली! उज्ज्वल हारावली, झूलते हीरों से भरे स्वर्ण-अंगद एवं कंगन, नूपुर, मणिकुण्डल, अर्धचन्द्र-चूड़ामणि युक्त मुकुट, नासा-मौक्तिक, अँगूठियाँ, कटक एवं काञ्ची — इन सबको स्वीकार करो।
सर्वाङ्गे घनसारकुङ्कुमघनश्रीगन्धपङ्काङ्कितं कस्तूरीतिलकं च फालफलके गोरोचनापत्रकम् । गण्डादर्शनमण्डले नयनयोर्दिव्याञ्जनं तेऽञ्चितं कण्ठाब्जे मृगनाभिपङ्कममलं त्वत्प्रीतये कल्पताम् ॥७॥
sarvāṅge ghana-sāra-kuṅkuma-ghana-śrī-gandha-paṅkāṅkitaṃ kastūrī-tilakaṃ ca phāla-phalake gorocanā-patrakam | gaṇḍādarśana-maṇḍale nayanayor divyāñjanaṃ te'ñcitaṃ kaṇṭhābje mṛga-nābhi-paṅkam amalaṃ tvat-prītaye kalpatām || 7||
अर्थ:७. कर्पूर, कुंकुम एवं श्रीगन्ध-चन्दन से तुम्हारे सर्वांग का लेपन, भालप्रदेश पर कस्तूरी-तिलक एवं गोरोचना-पत्र, दर्पण-सम कपोलों पर नेत्रों में दिव्य अंजन, और कण्ठ-कमल पर निर्मल मृगनाभि-पंक — यह सब तुम्हारी प्रीति के लिए हो।
कल्हारोत्पलमल्लिकामरुवकैः सौवर्णपङ्केरुहै- र्जातीचम्पकमालतीवकुलकैर्मन्दारकुन्दादिभिः । केतक्या करवीरकैर्बहुविधैः क्लृप्ताः स्रजो मालिकाः सङ्कल्पेन समर्पयामि वरदे सन्तुष्टये गृह्यताम् ॥८॥
kalhārotpala-mallikā-maruvakaiḥ sauvarṇa-paṅkeruhai- r jātī-campaka-mālatī-vakulakair mandāra-kundādibhiḥ | ketakyā karavīrakair bahu-vidhaiḥ kḷptāḥ srajo mālikāḥ saṅkalpena samarpayāmi varade santuṣṭaye gṛhyatām || 8||
अर्थ:८. हे वरदे! कल्हार, उत्पल, मल्लिका, मरुवक, स्वर्ण-कमल, जाती, चम्पक, मालती, वकुल, मन्दार, कुन्द, केतकी एवं करवीर आदि अनेक पुष्पों से गूँथी मालाएँ मैं सङ्कल्प से अर्पित करता हूँ — तुम्हारी सन्तुष्टि के लिए ग्रहण करो।
हन्तारं मदनस्य नन्दयसि यैरङ्गैरनङ्गोज्ज्वलै- र्यैर्भृङ्गावलिनीलकुन्तलभरैर्बध्नासि तस्याशयम् । तानीमानि तवाम्ब कोमलतराण्यामोदलीलागृहा- ण्यामोदाय दशाङ्गगुग्गुलुघृतैर्धूपैरहं धूपये ॥९॥
hantāraṃ madanasya nandayasi yair aṅgair anaṅgojjvalai- r yair bhṛṅgāvali-nīla-kuntala-bharair badhnāsi tasyāśayam | tānīmāni tavāmba komalatarāṇy āmoda-līlā-gṛhā- ṇy āmodāya daśāṅga-guggulu-ghṛtair dhūpair ahaṃ dhūpaye || 9||
अर्थ:९. हे अम्ब! जिन अनंग-दीप्त अंगों से तुम कामारि शिव को आनन्दित करती हो, और जिन भ्रमर-सम श्याम केशों से उनके चित्त को बाँधती हो — तुम्हारे उन कोमलतर सुगन्ध-लीलागृहों के आमोद हेतु मैं दशांग गुग्गुल एवं घृत के धूप अर्पित करता हूँ।
लक्ष्मीमुज्ज्वलयामि रत्ननिवहोद्भास्वत्तरे मन्दिरे मालारूपविलम्बितैर्मणिमयस्तम्भेषु सम्भावितैः । चित्रैर्हाटकपुत्रिकाकरधृतैर्गव्यैर्घृतैर्वर्धितै- र्दिव्यैर्दीपगणैर्धिया गिरिसुते सन्तुष्टये कल्पताम् ॥१०॥
lakṣmīm ujjvalayāmi ratna-nivahodbhāsvattare mandire mālā-rūpa-vilambitair maṇi-maya-stambheṣu sambhāvitaiḥ | citrair hāṭaka-putrikā-kara-dhṛtair gavyair ghṛtair vardhitai- r divyair dīpa-gaṇair dhiyā girisute santuṣṭaye kalpatām || 10||
अर्थ:१०. हे गिरिसुते! रत्नराशियों से देदीप्यमान तुम्हारे मन्दिर में, मणिमय स्तम्भों पर मालारूप में लटके, स्वर्ण-पुत्रिकाओं के हाथों में धारित, गोघृत से वर्धित विचित्र दिव्य दीप-समूहों से मैं भावना से लक्ष्मी (कान्ति) को उज्ज्वल करता हूँ — तुम्हारी सन्तुष्टि के लिए।
ह्रीङ्कारेश्वरि तप्तहाटककृतैः स्थालीसहस्रैर्भृतं दिव्यान्नं घृतसूपशाकभरितं चित्रान्नभेदं तथा । दुग्धान्नं मधुशर्करादधियुतं माणिक्यपात्रे स्थितं माषापूपसहस्रमम्ब सफलं नैवेद्यमावेदये ॥११॥
hrīṅkāreśvari tapta-hāṭaka-kṛtaiḥ sthālī-sahasrair bhṛtaṃ divyānnaṃ ghṛta-sūpa-śāka-bharitaṃ citrānna-bhedaṃ tathā | dugdhānnaṃ madhu-śarkarā-dadhi-yutaṃ māṇikya-pātre sthitaṃ māṣāpūpa-sahasram amba saphalaṃ naivedyam āvedaye || 11||
अर्थ:११. हे ह्रीङ्कारेश्वरि! तप्त स्वर्ण के सहस्र पात्रों में भरे दिव्यान्न, घृत-सूप-शाक से युक्त, विविध चित्रान्न, मधु-शर्करा-दधि सहित माणिक्य-पात्र में स्थित दुग्धान्न, एवं सहस्र माष-अपूप — हे अम्ब! यह सफल नैवेद्य मैं निवेदित करता हूँ।
सच्छायैर्वरकेतकीदलरुचा ताम्बूलवल्लीदलैः पूगैर्भूरिगुणैः सुगन्धिमधुरैः कर्पूरखण्डोज्ज्वलैः । मुक्ताचूर्णविराजितैर्बहुविधैर्वक्त्राम्बुजामोदनैः पूर्णा रत्नकलाचिका तव मुदे न्यस्ता पुरस्तादुमे ॥१२॥
sacchāyair vara-ketakī-dala-rucā tāmbūla-vallī-dalaiḥ pūgair bhūri-guṇaiḥ sugandhi-madhuraiḥ karpūra-khaṇḍojjvalaiḥ | muktā-cūrṇa-virājitair bahu-vidhair vaktrāmbujāmodanaiḥ pūrṇā ratna-kalācikā tava mude nyastā purastād ume || 12||
अर्थ:१२. हे उमे! सुन्दर केतकी-दल सी कान्ति वाले ताम्बूल-पत्र, अनेक गुणों वाले सुगन्धित-मधुर पूग, कर्पूर-खण्डों से उज्ज्वल, मुक्ताचूर्ण से सुशोभित, मुख-कमल को सुवासित करने वाले — इन अनेक भोग्यों से पूर्ण रत्नकलाचिका तुम्हारे आगे तुम्हारे आमोद के लिए रखी गई है।
कन्याभिः कमनीयकान्तिभिरलङ्कारामलारार्तिकां पात्रे मौक्तिकचित्रपङ्क्तिविलसत्कर्पूरदीपावलिः । उत्तत्तालमृदङ्गगीतसहितं नृत्यत्पदाम्भोरुहं मन्त्राराधनपूर्वकं सुविहितं नीराजनं गृह्यताम् ॥१३॥
kanyābhiḥ kamanīya-kāntibhir alaṅkārāmalārārtikāṃ pātre mauktika-citra-paṅkti-vilasat-karpūra-dīpāvaliḥ | uttat-tāla-mṛdaṅga-gīta-sahitaṃ nṛtyat-padāmbhoruhaṃ mantrārādhana-pūrvakaṃ suvihitaṃ nīrājanaṃ gṛhyatām || 13||
अर्थ:१३. मन्त्र-आराधनापूर्वक भलीभाँति किया गया यह नीराजन ग्रहण करो — जिसे मनोहर कान्ति वाली कन्याएँ निर्मल आरार्तिका-पात्र, मुक्ता-पंक्तियों से दीप्त कर्पूर-दीपावली लिए, ताल-मृदंग-गीत सहित नृत्य करते हुए चरण-कमलों से करती हैं।
लक्ष्मीर्मौक्तिकलक्षकल्पितसितच्छत्रं तु धत्ते रसा- दिन्द्राणी च रतिश्च चामरवरे धत्ते स्वयं भारती । वीणामेणविलोचनाः सुमनसां नृत्यन्ति तद्रागव- द्भावैराङ्गिकसात्त्विकैः स्फुटरसं मातस्तदाकर्ण्यताम् ॥१४॥
lakṣmīr mauktika-lakṣa-kalpita-sitacchatraṃ tu dhatte rasā- d indrāṇī ca ratiś ca cāmara-vare dhatte svayaṃ bhāratī | vīṇām eṇa-vilocanāḥ sumanasāṃ nṛtyanti tad-rāgava- d bhāvair āṅgika-sāttvikaiḥ sphuṭa-rasaṃ mātas tad ākarṇyatām || 14||
अर्थ:१४. लक्ष्मी प्रेमपूर्वक लाख मोतियों से बना श्वेत छत्र धारण करती हैं; इन्द्राणी एवं रति श्रेष्ठ चामर ढुलाती हैं; भारती (सरस्वती) स्वयं वीणा बजाती हैं; और मृगनयनी देवांगनाएँ उस राग के अनुरूप आंगिक-सात्त्विक भावों से स्फुट रस के साथ नृत्य करती हैं — हे मात:! उसे सुनो।
ह्रीङ्कारत्रयसम्पुटेन मनुनोपास्ये त्रयीमौलिभि- र्वाक्यैर्लक्ष्यतनो तव स्तुतिविधौ को वा क्षमेताम्बिके । सल्लापाः स्तुतयः प्रदक्षिणशतं सञ्चार एवास्तु ते संवेशो नमसः सहस्रमखिलं त्वत्प्रीतये कल्पताम् ॥१५॥
hrīṅkāra-traya-sampuṭena manunopāsye trayī-maulibhi- r vākyair lakṣya-tano tava stuti-vidhau ko vā kṣametāmbike | sallāpāḥ stutayaḥ pradakṣiṇa-śataṃ sañcāra evāstu te saṃveśo namasaḥ sahasram akhilaṃ tvat-prītaye kalpatām || 15||
अर्थ:१५. हे अम्बिके! त्रिविध ह्रीङ्कार से सम्पुटित मन्त्र से मैं उपासना करता हूँ; वेदान्त-वाक्यों से लक्षित स्वरूप वाली तुम्हारी स्तुति करने में कौन समर्थ है? मेरे वार्तालाप तुम्हारी स्तुतियाँ हों, मेरा भ्रमण सौ प्रदक्षिणाएँ हो, और मेरा शयन सहस्र नमस्कार — यह सब तुम्हारी प्रीति के लिए हो।
श्रीमन्त्राक्षरमालया गिरिसुतां यः पूजयेच्चेतसा सन्ध्यासु प्रतिवासरं सुनियतस्तस्यामलं स्यान्मनः । चित्ताम्भोरुहमण्डपे गिरिसुता नृत्तं विधत्ते रसा- द्वाणी वक्त्रसरोरुहे जलधिजा गेहे जगन्मङ्गला ॥१६॥
śrī-mantrākṣara-mālayā girisutāṃ yaḥ pūjayec cetasā sandhyāsu prati-vāsaraṃ su-niyatas tasyāmalaṃ syān manaḥ | cittāmbhoruha-maṇḍape girisutā nṛttaṃ vidhatte rasā- d vāṇī vaktra-saroruhe jaladhi-jā gehe jagan-maṅgalā || 16||
अर्थ:१६. जो संयमी पुरुष प्रतिदिन सन्ध्याओं में इस मन्त्राक्षर-माला से चित्त में गिरिसुता की पूजा करता है, उसका मन निर्मल हो जाता है — उसके चित्त-कमल के मण्डप में गिरिसुता प्रेमपूर्वक नृत्य करती हैं, उसके मुख-कमल पर सरस्वती और उसके घर में जगन्मंगला लक्ष्मी निवास करती हैं।
इति गिरिवरपुत्रीपादराजीवभूषा भुवनमखिलमेतत्पातु मातृ प्रसन्ना । शिवपदमकरन्दस्यन्दिनीयं निबद्धा मदयतु कविभृङ्गान्मातृकापुष्पमाला ॥१७॥
iti giri-vara-putrī-pāda-rājīva-bhūṣā bhuvanam akhilam etat pātu mātṛ prasannā | śiva-pada-makaranda-syandinī iyaṃ nibaddhā madayatu kavi-bhṛṅgān mātṛkā-puṣpa-mālā || 17||
अर्थ:१७. इस प्रकार गिरिराजपुत्री के चरण-कमलों का आभूषण, शिव-पद-मकरन्द को स्रवित करती हुई यह 'मातृकापुष्पमाला' — प्रसन्न जगन्माता इसके द्वारा इस समस्त संसार की रक्षा करें, और यह कवि-रूपी भ्रमरों को आनन्द से उन्मत्त करे।
शब्द-दर-शब्द अर्थ
उच्चारण सुनने के लिए किसी भी शब्द पर क्लिक करें
मन्त्रमातृकापुष्पमालास्तवः पाठ के लाभ
A complete manasa puja (mental worship) of Lalita Tripurasundari that requires no external materials — only devotion and imagination
Each verse offers a different upachara (service) to the Goddess, teaching the full sequence of Devi worship
The verse-initials secretly contain the Panchadashi (fifteen-syllable) mantra, making the hymn itself a form of Sri Vidya japa
The closing phala-shruti promises a pure mind, the indwelling of Saraswati in speech, and Lakshmi's abode in the home
Cultivates one-pointed visualisation of the Mother seated in the Sri Chakra on Manidvipa
Bestows devotion, eloquence, prosperity and inner purity on the daily reciter
Especially powerful for those who cannot perform elaborate external puja but wish to worship the Devi fully
मन्त्रमातृकापुष्पमालास्तवः जप विधि
This is a manasa-puja stotram: as you chant, mentally visualise and offer each upachara to the Goddess in turn — seat Her on the jewelled throne, give the bath, robes, ornaments, sandal-paste, flowers, incense, lamps, food, betel and arati, exactly as the verses describe. Recite slowly at the twilights, holding the image of the Mother seated in the Sri Chakra. Conclude with the sixteenth and seventeenth verses, surrendering all action to Her. No physical materials are needed; the worship is performed entirely in the mind.