विष्णु भुजङ्गप्रयात स्तोत्रम्
अन्य नाम / खोज: vishnu bhujanga prayata stotram · vishnu bhujangam · chidamsam vibhum nirmalam nirvikalpam · vishnu bhujanga stotra · shankaracharya vishnu bhujangam
अपनी भाषा/लिपि में पढ़ें
✦ अर्थ
विष्णु भुजङ्गप्रयात स्तोत्रम् आदि शंकराचार्य द्वारा मनोहर 'भुजङ्गप्रयात' छंद में रचित भगवान विष्णु की हृदयस्पर्शी स्तुति है। इसके आरम्भिक श्लोक विष्णु की वन्दना ओंकार से ज्ञेय निराकार परब्रह्म तथा लक्ष्मी एवं भूदेवी सहित विराजमान तेजस्वी चतुर्भुज नारायण — दोनों रूपों में करते हैं। बाद के श्लोक वृद्धावस्था, मृत्यु और शरणागति की मार्मिक प्रार्थना बन जाते हैं, और इस आश्वासन के साथ समाप्त होते हैं कि जो भक्तिपूर्वक इसका पाठ करता है वह संसार-सागर पार कर अविनाशी प्रभु को प्राप्त करता है।
उत्पत्ति और कथा
Composition of Adi Shankaracharya (Shankara Bhagavatpada) · Adi Shankaracharya (8th century CE) · 8th century CE
This stotram is counted among Adi Shankaracharya's devotional hymns in the bhujangaprayata metre. Tradition relates that Shankara, the great teacher of Advaita Vedanta, composed and recited such Vishnu hymns out of deep bhakti even while expounding the formless Absolute, showing the harmony of jnana and devotion. By one account he sang a Vishnu hymn so that the attendants of the Lord came to escort his departing mother to the higher worlds — fitting the stotram's theme of surrender at life's end.
✦ शास्त्रों में वर्णित
It is said that when Adi Shankaracharya's mother lay dying and feared the fierce messengers she beheld, Shankara sang the praises of Vishnu, and the gentle servants of the Lord at once descended to carry her soul to Vaikuntha. Devotees therefore cherish this Bhujangam as a hymn that turns the terror of death into the grace of liberation.
सम्पूर्ण पाठ अर्थ सहित
किसी भी पंक्ति या ▶ बटन पर टैप कर सुनें
चिदंशं विभुं निर्मलं निर्विकल्पं निरीहं निराकारमोङ्कारगम्यम्। गुणातीतमव्यक्तमेकं तुरीयं परं ब्रह्म यं वेद तस्मै नमस्ते॥
Chidamsham Vibhum Nirmalam Nirvikalpam Niriham Nirakaram-Onkara-Gamyam Gunatitam-Avyaktam-Ekam Turiyam Param Brahma Yam Veda Tasmai Namaste
अर्थ:जिन्हें ज्ञानीजन परब्रह्म रूप में जानते हैं — जो चित्-स्वरूप, विभु, निर्मल, निर्विकल्प, निरीह, निराकार, ओंकार से गम्य, गुणातीत, अव्यक्त, एक और तुरीय हैं — उन्हें नमस्कार है।
विशुद्धं शिवं शान्तमाद्यन्तशून्यं जगज्जीवनं ज्योतिरानन्दरूपम्। अदिग्देशकालव्यवच्छेदनीयं त्रयी वक्ति यं वेद तस्मै नमस्ते॥
Vishuddham Shivam Shantam-Adyanta-Shunyam Jagaj-Jivanam Jyotir-Ananda-Rupam A-dig-desha-kala-vyavacchedaniyam Trayi Vakti Yam Veda Tasmai Namaste
अर्थ:जिन्हें तीनों वेद उद्घोषित करते हैं — जो विशुद्ध, शिव, शान्त, आदि-अन्त रहित, जगत के जीवन, ज्योति एवं आनन्द स्वरूप, तथा दिशा-देश-काल से अपरिच्छिन्न हैं — उन्हें नमस्कार है।
महायोगपीठे परिभ्राजमाने धरण्यादितत्त्वात्मके शक्तियुक्ते। गुणाहस्करे वह्निबिम्बार्धमध्ये समासीनमोङ्कर्णिकेऽष्टाक्षराब्जे॥
Maha-Yoga-Pithe Paribhrajamane Dharanyadi-Tattvatmake Shakti-Yukte Gunahaskare Vahni-Bimbardha-Madhye Samasinam-Onkarnike-Ashtaksharabje
अर्थ:महायोगपीठ पर, पृथ्वी आदि तत्त्वों से शोभायमान एवं शक्ति से युक्त, गुणरूपी सूर्य के वह्नि-बिम्ब के अर्ध-मध्य में, ओंकाररूपी अष्टाक्षर-कमल की कर्णिका पर विराजमान आपको नमस्कार।
समानोदितानेकसूर्येन्दुकोटि- प्रभापूरतुल्यद्युतिं दुर्निरीक्षम्। न शीतं न चोष्णं सुवर्णावदात- प्रसन्नं सदानन्दसंवित्स्वरूपम्॥
Samanoditaneka-Suryendu-Koti- Prabha-Pura-Tulya-Dyutim Durniriksham Na Shitam Na Choshnam Suvarnavadata- Prasannam Sadananda-Samvit-Svarupam
अर्थ:एक साथ उदित अनेक कोटि सूर्य-चन्द्रों की प्रभा के समान दुर्निरीक्ष कान्ति वाले, न शीत न उष्ण, स्वर्ण के समान उज्ज्वल, सदा प्रसन्न, नित्यानन्द-संवित्स्वरूप।
सुनासापुटं सुन्दरभ्रूललाटं किरीटोचिताकुञ्चितस्निग्धकेशम्। स्फुरत्पुण्डरीकाभिरामायताक्षं समुत्फुल्लरत्नप्रसूनावतंसम्॥
Sunasaputam Sundara-Bhru-Lalatam Kiritochitakunchita-Snigdha-Kesham Sphurat-Pundarikabhiramayataksham Samutphulla-Ratna-Prasunavatamsam
अर्थ:सुन्दर नासिका, मनोहर भृकुटि एवं ललाट, मुकुट के योग्य घुँघराले स्निग्ध केश, खिले हुए कमल के समान विशाल नेत्र, तथा रत्नमय पुष्पों के कर्णाभूषण से सुशोभित।
लसत्कुण्डलामृष्टगण्डस्थलान्तं जपारागचोराधरं चारुहासम्। अलिव्याकुलामोलिमन्दारमालं महोरःस्फुरत्कौस्तुभोदारहारम्॥
Lasat-Kundalamrishta-Ganda-Sthalantam Japa-Raga-Choradharam Charu-Hasam Ali-Vyakulamoli-Mandara-Malam Mahorah-Sphurat-Kaustubhodara-Haram
अर्थ:चमकते कुण्डलों से स्पर्शित कपोल, जपा-पुष्प की लालिमा को चुराने वाले अधर, मनोहर हास, भ्रमरों से व्याप्त मन्दार-माला, और विशाल वक्ष पर देदीप्यमान कौस्तुभ-हार से युक्त।
सुरत्नाङ्गदैरन्वितं बाहुदण्डै- श्चतुर्भिश्चलत्कङ्कणालंकृताग्रैः। उदारोदरालंकृतं पीतवस्त्रं पदद्वन्द्वनिर्धूतपद्माभिरामम्॥
Suratnangadair-Anvitam Bahu-Dandai- sh-Chaturbhish-Chalat-Kankanalankritagraih Udarodaralankritam Pita-Vastram Pada-Dvandva-Nirdhuta-Padmabhiramam
अर्थ:रत्नजड़ित अंगदों से सुशोभित चार भुजदण्ड, जिनके अग्रभाग चंचल कंकणों से अलंकृत हैं, उदार उदर पीताम्बर से सुशोभित, और कमल को लज्जित करने वाले चरण-युगल से रमणीय।
स्वभक्तेषु सन्दर्शिताकारमेवं सदा भावयन्संनिरुद्धेन्द्रियाश्वः। दुरापं नरो याति संसारपारं परस्मै परेभ्योऽपि तस्मै नमस्ते॥
Sva-Bhakteshu Sandarshitakaram-Evam Sada Bhavayan-Sannirudhendriyashvah Durapam Naro Yati Samsara-Param Parasmai Parebhyo-Api Tasmai Namaste
अर्थ:इस प्रकार अपने भक्तों को दर्शाए स्वरूप का जो सदा ध्यान करता है, इन्द्रियरूपी अश्वों को वश में करके वह दुस्तर संसार-सागर को पार कर जाता है — परात्पर आपको नमस्कार।
श्रिया शातकुम्भद्युतिस्निग्धकान्त्या धरण्या च दूर्वादलश्यामलाङ्ग्या। कलत्रद्वयेनामुना तोषिताय त्रिलोकीगृहस्थाय विष्णो नमस्ते॥
Shriya Shatakumbha-Dyuti-Snigdha-Kantya Dharanya Cha Durva-Dala-Shyamalangya Kalatra-Dvayenamuna Toshitaya Triloki-Grihasthaya Vishno Namaste
अर्थ:हे विष्णो! स्वर्ण-सी स्निग्ध कान्ति वाली श्री (लक्ष्मी) और दूर्वादल-सी श्यामल अंगों वाली पृथ्वी — इन दो पत्नियों से सन्तुष्ट, त्रिलोकी के गृहस्थ आपको नमस्कार।
शरीरं कलत्रं सुतं बन्धुवर्गं वयस्यं धनं सद्म भृत्यं भुवं च। समस्तं परित्यज्य हा कष्टमेको गमिष्यामि दुःखेन दूरं किलाहम्॥
Shariram Kalatram Sutam Bandhu-Vargam Vayasyam Dhanam Sadma Bhrityam Bhuvam Cha Samastam Parityajya Ha Kashtam-Eko Gamishyami Duhkhena Duram Kilaham
अर्थ:शरीर, पत्नी, पुत्र, बन्धुजन, मित्र, धन, घर, सेवक और भूमि — इन सबको त्यागकर, हाय कष्ट! अकेला, दुःख से दूर अवश्य ही चला जाऊँगा।
जरेयं पिशाचीव हा जीवतो मे वसामत्ति रक्तं च मांसं बलं च। अहो देव सीदामि दीनानुकम्पि- न्किमद्यापि हन्त त्वयोदासितव्यम्॥
Jareyam Pishachiva Ha Jivato Me Vasam-Atti Raktam Cha Mamsam Balam Cha Aho Deva Sidami Dinanukampin Kim-Adyapi Hanta Tvayodasitavyam
अर्थ:यह बुढ़ापा पिशाचिनी के समान, मेरे जीते-जी ही मेरी वसा, रक्त, मांस और बल को खा रहा है। हे देव! मैं डूब रहा हूँ; हे दीनानुकम्पी! क्या अब भी आपके द्वारा मेरी उपेक्षा की जाएगी?
कफव्याहतोष्णोल्बणश्वासवेग- व्यथाविस्फुरत्सर्वमर्मास्थिबन्धाम्। विचिन्त्याहमन्त्यामसङ्ख्यामवस्थां बिभेमि प्रभो किं करोमि प्रसीद॥
Kapha-Vyahatoshnolbana-Shvasa-Vega- Vyatha-Visphurat-Sarva-Marmasthi-Bandham Vichintyaham-Antyam-Asankhyam-Avastham Bibhemi Prabho Kim Karomi Prasida
अर्थ:कफ से अवरुद्ध, उष्ण एवं प्रचण्ड श्वास के वेग की व्यथा से जब समस्त मर्म, अस्थि एवं सन्धियाँ काँप उठेंगी — उस अन्तिम असंख्य अवस्था का विचार कर मैं भयभीत हूँ। हे प्रभो! मैं क्या करूँ? प्रसन्न होइए।
लपन्नच्युतानन्त गोविन्द विष्णो मुरारे हरे नाथ नारायणेति। यथानुस्मरिष्यामि भक्त्या भवन्तं तथा मे दयाशील देव प्रसीद॥
Lapann-Achyutananta Govinda Vishno Murare Hare Natha Narayaneti Yathanusmarishyami Bhaktya Bhavantam Tatha Me Daya-Shila Deva Prasida
अर्थ:हे अच्युत, अनन्त, गोविन्द, विष्णो, मुरारे, हरे, नाथ, नारायण! — जैसे मैं भक्तिपूर्वक आपके नामों का उच्चारण करते हुए आपका स्मरण करूँ, वैसे ही हे दयाशील देव! मुझ पर प्रसन्न होइए।
भुजङ्गप्रयातं पठेद्यस्तु भक्त्या समाधाय चित्ते भवन्तं मुरारे। स मोहं विहायाशु युष्मत्प्रसादा- त्समाश्रित्य योगं व्रजत्यच्युतं त्वाम्॥
Bhujanga-Prayatam Pathed-Yas-Tu Bhaktya Samadhaya Chitte Bhavantam Murare Sa Moham Vihayashu Yushmat-Prasadat Samashritya Yogam Vrajaty-Achyutam Tvam
अर्थ:जो भक्तिपूर्वक इस भुजङ्गप्रयात स्तोत्र का पाठ करता है और हे मुरारे! आपको हृदय में धारण करता है, वह शीघ्र ही मोह को त्यागकर, आपकी कृपा से योग का आश्रय लेकर, अच्युत आप तक पहुँच जाता है।
शब्द-दर-शब्द अर्थ
उच्चारण सुनने के लिए किसी भी शब्द पर क्लिक करें
विष्णु भुजङ्गप्रयात स्तोत्रम् पाठ के लाभ
Unites the highest Advaitic vision of Vishnu as Para Brahman with loving devotion to Narayana
Considered a powerful prayer for a peaceful death and liberation (moksha)
Traditionally recited at the bedside of the dying and during sandhya worship of Vishnu
Cultivates vairagya (dispassion) by reflecting on the impermanence of body and possessions
The closing verse promises that devoted recitation dissolves delusion and grants union with the Lord
Calms fear of old age, disease and death, replacing it with surrender to Hari
विष्णु भुजङ्गप्रयात स्तोत्रम् जप विधि
Sit facing east before an image of Vishnu, steady the mind, and recite the fourteen verses slowly in the lilting bhujangaprayata metre. Begin by visualising the four-armed Narayana described in the early verses, then offer the closing verses of surrender from the heart. It may be chanted once with full attention daily, or read at the bedside of one who is gravely ill, as Shankaracharya is said to have done for his own mother.
अक्सर पूछे जाने वाले प्रश्न
ये भी पढ़ें
ॐ
Explore more sacred mantras with complete meaning and chanting guides